20.10.2021 | Svátek má Vendelín


OSOBNOST: Devadesát

2.10.2021

Prvního října má Jiří Suchý narozeniny. Devadesáté narozeniny. A pořád má divadlo Semafor, pořád píše hry a vystupuje v nich. Samozřejmě už nehýří elánem jako za mlada, ale jeho projev i zpěv má patřičný spád. Je obklopen mnohem mladšími – a výbornými – hudebníky, a vlastně jediné, co není na jevišti běžné, ale čeho si všimne jen pozorný divák, je, že se vždycky někdo ze souboru drží tak na krok od něj. Ale tahle laskavá péče o pana principála je zcela nenápadná a velice sympatická.

Jiří Suchý

Jiří Suchý píše písničky, divadelní hry i další texty od padesátých let. Od padesátých let také stojí na jevišti, hraje a zpívá. Jeho Semafor (myslím, že lze plným právem říci „jeho“) je starší než filmový James Bond: divadlo vzniklo v roce 1959, kdežto agent 007 byl stvořen až o pár let později. Probírat se peripetiemi, jimiž Semafor i Jiří Suchý za těch víc než šest desítek let prošli, je napínavé, přímo i nepřímo se v tom odrážejí zvraty a obraty českých dějin.

Podobně jako kdekdo z mých vrstevníků jsem Semafor vnímala jako výraznou součást české kulturní krajiny od začátku šedesátých let. V rádiu sice písničky Suchého a Šlitra zpočátku moc nehráli, ale občas vycházely desky, pak se písničky prodraly i do rádia, a hlavně se dala vystát nekonečná fronta a dostat se do Semaforu. Jen musel člověk pečlivě hlídat, kdy se otvírá předprodej, pak už lístky nebyly.

Mám na tu dobu dosti výmluvnou vzpomínku. Byla jsem v první polovině šedesátých let středoškolačka a chtěla jsem nakoupit lístky pro půl třídy, ale pochopitelně mi jich u pokladny tolik neprodali, a tak jsem panu Suchému napsala dopis, kde jsem ho prosila, aby mi nějak pomohl. Obratem přišla do školy zdvořilá odpověď, kde mi nabízel, abych si s jeho dopisem přišla k pokladně a domluvila si to. „Hlavně nic neříkejte ostatním kulturním referentům!“ končil dopis. Naše třída tedy získala protekci – jenže dopis mi ve škole dali až po čtyřech měsících. A zavolali si maminku do školy, aby ji upozornili na mé podivné známosti. Zlatá šedesátá… Semafor byl sice naprosto legální, ale přece jen byl jaksi podezřelý, a ještě podezřelejší bylo, když ředitel divadla odepsal neznámé studentce. (Maminka ale byla „spolupachatelka“, na text-appealy do Reduty mě vodila ona, takže mi doma od plic řekla, co si o té obezřetné politice ředitele školy myslí.) Z lístků pochopitelně nebylo nic, nadcházely prázdniny – i divadelní – a jít na podzim k pokladně s dopisem půl roku starým jsem se styděla. Napsat znovu jsem se taky styděla.

Zní to dneska jako příhoda z jiného světa; ona taky je z jiného světa, pro dnešní -náctileté bude asi těžko srozumitelná. Mezi návštěvníky Semaforu jich moc není, Suchý se drží své poetiky a jazz je pro dnešní dospívající asi většinou málo razantní. To ale samozřejmě neznamená, že hlediště Semaforu nebývá plné a že mezi diváky zdaleka nejsou jen pamětníci. Tak ještě hodně let a hodně zdraví, pane Suchý!

LN, 1.10.2021




Najděte svou vnitřní krásu: Otestujte nutrikosmetiku od Manufaktury
Najděte svou vnitřní krásu: Otestujte nutrikosmetiku od Manufaktury

Podpořte krásný vzhled své pleti a pokožky nejen zvenku, ale také zevnitř. Objevte nutrikosmetiku značky Manufaktura. Hledáme 30 uživatelů, kteří s...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.