Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Možná by cestou, jak kvalitní knihy dostat více mezi lidi, bylo zvýšit jejich nabídku jako něco běžného na více exponovaná místa. Dovedu si představit, že při čekání na (v mých očích) předražené kafíčko či jiné laskominy, zaujme i pěkná kniha - buď známého autora nebo se zajímavou obálkou.

Často si i u kasy ve frontě můžeme dovybrat řadu magazínů i hraček, sladkostí. V kvetinarstvi se jako darky prodávají svíčky a čokolády. Kde jsou knihy?

Když si v drogerii můžeme koupit od ponožek přes těstoviny až k vyvolání fotek - na první pohled nesourodý sortiment- proč tam nejsou také knihy?

Uvěřili jsme, že kniha není základní zboží?

Také věřím, že sdílení příběhů skrze knihy je nenahraditelné. Když rodič čte svému dítěti, vytváří se pouto a trénuje se identifikace s hrdiny.

Protože pokud si knihy nevybíráte jen podle známého autora (těch zase tolik není) nebo zajímavé obálky, mohla byste využít služby zkušeného knihkupce, který vám třeba poradí. Taky proto, že to, co si vybíráte ve frontě u kasy, se vystavuje za docela velkou přirážku k marži, která je u knih hodně vysoká. A do třetice, knihy mají přece jen větší sortiment, než ponožky (a asi i těstoviny, i když v Itálii bych na to nesázel).

Jo.

Jenže ono fakt nevychází NIC KE ČTENÍ.

A v kinech není nic ke koukání a když zajdete do galerie, jeden obraz je jako druhý. Kdepak skončilo to okouzlení novým, které člověk cítí, když je hodně mladý?

Srovnání se zubními pastami trochu kulhá. Když se mi jedna pasta osvědčí, kupuji ji zas a znova. Ale jednou přečtená kniha, která se mi líbila, mi zůstává - už si ji znovu nekoupím. A navíc: do zubní pasty v obchodě nemůžu, zatímco knihy v regále si prolistuji a nezajímavé hned odložím.

K reedicím: Před nedávnem mi nakladatel spočítal, že jím chystaná reedice mé kdysi celkem úspěšné knížky pro děti nakonec nebude, protože by na ní tratil. Je jiná ekonomická situace. Knih je moc, peněz mezi lidmi málo. Nejen že asi nikdo neudělá reedici Dostojevského, ale propadl by nejspíše i - s prominutím - Fulghum nebo Viewegh.

A nakonec: knihy povznášejí, obohacují, baví. Ano, ale každého nějaká jiná. Světové posvátné ikony typu J. Joyce, Nietzcheho, Kafky apod. jsou možná jen něco jako Císařovy nové šaty. Možná stojí za to, poslechnout si někoho, kdo říká "Já vím, Kundera. Četl jsem, líbilo, ale že bych si z toho obdivem sedl na zadek..."

Ježíšmarja ten pan jménem Základemjemužský je trouba. Asi ještě nikdy nic neslyšel o tom, že studium pro ženy bylo povoleno až ve 20. století a to ne všude a nějaké povolání nebylo ze společenského hlediska pro ženskou z "dobré rodiny" možné. Ženskym jejichž rodiny přicházely z vesnic z okolí průmyslových měst za výdělkem, bylo možné pracovat co dělnice za minimální plat v těch velkých dnes glorifikovaných továrnách. na podřadných místech. Aby uživily děcka, plat pantáty obvykle nestačil nebo byl propit hned v sobotu po výplatě.

Ale pokud by teorie pantáty Grundmanna byla správná tak bychom museli považovat "Babičku" Boženy Němcová za brakovou literaturu nemyslíte? a Karolinu Světlou za pisatelku kovbojek.

Dočetla jste ten páně Grundmannův článek až do konce? A pochopila? Mně se zdá, že ne, protože to byste nenspsala to, co jste napsala.

Ona tedy ta poslední věta platí nejen o ženách, ale i o mužích.

Přijde mi, že autor článku knihu chápe v tom nejužším smyslu slova - tj. hromada textu na paíře ve vazbě. Není divu, je to nakladatel.

V čem ale papír hodnotnější než elektronická kniha?Nebo, v případě odborné literatury, sada vědeckých článků na internetu?

Tlustou papírovou knihu vidím podobně jako vinylovou desku - má svoje kouzlo, často uměleckou hodnotu, určitě bude mít své fanoušky, ale jako mainstream k distribuci hudby je překonaná.

Tak například nehrozí, že výrobce papírové knihy změní operační systém, nebo přijde na geniální nápad, že byste za knihu měli každý rok posílat nějaké peníze, jinak vám ji vypne. Nemusí se nabíjet, dá se číst i v plném slunci třeba na pláži a když se vám nelíbí, dají se z ní vytrhat listy a použít na... odnést do sběru jsem myslel.

Na druhé straně, pro nás, co máme zkušenosti se sháněním odborných publikací ve vědeckých knihovnách a archivech je možnost získat je teď přes internet skvělá.

Pokud zamíří Vaše kroky do některého většího knihkupectví, pak narazíte na objemné regály, obtěžkané tunami neprodejných knih. Literaturu hledejte s lucernou.

Romány byly nahrazeny hesly. Romány pro služky programy volebních stran.

Vystihl jste to naprosto přesně. Hlavně těmi romány pro služky.

Ženy obvykle zaplňují mezery v činnostech, které muži považují za neperspektivní. Osobně jsem skeptický, knihy vzhledem k novým technologiím asi nemají před sebou nějakou velkou budoucnost. Tomu svědčí i velké zastoupení žen mezi autory a v důsledku toho i pokles kvality.

"Osobně jsem skeptický, knihy vzhledem k novým technologiím asi nemají před sebou nějakou velkou budoucnost..." Něco podobného říkal jeden Uručan, když si přečetl Epos o Gilgamešovi, už to bude nějakých čtyři a půl tisíce let.