Totožnost (1997) je román Milana Kundery, který vyšel takřka před třiceti lety. Ještě k tomu francouzsky. Kundera se francouzsky naučil psát.

Jeho dvorní překladatelka Anna Kareninová teď Totožnost konečně převedla do češtiny, a kdo ji neznal, vnímá, že jde o tenounký spis. Asi bychom ale ve většině nenapsali tlustší, kdybychom najednou nevyužívali řeč rodnou. Navíc Milan Kundera tehdy s psaním francouzsky teprve začínal (předtím tak vytvořil pouze román Pomalost, který česky zatím nevyšel).

O čem Totožnost (L´identité) je?

Kdyby to bylo možno zodpovědět dvaceti slovy, byla by sama existence románu nadbytečná; nicméně jde o příběh zadané ženy, která už není mladá a ví, že tok času neobrátí. Takže teď žití obnáší stále víc i vzpomínání, a to i společné s partnerem, Jeanem-Marcem. Jenže… Toto, hle, si pamatuji jinak. A on taky jinak. Je to život? Líbí se mi (a tady je román smutný) ještě vůbec žít ve světě vzájemné mezilidské nesdělitelnosti?

Identita je, vulgárně řečeno, pomalejší variantou Cronenbergova hororu Moucha. Tam se hrdina (zosobněný Jeffem Goldblumem) zvolna rozpadá a rozpadání je metafora každého stárnutí. Duše, mysl pokračují, ale karosérie auta okolo se může, jak říká jiný klasik, opotřebovat.

Něco nahoře, pravda, vyrobilo lidi tak, že se umějí s onou věcí smiřovat, ale především u žen platí, že se už před smrtí stávají neviditelnými ostatním. V jisté chvíli si uvědomují, kolik jejich kreditu jim nedávala moudrost a upovídanost, ale krása. I malý její stupínek stačil. Mizí li? Co dál? Chantal nemusela býti manekýnkou, a přece to dostačovalo, aby od ní na ulici neodvraceli zrak k zajímavějším.

Když tu situaci (absolutně běžnou) její partner pochopí, tajně se rozhodne jí ctitele vytvořit skrz obdivné dopisy NEZNÁMÉHO. To ony dámu náhle stimulují během její menopausy (o které se nemluví přímo) a vzniká situace v mnohém srovnatelná s příběhem ze Cyrana.

S tím, že Jean-Marc čeká, zda se protějšek k obdivovateli přizná. Nedočká se a výsledkem je, že začne žárlit na sebe.

Totožnost je román nespolečensky zakoukaný do intimity dvou bezdětných a ve výsledku neříká o mnoho víc, než už chápal Flaubert. Je to určitě hrozné, ale nejsmysluplněji žití přežijeme, pokud se přímo nezúčastníme. A jistě, účasti trochu být musí, to vždy, ale lze se bránit davové „oblasti“ života. Osamělý bývá v tomto smyslu paradoxně nejsilnější a ve dvou to také jde, ale někdy hůř. Dokonce můžeme posléze zjistit, že identitu nejvíc pozbýváme upínáním se na tu druhou, kdysi či pořád milovanou osobu.

Kunderovy romány nemají jen esejistickou rovinu, ony samy o sobě jsou náhražkou esejů, které by se - na jejich místě - četly méně.

Pirátsky se český překlad Totožnosti vynořila na webu už roku 2006 a Dilia podala žalobou. Překladatel nebyl nikdy identifikován, ale Anna Kareninová to nepochybně nebyla. Byla to ovšem ona, koho bard oslovil prosbou, zda by jeho francouzské romány PEČLIVĚ (sám už nemá čas) nezadaptovala do češtiny.

Spolu překlady, dokud 11. 7. 2023 nezemřel, konzultovali. Jak Slavnost bezvýznamnosti (2020), tak Nevědění (2021). Totožnost ale překládala už sama. Z Kunderových próz zbývá tak přeložit jen třicet let starou Pomalost (1994) a z esejistických svazků jen Umění románu, Zrazené testamenty, Oponu a Setkání. Ale ještě k Totožnosti. Je známo, že Kundera zavrhl ranou část vlastního díla. Odmítal ji zahrnout do svých oficiálních spisů a v rámci toho pohřbil veškerou svou poezii vč. sbírky Monology (1957). Tak učinil, co učinil, ale neznamená to, že mu naprosto nic z Monologů nepřipadalo použitelné. Naopak. Řadu básní, jak to dnes nejlépe ukazuje badatel Jakub Češka, přetavil právě do sekvencí románu Totožnost a dokonce i jeho vyvrcholení je obdobou Kunderovy básně Nech rozžato z Monologů.

Milan Kundera: Totožnost. Překlad Anna Kareninová. Doslov Jakub Češka. Atlantis. Brno 2024. 136 stran.

Totožnost - Milan Kundera | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví