29.3.2024 | Svátek má Taťána


OSOBNOST: Cesta k úspěchu

23.2.2022

Nebuďte ufňukaná béčka, buďte jako Miloš Forman

Nejslavnější a nejlepší český režisér je ztělesněním amerického snu, jak se vlastní pílí vypracovat v uznávanou osobnost. Ono to znamená dřít, přemýšlet, kde dělám chyby, neustále na sobě pracovat, zkrátka posouvat se dopředu.

Miloš Forman

Dobře to bylo předvedeno v dokumentárním filmu Forman versus Forman, který nedávno odvysílala Česká televize. Letos 18. února jsme si připomněli nedožité devadesáté narozeniny Miloše Formana. Nemá cenu popisovat jeho dílo, které je dostatečně známé, ale stojí za to si připomenout jeho cestu ke slávě, která nebyla vůbec přímočará, a bylo na ni poměrně dost překážek.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let přicestoval Miloš Forman legálně do Spojených států amerických s cílem prosadit se. Se svými předchozími díly natočenými v tehdejším Československu jako Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko a dalšími slavil i mezinárodní úspěchy. Jenomže Amerika je Amerika. A ten, kdo uspěje v Evropě, ještě nemusí dobýt zemi neomezených možností. Formanův první americký film Taking Off z roku 1971 sice získal první cenu na festivalu v Cannes, ale u diváků ve Státech, a tedy i komerčně propadl.

Miloše Formana však tento neúspěch neodradil, rozhodl se zůstat v Americe, natočit další film a dokázat Američanům, že režisérské řemeslo ovládá. Mezitím se stal ne tak zcela z vlastní vůle emigrantem. Končila mu totiž platnost tzv. výjezdní doložky, která byla tehdy nutná k tomu, aby člověk mohl vycestovat z Československa do kapitalistické ciziny. Tak o její prodloužení žádal nejdříve ve Washingtonu na čs. velvyslanectví. Tam mu vzkázali, že to není problém, ale musí si pro ni osobně dojet na ministerstvo vnitra do Prahy. On však prohlédl tuto lest, že by tedy přicestoval do Československa, ale pak už by jej komunisté nikam nepustili. Zůstal tedy pro československé úřady jako nelegální uprchlík v Americe.

Začal pracovat na své kariéře. Pochopil, co musí změnit, aby zaujal americké diváky, kteří mají poněkud jiný vkus než ti evropští. Svoji příležitost pevně uchopil v polovině sedmdesátých let, kdy zaujal producenta a herce Michaela Douglase se svým nápadem na zrežírování filmu Přelet nad kukaččím hnízdem podle románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Jak to dopadlo, víme, pět Oscarů, mezi nimi za nejlepší film a za nejlepší režii. Byl to obrovský úspěch, který Miloše Formana posunul mezi světovou režisérskou špičku. Ale za ním byla obrovská vůle, velký kus práce a touha vyniknout.

Ano, tudy vede cesta k úspěchu, nikoliv naříkáním nad tím, jak já jsem dokonalý, ale ti druzí mě nechápou. To je akorát cesta do pekel.