Poslední srpnový večer roku 2013 pro české televizní diváky představuje novou výzvu: začal vysílat nový program České televize - ČT art. Nevím, proč jsem si představovala, že na kanále, věnovaném od šesti od rána dětem, poběží od osmi od večera jeden "dobrý" film za druhým. Asi jsem si prostě přála, aby v Česku něco takového vzniklo.

Pravdou je, že ČT art bude vysílat jeden jediný film týdně, a to v neděli večer. Optický klam vzniká na začátku tím, že po úvodním Aloisi Nebelovi (kterého jsem si s chutí dopřála) hned další den následuje nedělní okénko (zaplněné ovšem už jen divácky populárními, leč "umělecky" silně spornými Ondříčkovými Samotáři). Následovat bude jakýsi "klubový" výběr nových filmů: za týden ČT art sehraje íránský festivalový hit Rozchod Nadera a Simin a za čtrnáct dní Kluka na kole bratrů Dardennových. Uvidíme i Další rok režiséra Mikea Leigha a drama Susanne Bierové Lepší svět, ale také Godardova Bláznivého Petříčkadoplněného dokumentem Dva na vlně. Dobrou zprávou je, že se filmy nemají vysílat dabované, ale v původním znění s titulky (snad to tak vydrží).

Podle webových stránek bude nový veřejnoprávní program vypadat i tak, že v pondělí se pootevře - ve vzpomínce na staré, zlaté časy, "slovenské okénko". Třeba v úterý dojde na animované filmy (začíná se australským animákem Mary a Max) a čtvrtky budou zřejmě převážně dokumentární. V této souvislosti mi dovolte zajásat, že bude zase vysílán - počínaje 6. zářím - báječný dokumentární seriál Bigbít. Z toho, co bylo zatím zveřejněno, to vypadá, že hodně dojde na vlastní televizní archív, což je pro ČT samozřejmě finančně nejschůdnější způsob, jak programové schéma zaplnit. Pokud jde o úroveň kulturního zpravodajství a nejrůznější magazíny a diskusní pořady, uvidíme, jak se s tím ČT art vypořádá. Redaktoři zpravodajství zatím působili dost rozpačitě... a současně byli jaksi bezbřeze nudní.

Pokud se na nový veřejnoprávní program díváme z hlediska milovníků filmu (což je úhel pohledu, ktarý by autorka i čtenáři filmového blogu měli zastávat), zůstává otázkou, zda dokumenty a hrané "umělecké" filmy úplně nezmizí z ČT 2. Není totiž těžké si všimnout, že podoba Velikánů filmu je už teď silně ovlivněna požadavkem sledovanosti - pročež diváky tohoto cyklu často otravuje dabing a skoro se tu přestaly vyskytovat černobílé filmy.

Další autorčiny poznámky k filmovému a politickému dění najdete na jejím blogu AlenaProkopova.blogspot.com