23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

NAPŘÍČ MORAVOU 1: Svatoplukova země

Řeka Morava je dnes v okolí Hodonína regulovaná až až. Pár slepých ramen ještě zbylo, ale její napřímený tok by obyvatelé Velké Moravy určitě nepoznali. Za jejich časů a ještě dlouho po nich (až do 20. století) to byla líně se kroutící nížinná řeka vytvářející všelijaké obloučky a zátočiny.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kanioková 11.9.2020 15:30

Díky, Mariane, miluji dokumentace..

P. Bařinka 11.9.2020 11:19

Zajímavý článek. Jen jedna poznámka: kostelík v Kopčanech není jediný dochovaný z velkomoravského období. Celkem dosud stojí tři - všechny na dnešním Slovensku. Mimo kopčanský kostelík se jedná se o kostelík v Kostolanech pod Tríbečom (informace zde: http://apsida.sk/c/1066/kostolany-pod-tribecom ) a o rotundu v Nitrianské Blatnici (informace zde: http://apsida.sk/c/3890/nitrianska-blatnica ).

M. Krátký 11.9.2020 9:55

ty narovnané meandry celé řady českých i moravských řek nám byl čert dlužen - otcové těch úprav jako by neznali, že jsme střecha Evropy a co nám naprší z nebe - to si musíme chránit a zajistit co nejdelší dráhu i čas, po který nám bude ta voda k užitku - stejný hřích jako rozorání mezí a hospodaření na nedozírných lánech JZD a Státních statků ( dnes družstva vlastníků a pod. ). Hezký den všem. malá technická k tomu krásnému kostelíčku - víc se mi líbí nenahozený - malta na kamenné zdi stejně špatně drží a ten kámen je nádhernej R^R^R^

P. Janoušek 11.9.2020 22:42

No jo. Oni to naši předkové mysleli dobře, jenže netušili...

Když už to nenapravila naše generace tak snad ta příští. My na to třicet let jenom čumíme.

R. Dubravský 11.9.2020 9:08

Na Moravské Sahaře je zajímavé mj. to, že je to písečná poušť, vzdálená jen asi půl kilometru od bohaté řeky. Z vyprahlé, prašné krajiny vidíte lesknoucí se hladinu vody.

J. Jelínek 11.9.2020 8:29

Pěkný článek. Jenom, pokud vím, tak ty kostry na které se dívají návštěvníci z ochozu zakrytého naleziště jsou středověké (nebo raně novověké?) umístěné sem jen z "didaktických" důvodů. To nic ovšem nemění na tom, že celý Mikulčický areál je hotová paráda a stojí za to si tam udělat výlet.

T. Kohout 11.9.2020 6:14

1) Dle nejnovějšího bádání a moderního výkladu byla celá "Velká Morava" konstrukt (jedno z mála nových slov, které se mi docela líbí). Ano, lidi tam žili v jakýchsi osadách, ale říše to jako moc nebyla. No uvidíme, co se ještě vybádá.

2) Nicméně, a to říkají i průvodci v Mikulčicích, trvala neskutečně krátkou dobu, to i mě překvapilo. Nějakých cca 20 let, to je dost málo, ne?

3) Ať tak či onak, je tam pěkně, zejména když tam je pomálu lidí. (Tedy jako všude, i na Karlově mostě je hodně hezky, když jsou tam tak 2-3 lidé, daleko od sebe. Ten dav všechno ničí.)

J. Jelínek 11.9.2020 8:32

Nejsem historik ani archeolog, ale raději bych použil název Oblast vlivu moravských knížat. Do "říše" tak, jak ji chápeme dnes to mělo asi dost daleko. I když, našlápnuto měli.

K. Kocourek 12.9.2020 0:47

Podobný charakter a průběh měla zřejmě i podobná "říše" Boleslava I. a Boleslava II. Náhlý rozmach, zřejmě financovaný kořistěním a obchodem s otroky, vyčerpání zdrojů a úpadek. Stát představovalo několik tisíc bojovníků, kteří se zřejmě přinejmenším zčásti přidali ke konkurenci, která nabízela lepší příležitosti. V případě českých Boleslavů se odpadlíci přidali k polskému Boleslavovi Chrabrému, u Velké Moravy nejspíš k Maďarům.

K. Kocourek 12.9.2020 1:01

"Konstrukt" Velká Morava se dá označit termínem "ranný stát". Mimochodem, podle některých názorů Velká Morava prostřednictvím kontaktu s Franskou říší přejala model veřejné správy, ve kterém jsou velmožové knížecími / vévodskými / královskými úředníky. Ten byl na západě již na ústupu a nahrazován systémem vazalů, kteří půdu vlastnili, nikoli jen spravovali pro suveréna. Vychází to z podobnosti veřejné správy Česka, Uher a Polska jako nástupnických států Velké Moravy a jejich odlišnosti od soudobého uspořádání na západě. Pokud přijmeme karolinský koncept "renovatio imperii" jako opravdové pokračování antické Římské říše, tak jejím posledním výhonkem byly zmíněné tři nástupnické státy Velké Moravy.