Tato kniha má jedinou chybu, měla vyjít už dávno. Je o těch, kteří se podíleli na rozkvětu českých zemí a přivedli je mezi hospodářsky nejvyspělejší země na světě. Mezi významnými podnikateli byli též šlechtici, Češi a Němci.

Byl to výborný počin Nakladatelství Paseka, které vydalo obsáhlé dílo Podnikání v českých zemích s podtitulem Od pražského groše po akciové společnosti. Je to první a úspěšná práce, která mapuje podnikatelské prostředí v českých zemích od počátku až do současnosti. Vždyť podnikání je klíčové pro celkový rozmach společnosti. Konkurence mezi podnikateli vedla ke zvyšování výroby, produktivity práce, její racionalizaci, z čehož těžili ostatní vrstvy v podobě snižovaní cen výrobků a naopak vyšších platů. Podnikání je základem, někdo musí přijít s myšlenkou, co, jak a proč vyrábět, a také co nejúčinněji, a především jí uvést do praxe. Příkladem může být obuvnický král Tomáš Baťa, boty se sice vyráběly už před ním, ale byly drahé. On však přišel na to, jak je produkovat, co nejefektivněji, aby byly cenově dostupné nejširším vrstvám.

Podnikání spojené se soukromým vlastnictvím je cestou ke kvalitnějšímu životu, kdežto socialismus a státní vlastnictví vedou k zaostávání. Touha být první žene podnikatele dopředu, být nejlepším, kdežto v socialismu, kde všichni mají mít všechno stejně, nic nikoho nenutí vynikat a výsledkem bývá stagnace. Kapitalismus je takový normální závod, kde závodníci vyběhnou na trať, běží, co nejrychleji, a každý chce do cíle doběhnout, co nejdřív. V socialistickém pojetí takový závod znamená, že závodníci musí běžet stejně, nikdo nesmí vybočit z řady, a všichni také stejně doběhnout do cíle. To je nenormální, viďte. Jenomže tato nenormálnost je základem socialismu - komunistického učení.

Kniha se nevyhýbá se ani ožehavým tématům jako je třeba privatizace v devadesátých letech. Tehdy sice docházelo k podvodům, jenomže ty ve své podstatě byly důsledkem předcházejícího znárodňování a komunistické devastace.

Je třeba zdůraznit, že mezi úspěšné podnikatele patřili také šlechtici. Jak se píše, na straně 169, šlechtický velkostatek byl zdrojem inovací již od éry osvícenského absolutismu na konci 18. století a tento trend pokračoval i v 19. století. Předpokladem pro úspěšnou modernizaci se stala proměna správy velkostatku, která směřovala k profesionalizaci a svěřování řízení do rukou vzdělaných odborníků. Tak tomu bylo třeba na statcích knížat Schwarzenbergů a Lobkowiczů.

Šlechtici se však věnovali rozvoji i jiných oborů, jako například kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg, kníže Max Egon Fürstenberg a další aristokraté, kteří poskytli potřebný kapitál pro pro založení rozsáhlého komplexu Rakouského spolku pro chemickou a metalurgickou výrobu v Ústí nad Labem. Kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg a jeho potomci se rovněž zasloužili o budování železnic, například tratě České Budějovice – Plzeň.

Klíčové pro rozvoj podnikání v českých zemích byly dvě právní normy, živnostenský zákon z roku 1859 a obchodní zákoník z roku 1862, které umožnily svobodné neomezené podnikání. Podnikat mohl každý, kdo pro to měl předpoklady a měl k dispozici patřičný kapitál. U většiny živností stačilo pouhé ohlášení na živnostenském úřadu a podnikání mohlo začít.

Příznivé podnikatelské prostředí v druhé polovině 19. století za habsburské monarchie stálo za úspěšnými podnikateli, k nímž patřili Baťa, Kolben, Křižík, Laurin, Klement, Škoda, Petrof a další. Jim však zdatně sekundovali i jejich němečtí kolegově, například zakladatel chemického průmyslu v Ústí nad Labem Christian Gustav Clemm, majitelé textilních továren rodina Liebiegů z Liberce nebo pražští Ringhofferové, známí to výrobci tramvají a železničních vagónů. Zdravá podnikatelská rivalita mezi Čechy a Němci rovněž přispívala k rozkvětu českých zemí.

Tato kniha nás provází českým, moravským a slezským podnikáním od jeho počátku až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že podnikání, které se začalo prudce rozvíjet v druhé polovině 19. století, stojí za prosperitou a vyspělostí českých zemí.

Knize prakticky nejde nic vytknou, snad jen drobnost. Je v ní zmíněn fakt, že v roce 1947 byl J. A. Baťa odsouzen za kolaboraci s nacisty na 15 let do vězení, chybí zde však důležitá upřesňující informace, že v roce 2007 byl plně rehabilitován, což považuji za chybu. Avšak z hlediska jejího celkového vyznění je to pouhá drobnost.

Podnikání v českých zemích

(Od pražského groše po akciové společnosti)

Petr Popelka a kolektiv

Nakladatelství Paseka

Praha 2025