Návrat Kanceláře Blaník na české monitory přišel do doby, kdy svět českých fanoušků lituje vyhazovu Jeremyho Clarksona z BBC. Připomenu, že ho vyhodili kvůli tomu, že reagoval politicky nekorektním způsobem na to, že nedostal večeři. Korektní by bylo, kdyby se za svůj hlad omluvil a snažil se dopídit socio-psychologických příčin absence bifteku na svém talíři. Fatálně narušil motivické předivo v mysli lidí z cateringu, kteří měli přece na své lajdáctví nezadatelné lidské právu.

Clarksonovi fanoušci litují a v našem tisku se objevila lavina obvinění. Mnohé čerpají z udavačské listiny prohřešků z listu Guardian, této baště kverulativní politiky. V neposlední řadě mu bylo přičteno k velmi zlému, že je heterosexuální běloch. Mohl se aspoň částečně vyvinit, kdyby masturboval, zvlášť kdyby to učinil veřejně, třeba aby upozornil na nelidské podmínky mexických námezdních dělníků na farmách v Kalifornii. Ale on ani to ne.

Prý mu hází lano Netflix, americký poskytovatel on-line televize. Ten operuje v Americe, ale také v části Evropy a prý má namířeno i k nám. Streamovaná televize na internetu, ejhle spojovací článek s Clarksonem a Top Gearem a Kanceláří Blaník.

Kancelář Blaník vstoupila v sobotu do své třetí sezóny poté, co v předchozích dvou zaznamenala triumf. Bohužel ten první díl třetí sezóny je tak strašná blbost, že se prst zdráhá dotknout se klávesnice. Nedošlo ke kýženému oddělení nadsázky a kraviny, a tak i Marek Daniel v roli Tondy Blaníka, Michal Žížala Dalecký a Halka Třešňáková čili Lenka jsou přesvědčiví jako Santa Klaus v ringu kickboxu. Ale snad se to od příště zvedne a na díl Svatý Blaník budeme vzpomínat jako na zlý sen.

Dokud jsme se na návrat Tondy Blaníka těšili bez stínu obav, hodně se diskutovalo o tom, zdali by bylo možné Kancelář vysílat v televizi. Dělá to ve streamované internetové televizi. Internet se stává oázou nekorigované přímočarosti. Kruh je uzavřen, množiny se dotýkají. Nebylo by to možné, stejně jako principiálně nebylo možné, aby Jeremy Clarkson oslovoval tři sta milionů diváků ve světě zpitomělém neoviktoriánským pokrytectvím. Kdyby byl Blaník v televizi, televizní rada by musela zasedat sedm dní v týdnu v desetihodinových směnách a generovat jednu pokutu za druhou. Kancelář Blaník předvádí slovy nevybíravými a formou nevázanou to, co si mnozí myslíme, a to se nedá odpustit.

Dokud to někdo nezatrhne a k tomu se zvolna a nezadržitelně schyluje. Mocní se mohou tvářit, že je výkřik typu „král je nahý“ do jisté míry baví. Ale potají koukají, jak křiklounovi podrazit nohy.

První díl Kanceláře Blaník třetí sezóny je tak slabý, že jim může odlehnout, protože od takové častušky diváci odpadnou sami. Ale ostražitost neodloží. Co když to není vyschnutí studně nápadů, ale jen dočasný úlet a Kancelář se rozjede zase tak, jak má?

LN, 30.3.2015