Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Těmi 20 kHz bych se netrápil ani s implantátem. Ty housle se dostanou maximálně k nějakým 3200 Hz, opravdu velké varhany někam ke 4300. A ta řada vyšších harmonických stejně s každým krokem nahoru slábne. Nemluvě o tom, že čistě z fyzikálních důvodů platí to, že čím vyšší tón na nějakém nástroji zahrajete, tím méně vyšších harmonických frekvencí se ozve. Holt krátká struna nemá tolik prostoru se rozkmitat v dalších uzlech, malá pikola také nerezonuje jako velká flétna.

Aha, 3 200 Hz? Děkuji. U varhan mě zajímalo, jak se to dělá při souhře s ostatními nástroji, protože přinejmenším starší varhany nejsou přece nastaveny na komorní a 440 Hz. Po koncertě u brněnských jezuitů mi varhanice vysvětlila, že každé varhany se v zimě výškou tónů liší od stejných varhan v létě. Mimochodem, když jsem se chystal na první implantát, měl jsem za to, že s 22 elektrodami budu slyšet 22 tónů a nic víc. Naštěstí to tak není, mozek si to zpracuje, takže slyším i tóny "mezi elektrodami" a v levém i pravém "uchu" slyším jednotlivé tóny stejně.

Pěkné.

Ale "20 000 kHz" už je moc.

Předmluva: tóny se vyskytují v jakýchsi cyklech, zvaných oktáva: do re mi fa...

S kmitočty se to má tak: co oktáva, to zdvojnasobeni kmitočtu. Ladí se od a1 s kmitoctem 440Hz. A4 je tedy 440 - 880 - 1760 - 3520Hz. A5 už na klavíru není.

Ale pozor: součástí tónu tohoto "notového" kmitočtu jsou i kmitočty vyšší harmonické, podle nichž rozeznáte housle od violoncella a saxofon od klarinetu. Zkušení pak stradivárky od velkovyroby a opravdoví znalci stradivárky od nástrojů řekněme pana Guarneriho.

Mimochodem: relativně nové nástroje páně Špidlenovy jsou prý od stradivarek k nerozeznání.

Ono také záleží na tom, kdo na ten nástroj hraje. Ani nejzkušenější znalci s absolutním sluchem nerozeznají stradivárky od sériovky, když na ně bude hrát sousedovic Anička. A naopak ten Šporcl vytáhne z houslí, které si půjčí od trampských muzikantů v hospodě takové barvy, že se ta holka, které je vzal z ruky nestačí divit.

Mám kamaráda, který je téměř slepý (odborně řečeno má "zbytky zraku"), podle vlastního popisu rozeznává, či spíše tuší jakýsi pohyb před sebou. Nesmírně aktivní člověk, dělá úspěšně personální poradenství (mj. právě pro handicapované) a se svým postižením dokáže dělat historický šerm (!). Nezapomenu na jeho výrok: "Co mi přestali říkat slepec a začali mi říkat nevidomý, zrak se mi nezlepšil!"

Jeden můj známý pracoval ve firmě vyvíjející "bionické oko". Ve spoustě věcí prý vycházeli z kochleárního implantátu a v současné době (informace stará cca pět let) se věci mají tak, že se s umělým okem číst zatím nedá, ale na ulici se člověk vyhne překážkám. Kamarádka, která v dětství viděla, zase doufá v pokrok s kmenovými buňkami.

Korektní výraz pro hlušce bude patrně "neslyšomý".