28.1.2022 | Svátek má Otýlie


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Tomts 28.11.2008 21:40

A co Cesty?

Možná jsem špatně četl článek, ale přehlédl jsem informaci, že česky vyšel roku 1925 u Kočího i příběh Cesty doktora Málodělala, který je o třídu lepší, než Příběhy.

krmič 15.10.2008 20:55

Dvouhlavé zvíře

v té verzi Doktora Bolíto, kterou jsem jako dítě četl (s ilustracemi Josefa Lady) se jmenovalo Táhnistrkej. Později jsem si myslel, že anglicky se to asi řekne push-pull. (To je totiž dvojčinný zesilovač :-)) Teď jsem tedy zjistil, že je to v originálu Pushmi-pullyu, takže jsem nebyl daleko od pravdy. Vopálenská ale tento český překlad neuvádí (nezná?).

Fencl 15.10.2008 22:05

Re: Dvouhlavé zvíře

Tento překlad čtyřicátých let vynechala.

Honza P. 15.10.2008 18:45

Dvuzhlavé zvíře

Měl jsem to štěstí, že jsem četl několik dílů od Loftinga (Afrika, Cesty a Cirkus), takže jsem mohl Čukovského ingnorovat. Přesto jsem si ale kdysi jednu adaptaci vyslechl v rozhlase - v českém překladu jeho verze se ono dvouhlavé zvíře nazývá Semtamkuk.

K tématu mohu doporučit studii Ivy Vopálenské o <a href="http://www.phil.muni.cz/~jirka/children/children1/lofting/vopalenska_lofting.rtf" target="_blank">českých a ruských překladech překladech dr. Doolittla.</a>

Klára 15.10.2008 13:49

Měla jsem asi kliku

doktor Málodělal se mi dostal jako - ale bohužel opravdu malé - holčičce do ruky. Oživila jsem si ho s dcerkou, které jsem vyprávěla právě o tom, jak jel do Afriky léčit opičky, byla v tom také nějaká vlašťovka a mé dítě si na to velice dlouho hrálo, mám na tu knihu i na to následné velice pěkné vzpomínky. Ruské plagiátorství nenávidím, vlastním první vydání Oříškových dobrodužství, a už jako malá a aniž by mi kdo co řekl - rodiče museli být velmi opatrní - jsem toho Buratina nenáviděla. No Rusové.  Po všem tom svrabu naší politiky je tato rubrika vždycky jak říkal Sam "Jako deštíček na salát, jestli mi rozumíte,".

Baghíra 15.10.2008 8:09

Turgeněv kdesi píše, že v Rusku nikdy nic nevzniklo,

vše bylo přisvojeno odjinud - až po tu trojku a samovar. Takže i literatura. Pamatuji se na sovětského Pinocchia, zvaného Buratino.

IF 15.10.2008 10:09

Re: Turgeněv kdesi píše, že v Rusku nikdy nic nevzniklo,

No, jo, na toho jsem zapomněl. Tedy nejen Čaroděj ze země Oz (Volkov), ale i ALEXEJ TOLSTOJ: Zlatý klíček aneb Buratinova dobrodružství (1936, česky 1937, znovu 1959 atd.) 

Stařec z hor. 15.10.2008 21:21

Re: Turgeněv kdesi píše, že v Rusku nikdy nic nevzniklo,

Vážený pane IF.   Díky za článek a spoustu informací o Hugh Loftingovi.S doktorem Málodělalem jsem se seznámil na počatku třicátých let.To byla první kniha,kterou jsem přeslabikoval a vypravil se po mostu z opic do země Jenveselí.Je to dávno,ale připadá mi,že ty knihy byly dvě a ta druhá popisovala plující ostrov,osvobození  indianského náčelníka a rozluštění řeči korýšů.Jinak však si nedovedu představit,že by Frantík Morozov  mohl vzniknout jinde než v sovětském Rusku.Zfanatizovaný polodebil,který udá svého otce,tak to je postava,kterou je snad možné pokusit se napodobit v realu,ale nedovedu si vybavit,že bych se s podobnou postavou byl někdy potkal .                                                                                                                                                                                                                                                              

Fencl 15.10.2008 22:07

Re: Turgeněv kdesi píše, že v Rusku nikdy nic nevzniklo,

: -)