NÁRODNÍ MUZEUM: Rekonstrukce historické budovy
Národní muzeum dnes stojí na jedné z nejvýznamnějších křižovatek v celé éře své téměř dvousetleté historie (15. 4. 1818 bylo podepsáno provolání o založení muzea). Touto křižovatkou je nejenom rekonstrukce historické budovy Národního muzea, ale také propojení s novou budovou (bývalým Federálním shromážděním). Vzniká tak prostor pro vytvoření unikátního muzejního celku v horní části Václavského náměstí, který bude zcela na úrovni předních světových muzeí. Tato skutečnost je v dějinách Národního muzea a vůbec české kultury srovnatelná pouze s rokem 1891, kdy byla 18. května slavnostně otevřena novostavba muzejní budovy na Václavském náměstí. Po dobu své stodevatenáctileté existence budova celkovou rekonstrukcí neprošla. „Budova je nyní v havarijním stavu, nesplňuje bezpečností parametry pro sbírky ani pro návštěvníky. Jsem proto velice šťastný, že Vláda České republiky vyslyšela vedení Národního muzea a vládními usneseními rozhodla, jak o rekonstrukci naší historické budovy, tak o rozšíření Národního muzea do budovy vedlejší – bývalého Federálního shromáždění. Jsem rád, že i v době ekonomické krize si všichni odpovědní uvědomují důležitost této akce a vyčleněné finanční prostředky zůstávají zachovány. Národnímu muzeu je tak umožněno nejen zrekonstruovat svou historickou budovou, která patří mezi nejvýznamnější české národní kulturní památky, ale vybudovat v České republice moderní muzeum světové úrovně. Je to obrovský úkol, ale zároveň i obrovská výzva,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Po rekonstrukci poskytne Národní muzeum v rámci stálých expozic a příležitostných výstav, návštěvníkům i odborné veřejnosti možnost nahlédnout do svých bohatých sbírek. Komplexní rekonstrukce budovy má za cíl nejenom prodloužit životnost této významné národní kulturní památky pro další generace, ale především přispět k jejímu oživení dle současných i očekávaných budoucích požadavků na provoz muzea při maximálním zachování jeho autenticity. Stručně řečeno základním cílem je uchovat původní krásu budovy a zároveň ji zmodernizovat a učinit pro návštěvníky více atraktivní a příjemnou.
„Národní muzeum jako investor přistupuje od začátku k rekonstrukci budovy velmi odpovědně. nejenže v předstihu nechalo zpracovat podrobný stavebně-historický průzkum, ale také si připravilo jasný uživatelský záměr. Díky tomu se již mohla k rekonstrukci muzea dvakrát vyjádřit i vědecká rada Národního památkového ústavu, která přístup muzea velmi vysoce hodnotila. Národní památkový ústav (NPÚ) přistupuje k obnově muzea nejen jako k obnově národní kulturní památky, ale také jako k sídlu významné a funkční kulturní instituce,“ konstatuje Pavel Jerie, vedoucí odboru Péče o památkový fond NPÚ, pověřený výkonem památkového dohledu nad rekonstrukcí.
Budova v druhé polovině 20. století
Na konci druhé světové války budovu zasáhlo nejenom nacistické dělostřelecké bombardování, ale i německá letecká bomba, která vážně poničila střední trakt objektu, který byl v prvních dvou mírových letech opraven.
Ke druhému vojenskému útoku došlo 21. srpna 1968, kdy ji vojáci ostřelovali ze sovětských kulometů. Oprava fasády po tomto útoku proběhla v letech 1970–1972. S touto etapou časově souvisely i rozsáhlé podzemní práce při stavbě metra. Podzemní odstřely narušily statiku nosných konstrukcí a bylo nutné část budovy stabilizovat.
Současný stav budovy je vážný a nezaručuje adekvátní podmínky jak pro návštěvnický provoz, tak pro běžný technický a administrativní provoz. I přes průběžně realizovanou údržbu a dílčí restaurování vykazuje budova, zvláště pak ve vnějším plášti, narušení způsobené zejména v důsledku enormního dopravního provozu severojižní magistrály, drážního tělesa Hlavního nádraží, pražského metra a vlivem agresivního pražského ovzduší. V současné době průběžně probíhají zajišťovací práce včetně nezbytných záchranných restaurátorských zásahů na sochařských dílech a stavebních prvcích jednotlivých částí fasády muzea.
V červnu 2007 bylo demontováno sousoší Géniů z hlavního tympanonu a při restaurování tohoto vysoce hodnotného uměleckého díla se nejen potvrdil havarijní stav, ale daleko závažnější poškození, než se předpokládalo. Zrovna tak i inženýrské sítě objektu lze označit za havarijní, protože významně komplikují provoz muzea.
Procházka novým muzeem
Pojďme si nyní prohlédnout budovu tak, jak bude pro návštěvníka připravena ve chvíli jejího otevření po rekonstrukci. Návštěvník, který přijde z Václavského náměstí k budově Národního muzea, již nebude za sochou svatého Václava konfrontován se severojižní magistrálou, neboť po jejím přeložení za budovu muzea zde vznikne klidový prostor před muzejní fontánou vítězné Čechie. Po schodišti nebo rampě vystoupá k hlavnímu vstupu, kde ho uvítají sochy alegorií přírodních věd a historie. Tak jako generace před ním, tak i tento návštěvník vstoupí do slavnostního vestibulu. Z vestibulu bude moci sejít do nově vybudovaných prostor návštěvnického zázemí v suterénu budovy, tvořeného kapacitními šatnami a sociálním zázemím. Poté se vrátí do přízemí budovy, kde mu bude k dispozici v levém zastřešeném nádvoří, ve dvoraně určené pro setkávání, muzejní kavárna, muzejní obchod či dětský koutek. Prostor se bude dále využívat pro společenská setkání, vernisáže, koncerty a podobné akce. Poté bude moci navštívit stálou expozici v pravém zastřešeném nádvoří, kde uvidí zavěšeny velkorozměrové exponáty, případně vzácné sochy a monumenty ze sbírek muzea. V přízemí budou umístěny i krátkodobé výstavy v pěti výstavních sálech o celkové ploše více jak 1 000 m2 a obnovené přednáškové sály.
Poté, co návštěvník vystoupá po slavnostním schodišti do prvního patra, přijde nejprve do historického Pantheonu, který, tak jako před rekonstrukcí, bude i nadále připomínat významné muže a ženy české vědy, společenského života a umění. Ve zbývajících výstavních sálech navštíví první část nové stálé expozice. Následně vystoupá do druhého patra, kde v zadním traktu ve sloupovém sále bude moci navštívit interaktivní centrum pro studenty a mládež. Ve zbývajících výstavních sálech druhého patra si prohlédne druhou část stálé expozice. Na závěr prohlídky druhého patra zavítá na ochoz Pantheonu, ze kterého shlédne nejcennější prostor muzejní budovy.Na závěr prohlídky bude moci vystoupat do kopule, odkud uvidí panorama historického centra města Prahy a Pražského hradu.
Nová expozice
To co vnáší do muzea život, jsou výstavy a expozice. Proto Národní muzeum souběžně s přípravou stavební rekonstrukce připravuje i moderní a zcela jedinečnou novou expozici. Připravovaná expozice, společná pro historickou a novou budovu, vychází z jedinečné tradice, totiž že Národní muzeum pod jednou střechou téměř již dvě století spojuje expozici přírodovědeckou a společenskovědní. Nová expozice bude složena ze tří základních sfér: humanitní, přírodovědecké a společné, která bude propojovat obě základní části a reflektovat vztah člověka a krajiny z rozličných úhlů pohledu. Bude poskytovat poučení, kulturní i emotivní zážitek nejširšímu spektru návštěvníků, a proto je připravována jako expozice víceúrovňová, která bude uplatňovat různé přístupy v komunikaci s rozdílnými skupinami návštěvníků (laická veřejnost, studenti, cizinci, děti, rodiny, odborníci atd.)
„Naším cílem je vyprávět velkolepý příběh lidských dějin a vzniku a vývoje naší planety, včetně toho, jak příroda ovlivňovala vývoj lidstva a jak lidstvo přírodu,“ podotýká k tomu ředitel Historického muzea Národního muzea Pavel Douša.
Národní muzeum si při přípravě nových expozic uvědomuje roli tradiční paměťové instituce společnosti, zároveň však uplatňuje moderní muzeologické přístupy založené na komunikaci a interakci s návštěvníkem při interpretaci dějin. Národní muzeum při přípravě nové expozice vychází ze zkušeností, kterou učinilo při přípravě celé řady atraktivních výstav a expozic v minulých letech, jako byly výstavy Voda a Život, Lovci mamutů, Republika, Příběh planety Země či nová expozice v Národním památníku na Vítkově. Nová expozice bude založena na unikátních exponátech, multimediálnosti a interaktivních prvcích, bude též koncipována jako příspěvek ke zvýšení vzdělanosti naší společnosti.
Návštěvnický komfort
Současný stav historické budovy návštěvníkovi neumožňuje poskytovat návštěvníkovi komfort a služby na úrovni 21. století, spíše naopak. Nové Národní muzeum tento stav radikálně změní. V projektu je pamatováno na odpočinková místa, prostory pro práci se školními výpravami, odkládací prostor pro dětské kočárky, dětské koutky, kavárnu a obchod se suvenýry, tak aby lákala k návštěvě i mladé lidi a rodiny s dětmi. Budova bude pochopitelně plně bezbariérová. V současnosti je budova plná depozitářů sbírkových předmětů a kanceláří pracovníků. Během rekonstrukce budou tyto doposud neveřejné prostory plně využity pro výstavní a jiné účely. Sbírkové předměty budou trvale uloženy v depozitárních areálech Národního muzea mimo centrum Prahy.„Po rekonstrukci musí tato krásná muzejní budova co nejvíce sloužit veřejnosti a svým návštěvníkům,“ důrazně říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Po prohlídce nově zrekonstruované historické budovy Národního muzea návštěvník sjede novými výtahy do druhého suterénu, odkud se reprezentativní spojovací chodbou doplněnou o multimediální efekty dostane do sousední nové budovy Národního muzea. Zde bude pokračovat stálá expozice, budou se zde konat, výstavy, koncerty a další kulturní akce. Do budoucnosti se zde počítá s vybudováním 3D projekce. V nové budově též bude k dispozici moderní restaurace.
Propojením obou budov tak vznikne unikátní muzejně-kulturní komplex, který nemá široko daleko v okolních zemích obdoby. Získání nové budovy znamená nejen zásadní ulehčení rekonstrukce budovy historické, ale Národní muzeum díky ní a uvolněným prostorám rozšíří své výstavní prostory v centru Prahy o 5 600 m2, tedy ze současných 5 700 m2, které jsou nyní v historické budově určeny pro expozice a výstavy, na dvojnásobek, tedy celkových 11 300 m2 v obou budovách. Návštěvníci tak budou moci obdivovat o mnoho více unikátních sbírkových předmětů, které jsou doposud ukryty v depozitářích.
Časové parametry akce
V souladu s časovým harmonogramem byly začátkem letošního roku zahájeny projektové práce na rekonstrukci včetně výstavby spojovací chodby mezi historickou a novou budovou muzea. Autorem projektu je Sdružení Národní muzeum, složené z firem VPÚ DECO Praha, a. s., a SUDOP Praha, a. s., hlavním architektem projektu je Ing. arch. Zdeněk Žilka. K dnešnímu dni je dokončena studie novodobých zásahů do historické budovy a dokumentace pro územní řízení, která je samostatně vypracovaná pro rekonstrukci historické budovy a samostatně pro výstavbu spojovací chodby.
Zahájeny byly práce na dokumentaci pro vydání stavebního povolení s předpokládaným dokončením v prosinci letošního roku. V témže měsíci je plánováno zahájení prací na realizační dokumentaci stavby, která by měla být dokončena v srpnu 2011. Tato dokumentace, rozšířená o výkaz výměr, bude součástí zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby. Zhotovitele díla můžeme znát již v listopadu 2011, pokud otevřené výběrové řízení bude mít standardní průběh a nebude provázeno průtahy neúspěšných uchazečů o lukrativní veřejnou zakázku. Realizace stavby je plánována na 31 měsíců, a to od prosince 2011 do června 2015.
Vedle projekčních prací v současnosti probíhá úprava a vybavování depozitářů , balení a stěhování sbírek a pracovníků muzea. V historické budově bude letos na podzim otevřena ještě jedna velká závěrečná výstava s názvem „Staré pověsti české“. Pro veřejnost pak bude historická budova Národního muzea definitivně uzavřena v červnu roku 2011, aby mohly být následně demontovány stávající expozice.
Finanční parametry akce
Celkové rozpočtové náklady rekonstrukce si vyžádají přibližně 3 807 mld. Kč. Akce je finančně zajištěna z akumulovaných zdrojů zrušeného Fondu národního majetku a z investičních zdrojů státního rozpočtu.
Z výše uvedené sumy již byly čerpány prostředky na předprojektovou přípravu rekonstrukce ve výši cca 10 mil. Kč. Přibližně 56 mil. Kč bude stát projektová příprava a 47 mil. Kč činnost projektového manažera. Stavební náklady rekonstrukce historické budovy si vyžádají cca 3 614 mil. Kč a náklady spojovací chodby cca 80 mil. Kč.
vedoucí odd. vnějších vztahů Národního muzea