Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
LITERATURA: Fantom opery
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Erik 5.7.2008 21:45Fantom Opery Viděl jsem onen muzikál od W. a J. Schum. a mohu říct , že se mi zdál ze všech filmů o Fantómovi nejblíže románovému originálu i když jisté absurdní změny tam jistě jsou.Ovšem rádoby zpěv herce je spíše groteskní a nikoliv podmanivý stejně jako scéna že přežil stáří své milované Christiny.Ovšem na celé věci jsou nejzajímavější historická fakta .Erik |
|
|
J.G. Pašek 12.6.2008 21:29Chybama se člověk učí . . . Byl jsem přemluven jít na 2 muzikály . . . FANTOM OPERY a BÍDNÍCI . . . |
|
|
Ivo Fencl 12.6.2008 21:57Re: Chybama se člověk učí . . . Muzikál Fantom opery jsem viděl, až když to Američani natočili jako film, půjčil jsem si ho a chybami se člověk opravdu učí (ale adaptace románu s Burtem Lancasterem se mi kdysi lívila a Claude Rains v tom starém filmu taky není marný, i když ta scéna, jak piluje lustr, hraničí s parodií). V divadle jsem nikdy žádný muzikál neviděl, Bídníci mi stačí s Gabinem a nově s Lianem Neesonem. Ta verze mi přišla docela dobrá. I. |
|
|
Autor se omlouvá 12.6.2008 20:15Panu Richterovi a Bohuši Matušovi Pane Richter, sorry, ale vsadím se o misku hrušek, že byste na tuto hororovou hru, kdyby ji pražští herci naštudovali, šel i s paní!!! Já čet jenom povídku podle hry (také od Lerouxe) - a je hodně dobrá. S tím ďáblem to byl taky "ftip". Bohuši Matuši, promiň, nejsem kanibal a nesním té, ale v té povídce Gastona Lerouxe fakt zbaštilil kominíka - nebo jeho nohu, už nevím... Ivo Fencl |
|
|
krmič 12.6.2008 11:09G. Leroux Vždycky se mi plete Gaston Leroux a Gilbert Leroux (No to byl hloupý pokus o humor. Ale víte, kdo je ten druhý?) |
|
|
Ivo Fencl 12.6.2008 12:59Re: G. Leroux Francouzský fotbalista? Ale upřímně: nevěděl jsem to, dokud jsem méno nevyklepal na vyhledávači Seznamu. Ivo |
|
|
Enci 12.6.2008 10:18Fantom Opery Z dětství si pamatuju sobotní podvečery s rozhlasovou četbou na pokračování. Sugestivní znělka Fantoma Opery mi ještě dodnes zní v uších, i když je to už víc než čtyřicet let. Když jsem se po mnoha letech po tomto zážitku dostala ke knize, měla jsem veliké obavy, jestli kouzlo poslouchaného textu nevyšumělo - ale ne, naopak při četbě se mi vybavoval hlas, který zněl z rádia. Asi si Fantoma budu muset přečíst znovu, ta atmosféra, ta mě určitě zase chytí. |
