Autobus zastavil u zábavního parku Universal Studios. Všichni účastníci zájezdu vystoupil až na nás tři, kteří jsme pokračovali do Santa Moniky, vysoko nad Los Angeles. Sedmipodlažní podzemní parkoviště je umístěno pod komplexem. Tam jsme přestoupili na třívagónový vláček, který se pohybuje na vzduchovém polštáři. V cílové stanici se před námi otevřelo široké schodiště vedoucí k rozsáhlému skvostu, k unikátnímu Gettyho centru. Budova tyčící se nad schodištěm je úžas. Je to vchod, majestátní rotunda postavená na nejvyšším místě.

Když jsem stoupala po širokém schodišti k bílému komplexu budov, který postavili ze stejného italského travertinového lomu, z něhož bylo Římany postaveno Koloseum, připadala jsem si, že jsem pozvána k samému božskému císaři. Takový pocit dává návštěvníkům moderní architektura Richarda Meiera, která dělá čest jeho práci a hluboce se klaní kultu umění.

Vláček byl zdarma a ani tady jsem neprocházela kolem žádné kasy.

Jean Paul Getty, ropný magnát, spisovatel a milovník umění, propagoval heslo: přístup k umění by měl mít každý zdarma. Narodil se roku 1882 v Minnesotě, v petrolejářské rodině. V obchodních aktivitách měl úspěch. Založil společnost Getty Oil a byl jeden z prvních lidí na světě, kteří vydělali přes miliardu dolarů.

Svůj obrovský majetek si nenechal pro sebe, ale podělil se o něj s ostatními. Jeho velkou zálibou bylo umění a starožitnosti. Jezdil po světě, navštěvoval galerie a nakupoval umělecké předměty. Byl vlastníkem mnoha cenných děl. Po své smrti v r. 1976 odkázal svůj majetek společnosti Getty Trust. A jeho rozsáhlá sbírka se stala základem pro J.Paul Getty Museum v Los Angeles.

Ta zakoupila na svazích Santa Monica 750akrový pozemek a začala uskutečňovat Gettyho sen. Bylo třeba 100 zaoceánských plaveb k přepravě mnoha tun travertinu. V areálu je přes 1600 m² prosklených ploch. Bylo zde zasazeno 10 000 stromů, 300 druhů rostlin v centrální zahradě a 400 keřů pro vytvoření reliéfu u bazénu.

Toto velkolepé muzeum Getty Center bylo otevřeno pro veřejnost v prosinci roku 1997.

Prošla jsem na rozsáhlé nádvoří, kolem něhož chronologicky na sebe navazují výstavní budovy. Než jsem vešla do prvního pavilonu, zahleděla jsem se do uklidňující hudby centrálního vodotrysku. Zastavila jsem se i u panoramatických pohledů mezi jednotlivými pavilony na město, kde v dálce u horizontu jsem tušila jakoby načrtnutý proužek oceánu.

Když procházíte budovami, jako byste vstupovali do jednotlivých svatostánků. Jsou zde obrazy, sochy, vzácné fotografie, rukopisy, dekorativní nábytek, vše systematicky roztříděné do jednotlivých pavilonů.

Kavárna a restaurace jsou umístěny tak, aby nabídly ojedinělý pohled na město a v dálce na Tichý oceán. Na opačné straně najdete Auditorium určené přednáškám či koncertům. Gettyho výzkumný institut pro historii umění je kruhovitá budova s knihovnou o miliónu svazcích, studovnami, čítárnami, kancelářemi. Ráj badatelů

Po obědě jsem si dala kávu a kochala se výhledem na město, které připomínalo plátno namalované realistickým stylem dobrého malíře.

Posléze jsem přešla do nejjižnější části Centrální zahrady, prošla kolem vodopádů a posadila se v stinném loubí na lavičku. Pozorovala jsem kvetoucí labyrint obdivovaný návštěvníky, kteří nespěchali, loudali se kolem, nasávali nevědomky ten dar Gettyho milionů, tu nádheru soustředěnou jen pro ně do jednoho místa, nasávali ji do sebe a akumulovali tu sílu prožitku.

Stejně jako já.