29.3.2024 | Svátek má Taťána


MINIPOVÍDKA: Manželé na zahradě

16.2.2018

Karel Čapek seděl na bobku ve své zahradě ve Strži u Staré Huti a vyrýpával plevel mezi skalničkami. Ptáci zpívali, mouchy bzučely a všude kolem lezli brouci. Na břehu potoka pochodoval černožlutý mlok a ledňáček přelétával z kamene na kámen. Zahradník je neviděl - byl do toho nimrání tak zabraný, že si nevšiml ani příjezdu své ženy Olgy Scheinpflugové.

„Kačenko, už jsem tady!“ zahlaholila herečka.

Zamířila s úsměvem k manželovi a šlápla při tom na hrábě, které byly nedbale pohozené v trávě. Násada se vymrštila a udeřila umělkyni do čela. To byla řacha! Nebohá žena se skácela a ztratila vědomí.

Spisovatel jí přispěchal na pomoc. Začal s poplácáváním, potom ji pohotově pokropil kropáčem. Když to nepomohlo, zkoušel ji odtáhnout pod střechu, ale při své chatrné konstrukci toho brzy nechal. Pak si vzpomněl, že by jí mohl dát čichnout octu. V domě ho hledal velmi dlouho, všude se válely počmárané papíry. Nakonec flašku s octem objevil. Manželka se však mezitím probrala, postarali se o to zrzaví mravenci, kteří koušou nejvíc. Paní Olga docela čiperně vstala a vběhla do koupelny. Tam se s mravenci vypořádala.

Když se zase objevila, podívala se do zrcadla a otázala se:

„Kačenko, nejsem z toho nějaká bílá? Asi na mě leze nějaká nemoc.“

„Ne, vypadáš normálně,“ uklidnil ji manžel a pospíšil si ke svému psacímu stolu, protože mu blesklo hlavou, jak se jeho rozepsaná divadelní hra bude jmenovat.