Zajímavým příspěvkem k 150. výročí úmrtí Františka Palackého je výstava v prostorách historické budovy Národního muzea. Nabízí originální pohled na osobnost, která stála u zrodu samotného muzea jakožto vskutku systematicky budované vědecké instituce.

Výstava je pojata značně post-moderně. Do Palackého světa návštěvník vstoupí prostřednictvím osmi krátkých fiktivních dialogů mezi ním a mládežníkem ze současnosti, které si lze přečíst na stěnách.

V jednom z dialogů s Otcem národa „současník“ přiznává, že „ve školní výuce patří vaše doba k těm nejméně atraktivním tématům“. Vypadá to, že výstava si vzala za úkol téma náležitě oživit.

Patřičnou náladu mají v návštěvníkovi probudit četné zvukové nahrávky s úryvky Palackého děl či jeho korespondence, jakož i ukázky hudební produkce oné doby.

Atraktivitu nezáživného tématu pomáhají zvýšit autentické exponáty i reprodukce archiválií z Palackého osobního i veřejného života. K vidění je výběr z tisíce svazků z jeho osobní knihovny, cestovní kufr, s nímž v roce 1823 přijel do Prahy, brýle, vycházková hůl, klobouk, těžítko a barometr, oděvy jeho manželky Terezie, cestovní doklady i každodenní zápisky, jakož i rukopis Dějin národa českého v Čechách a na Moravě. Otočné válce s dobovými novinami a plakáty k Palackého pohřbu pak umožňují nahlédnout do mediálního světa 19. století…

Výstava tedy nabízí jakýsi „švédský stůl“ obrázků, zvuků, pocitů, útržků, citátů, medailí, tiskovin, známek, bankovek a jiných zajímavostí z Palackého života. Naopak se nesnaží příliš vysvětlovat a komentovat, svobodomyslně ponechává na návštěvníkovi, aby si udělal názor, pardon, spíše „náladu“ sám. Trend nepřetěžovat studenty informacemi a chránit je před traumaty z velkých nároků je sice in v současném školství, ale v muzeu – kam návštěvník zamíří dobrovolně a není nijak zkoušen či prověřován – bych očekával přece jen určitou míru vědeckosti.

Obávám se, že odnáší-li si žáci a studenti ze škol pouze mlhavou představu, co to vlastně bylo „národní obrození“ či v čem spočíval Palackého „národní program“, pak tato výstavu onu mlhu příliš nerozptýlí. Možná ji rozezní dobovými nahrávkami, možná ji prozáří obdivné poznání, kolik toho Otec národa přečetl či unesl, či ji místy protrhnou balónky, vtipně označující místa, která procestoval…