NAROZENINY: Godzille je sedmdesát
Dan Krátký napsal knihu Král monster (139 stran), a protože to je (čtivá) odborná studie, vydala mu ji Masarykova univerzita v Brně. Ale autor nezastírá, že prosívá fenomén dál. Tento první díl se vlastně obírá „jenom“ prvými šesti snímky takzvané godzillí série. Jenom dejme do uvozovek, anžto Krátký dokazuje, že prvé snímky jsou úhlavní a obsáhly všechno, na čem staví sága dodnes.
Nebo takřka vše. V šestici jsou zakuty klíče ke zbytku a tu šestici ještě koval takřka stejný filmový štáb. Ona pokračování nejsou jistě jenom louhování totožného čaje, ale SVĚT GODZILLY byl podle všeho vytvořen (a definován) mezi roky 1954-1965. Pro někoho je dětinský, pro jiného diváka fascinující. Vedle útoků na biografy vyrašily také televizní seriály o mnoha dílech, avšak kreslené. Filmy jsou hrané a čistě mimochodem, letos je Godzille sedmdesát.
Když byla ukuta, Japonsko ještě rezonovalo jadernými výbuchy, které skončily druhou světovou válku, a populární kultura se s porážkou a Hirošimou vyrovnávala. Jako i kultura vyšší. Pop konal po svém a Dan Krátký analyzuje, co to znamená přesně.
Ačkoli se teď někdo pousměje, taky třeba wrestling. Souvislost tohoto druhu zápasení s filmy o monstru je zřejmá a Krátký ukazuje, že zůstává dokonce jasnější nežli asociace na atomové nebezpečí a spad. Jsou a některým vnímatelům připadá, že činí z godzillího braku víc. Větší umění. „Američani museli zničit Nagasaki, ale Japonci následně vygenerovali Godzillu, Rodana atd. Není to tak?“
Je. Ale Krátký ukáže, nakolik mnohé tyto souvislosti napumpovala do fenoménu artová kritika.
První Godzillou se proslavil režisér Iširo Honda (1911-1993) a jeho role autora, přesněji „auteura“ je, jak pochopíme, přeceněna. Film dělal štáb a slávu zajistily triky. A druhou vlnu slávy vlastně jejich původní neumělost, kterou lze dnes nahlížet (a následuje vžitý pojem) campově. S tolerancí pro krásu naivního.
Iširo Honda pocházel z rodiny kněží (doslova) a i to mu jako umělci asi dodalo na gloriole. Byl taky věrný žák Akira Kurosawy alias dalšího tvůrce populární kultury, kterého kritici postavili až na piedestal. Ať je realita jakákoli a umění definováno jakkoli, byl řemeslník první třídy. Šel i vstříc touhám diváctva, nu, a mnohé od něj pochytil právě Iširo.
Išira taky zaujal trikový mistr Eidži Cuburaja (1901-1970) a Godzilla - jako ikona - je prvořadě vděčna tomuto trikaři.
A pak… Roku 1961 Honda přidal do portfolija i bizarní film King Kong versus Godzilla.
Spojit tak nečekaně dvě monstra, jejichž zrod dělí druhá světová válka i atomové pumy a dlouhých dvacet let a Tichý oceán. To stojí za zamyšlení. Na pozadí King Konga totiž je animální touha opa po lidské dívce, zatímco Godzilla je výplod japonských legend.
A zatímco King Konga ještě psal (a nedopsal, neboť zemřel na zápal plic) Edgar Wallace, narozený roku 1875 a znalý Tarzana, Godzilla je dost jiný typ. Má především ničit města a vylézt na Fudži. A tak podobně. Netrčí na Empire State Buildingu, aby pak mohla být efektně sestřelena kulomety z letadýlka a padat na chodník a ždímat slzy.
To se stane Kongovi. Navíc… On a Godzila mají nepoměr těl. V původní podobě by Kong prostě neměl proti godzillímu monstru sebemenší šanci. A vidíte, přesto šanci dostal a divákům kontrast nevadil. Pohádce nevadil.
První film s tímto duem předvádí setkání do ledu zamrzlé Godzilly s ponorkou a netvorův útok na Tokio a zbytek japonského království. Proti Kongovi zatím tasí chapadla co soupeřka nejprve obrovská chobotnice. Pak je přepravován do Japonska. Ale představa, že by mohl Godzillu zahnat, je víc rituálně nábožná než racionální. Ničemu takovému neuvěří ani děcko. Jenže film je film a neuvěřitelné se tudíž stává skutkem, jak by řekl Hrabal. Mlátička Kong stojí nakonec právě proti Godzille a oba se vzájemně střetnou. Takže výsledný film už hraničí s parodií. Jak jinak taky charakterizovat moment, kdy opice uniká na střechu japonského parlamentu poté, co unesla lidskou ženu, anžto ji miluje?
Roku 1964 natočil pak stejný Honda film Mothra tai Godzilla, kde vědci zcela vážně přemlouvají obří můru Mothru - ze vzdáleného ostrova -, aby to nandala Godzille. Můra se o to pokusí, a to s celou rodinou, která se postupně dovylíhne. Ano, je skutečně třeba dětské mysli, abychom akceptovali další Hondovu pohádku.
Dan Krátký nežasne nad absurditami a prostě odpovědně analyzuje popovou sérii ve vztahu k trendům tehdejšího Japonska. Zda měla vztah také k problémům celosvětovým, je spornější, a znám lidi, kteří se na filmy s japonskými monstry nekoukají už ze zásady. Ale pamatuji, co se mnou podobná filmová díla dělala jako s chlapcem. Nebo tedy ten nepatrný jejich zlomeček, který jsem tady v Československu mohl za normalizace mohl vidět. Například ve vysílání ARD a ZDF ze Západu. Kde taky jinde? Vždyť sem prošla jenom ta Gappa.
Nakonec Japonci povýšili své obludy na celosvětový fenomén a jejich říši je nutno tolerovat. I při všech zastaralých a neumělých tricích si to zaslouží už původní filmová díla.
Dan Krátký: Král monster. Masarykova univerzita 2023. 139 stran
Král monster! - Dan Krátký | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví