V roce 1970 vyšel v nakladatelství Orbis výběr světových hororů pod názvem Lupiči mrtvol. Hrůzostrašné povídky vybral a uvedl Jan Zábrana. A měl z čeho vybírat, neboť jeho slovy „s horrory se roztrhl pytel“. Rostoucí zájem o literární horor a specifika žánru Zábrana rozebral ve svém úvodním textu Rozkoš z hrůzy. Výběr spočívá na osvědčených mistrech hororu a také známých autorech, v jejichž díle se děs a hrůza vyskytují zřídka. Jako jediná výjimka se tehdy do výběru dostala povídka Pán z Prahy od Stephena Grendona. Slovy autora antologie, který povídku převzal z poválečného magazínu, v němž chyběly jakékoli bližší údaje o spisovateli, byl Stephen Grendon „ jediný z našich autorů, o nichž nevíme vůbec nic“. Nepatří mezi „velké muže žánru“. Nicméně Zábrana Grendonovu povídku oceňuje. Uvažuje, že se může jednat o „náhodný úspěch amatéra, zkoušejícího své síly v oblasti horroru, nebo zkušeného autora – jednoho z těch stovek neznámých, jejichž práce jsou roztroušeny po časopisech a kteří nikdy nevyniknou, nikdy na sebe neupozorní natolik, aby jejich jméno stálo komukoliv za zapamatování“.

Grendonova povídka je situována do Prahy do doby krátce po Mnichovské dohodě. Z Londýna se přes kanál na kontinent vydává Simon Dekrugh, aby z Prahy, kterou „ti zatracení Němci stejně brzo dostanou“, odvezl relikvii z 12. století – zlatý řetěz s čtyřhrannou destičkou posázenou drahokamy. V jednom pražském kostele vnikne do hrobky a věc vyzvedne z kamenné rakve, v níž se relikvie nachází mezi kostmi. V hrobce je pohřben Septimus Halos, o němž se říkalo, že měl magickou moc. Farář, s nímž se Dekrugh v kostele setkal, ho upozornil na pečeť s kletbou. Nijak tomu nevěnoval pozornost, nezajímal se o to, co mu farář četl a když byl v kostele sám, hrob vyloupil. Po návratu do Londýna, kam věc přivezl zašitou v podšívce kufru, si ji s přítelem prohlíží. Je na ni latinský nápis „Co je moje, patří jen mně“. Věc nepřivezl pro sebe. Do Prahy se vydal z podnětu svého klienta, kterému zítra věc předá a dostane za ni štědře zaplaceno. Ještě téže noci přijíždí do Londýna pán zahalený v starodávném plášti. Tvář má omotanou šálou, na hlavě klobouk. Taxikář, který ho ze stanice metra odváží na adresu Simona Dekrugha, pasažéra informuje, že Dekrugh je na kontinentě. Ví to, protože bratranec jeho ženy Maxon u něho pracuje. Doma asi nebude, ledaže by přijel dnes večer. Cestující zaplatil velkou mincí, kterou si taxikář ve tmě nemohl prohlédnout. Pán v plášti dlouho zvoní. Pan Dekrugh spí, říká mu Maxon, právě se vrátil z dlouhé cesty. Noční host žádá, aby Degrugha vzbudil. „Řekněte mu, že by s ním rád mluvil pán z Prahy“, odpovídá na otázku, koho má ohlásit.

Ráno je Dekrugh mrtvý. Maxon je podroben takovému výslechu inspektora ze Scotland Yardu, že z toho dostane šok. Je však jasné, že se smrtí svého zaměstnavatele nemá nic společného. Dekrugh byl uškrcen párem rukou tvrdých jako kost a kousek kosti posledního článku ukazováčku mu uvízl na krku. Scotland Yard se vydal ve stopách pána v plášti a sledoval jeho cestu až do nastoupení do rychlíku na kontinentu. Mohl to být německý agent? Nic přesnějšího se nezjistilo. Taxikář, který se o Dekrughově smrti dozvěděl z ranního rozhlasového vysílání, zrovna počítal denní tržbu a mezi mincemi našel jednu zvláštní. Podle numismatika to byla nesmírná vzácnost – mince z 12. století z Čech.

Příběh je precizně gradován. Pražské reálie jsou matné, soustředěné na kostelní zákoutí a hlubinu vzdálených staletí. Tajemná minulost se prolíná s aktuálním vysíláním zpráv BBC. Právě skončila jednání v Mnichově. Ze země, která bude brzy pohlcena válečnými událostmi se má odvézt jakási stará relikvie. Jde o záchranu nebo o krádež? Postava „pána z Prahy“, který si pro věc přijde, má slovy Zábrany „pořádnou, leč snesitelnou dávku záhrobní odpudivosti, soustředěnou hlavně do čichových vjemů, která – jak už bylo řečeno v předmluvě – není v horroru k zahození, pokud nepřekročí jistou míru“.

Zbývá ještě osobnost autora příběhu, kterého Jan Zábrana v roce 1970 považoval za neznámého. Za literárním jménem Stephen Grendon se skrývá americký spisovatel August William Derleth (* 24. 2 1909 Sauk City, Wisconsin, USA; † 4. 7. 1971 Sauk City, Wisconsin, USA). Je autorem více než 150 povídek a 100 knih. Zde vpravo je jeho portrét.