Pátek 8. listopadu 2024, svátek má Bohumír
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

LITERATURA: Létající kolo a ježek v kleci. Pravda?

diskuse (35)
Největší tvůrci - Shakespeare anebo Edgar Allan Poe - byli v reálu i největšími vypůjčovateli, ne-li přímo chmatáky. Ale snižuje snad také odhalení kvality jejich díla? Nejsem toho názoru!

Taky Jaroslav Foglar (1907-1999), tvůrce ne už tak světoborný, čerpal nápady z reálně existujícího, ale nemyslím si, že by proto následující informace snižovaly význam jeho pověstné Záhady hlavolamu (1940-41)!

A. KOLO

Létající kolo bylo před napsáním této knihy podle všeho navrženo už několikrát a roku 1900 se na jeho konstruování dokonce maličko podílel i známý mág Aleister Crowley (1875-47). S matematikem Walkerem z Trinity College, známým jako Bumerang Walker, sestrojil ve svém sídle Boleskine řadu bumerangů, čteme v podvodníkově biografii, a zašli ještě dál. Navrhli rampu podobnou lyžařskému můstku. Crowley ji chtěl sjet na kole opatřeném křídly a zjistit, zda bude plachtit, přičemž měl dole na jezeře Loch Ness pro jistotu přichystán člun...

Pěkná historka, ten skutečný vzor však mělo Tleskačovo kolo jinde, a to v zapomenutých pokusech Čecha Jana Hirše. Foglarovi byl tehdy teprve rok (1908), když tenhle zapomenutý už poručík zeměbraneckého pluku 28 poprvé v Písku zkoušel okřídlený bicykl z bambusu a kalika. Použil přitom dvě šlapkami poháněné vrtule a po marných pokusech o vzlet z roviny se mu prý krátce podařilo vzlétnout po rozjezdu ze svahu - tvrdil to ovšem jen on sám.

Za Československa Hirš ale v pokusech pokračoval, i když bez valných výsledků, a ještě roku 1937 dokonce vedl soudní spor, jen aby prokázat, že je vůbec prvním letcem na našem území. A právě ozvuky onoho sporu se třicetiletého Foglara nepochybně dotkly.

B. JEŽEK

Ježka v kleci, který, jak víme, podle Záhady hlavolamu obsahoval plánek dotyčného létajícího kola, si nechal už 7. dubna 1896 patentovat v USA jistý Clarence A. Worral, což je stoprocentní realita, a následující ne už úplně zaručené informace přebírám z pečlivého shrnutí vyhotoveného panem Františkem Stropkem z Veselí nad Lužnicí.

Roku 1917 (když bylo Foglarovi už deset let) prováděl český rodák Weiss, jinak profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně, pokusy s tzv. horským křišťálem jako ideálním nosičem informací. Naučil se údajně už tenkrát urychlit růst krystalů v umělých podmínkách, ale roku 1918 byl obviněn z protistátní činnosti, a tak vůbec první umělý krystal světa i kopie svých výpočtů ukryl... Nu, kam jinam než právě do nitra Worralova hlavolamu, jehož jednu modifikaci čirou náhodou vlastnil. Krystal tedy schoval do kuličky ze zmagnetizovaného železa a prchal z Němec do vlasti i s německou manželkou a synáčkem ještě v povijanu.

Dostali se šťastně až do Prahy, nicméně v údolí Šárky je jednoho dubnovém rána zaskočili berlínští policisté, kteří je sledovali. Došlo k přestřelce, při které Němci postupně popadali, ale taky padla paní Weissová a profesor utrpěl dva průstřely: lýtka - a hrudi. Vlekl se jako mátoha ke kostelu Svatého Jakuba a než nechal synáčka na schodech, strčil do povijanu hlavolam s krystalem. Dovlekl se k Apolináři, v tamním špitále během téže noci zemřel a byl nazítří i pohřben.

Syna však našli, donesli do sirotčince a dali mu jméno Jan. Když bylo Janu "Tleskačovi" deset let a Foglarovi jedenadvacet, tedy roku 1928, vstoupil prý poprvé do objektu zámečnické firmy Maňák a dříve anebo později vyšel o něčem z toho v některých pražských novinách i článek, který zaujal Jaroslava Foglara.

Zaujal a inspiroval, ale zda Jan "Tleskač" ježka skutečně ukrýval v meliorační trubce pod kůlnou, za to bych ruce do ohně nedal. Ani ne za to, co se dělo s krystalem, nicméně mistr Maňák věcičku podle všeho objevil. Nyní se ale ještě vraťme do roku 1918.

Podle pana Stropka, jehož verze se objevila v nepříliš důvěryhodném časopise Spirit, v tom roce jeden z oněch berlínských policistů v Šárce přece jen přežil a - shodou okolností - se jednalo o samotného Ernsta Röhma(!), tedy pozdějšího vůdce SA zastřeleného roku 1934 za tzv. Noci dlouhých nožů u jezera Bad Weissee.

Po Rohmově zavraždění byl, jak známo, prohledán i jeho byt. Našly se materiály o Weissově vynálezu a náhodou padly na ústředí do oka konstruktéru řízené střely V (fau) Wernheru von Braunovi, takže do Prahy vyslal agenty, ti tam našli Maňáka a sice byli vzápětí odhaleni československou kontrarozvědkou kapitána Moravce, ale stáhli se bleskově do Německa, a to už se zámečnickým mistrem. A dál? Roku 1951 se Maňák vylodil s rodinou v USA, kde uvízl ve známém imigračním táboře na Ellis Islandu. Další čirou náhodou ho zde potkal Jiří Voskovec a byl prý svědkem následující příhody. Imigrační úředník nedokázal napsat Maňákovo jméno, takže se oba muži dohadovali. Tu se Maňák prudce a vztekle naklonil přes pult, vyrval úředníkovi tužku a psal MAŇÁK tiskace a pro oči úředníka, takže vzhůru nohama. "M" ale nedopatřením neobrátil, takže to písmeno úředník přečetl jako W a načárané jméno interpretoval co WOZNIAK. "Roku 1977," pokračuje v lehkém tónu pan Stropek, "pak jistý Steve Wozniak a Jobs vyvinuli vůbec první Apple McIntosh s prvním mikročipem."

Což už je, dodávám, asi jen páně Stropkova za vlasy přitažená spekulace anebo dokonce fór, nicméně realitou zřejmě zůstává, že Jiří Voskovec pak Foglarovi o setkání s "jeho" Ma(ž)ňákem napsal dopis, který se dnes nalézá v Památníku národního písemnictví.

***

Největší tvůrci byli často největšími půjčovníčky, a Foglar tedy také. Anebo snad všemu zde uvedenému nevěříte?

Lika
8. 11. 2024

Jsou novinky, podívejte se na hady.

Zdeněk Joukl
8. 11. 2024

Pokud národ nechce vymřít, měl by podporovat ty, kteří děti mají ( alespoň 2,1 dítěte na jeden pár).

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Ivo Fencl
8. 11. 2024

Tak nám vyšla nová kniha o Ladislavu Klímovi (1878-1928) - a vlastně teprve první.

Robert Troška
8. 11. 2024

Nejen ekonomika, ale také otevřené hranice a kulturní války rozhodly o volbě Trumpa.

Aston Ondřej Neff
6. 11. 2024

Podle předběžných informací Donald Trump přesvědčivě poráží Kamalu Harrisovou.

Aston Ondřej Neff
5. 11. 2024

Třeba se jednou bude psát o veverce Buráčkovi, že rozhodla volby 2024, jisté to není.

Aston Ondřej Neff
7. 11. 2024

Ve středu odpoledne se svíjel Jozef Síkela na takzvané grilovačce Evropského parlamentu.

Tomáš Guttmann
7. 11. 2024

Trump kormidluje Západ v době progresivismu, podoben Churchillovi v době nacismu.

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Josef Kopecký
8. 11. 2024

Věk odchodu do penze se má zvyšovat až na 67 let. Na předčasný nekrácený důchod bude mít nárok asi...

Lidovky.cz, ČTK
8. 11. 2024

Nejméně deset Izraelců utrpělo zranění při protiizraelských násilnostech v Amsterodamu po...

Lidovky.cz, ČTK
8. 11. 2024

Tři lidé byli obžalování v případu úmrtí Liama Payna, zpěváka někdejší irsko-britské chlapecké...

Lidovky.cz, ČTK
8. 11. 2024

Soud v Rennes na severozápadě Francie odsoudil tři muže k šesti měsícům vězení za krádež v místním...

Martin Korbáš
8. 11. 2024

Hokejisté Caroliny slaví v NHL osmé vítězství za sebou a útočník Martin Nečas se znovu dokázal...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz