Operní diváci v Miláně, Vídni či Londýně asi souhlasit nebudou, ale La Scala, Staatsoper či Royal Covent Garden, tito ostatní členové oné fiktivní silné čtyřky světových operních domů, přece jen trochu zaostávají za New York Metropolitan Opera. Co naplat, přes veškeré fámy o blížícím se neodvratném propadu USA ve světové ekonomice, pokud jde o mecenášství v nedaleké Wall Street se zatím pořád nachází dost peněz k podpoře tohoto asi nejbezednějšího uměleckého odvětví. Takže, když ve zdejším artovém kině dávali přenos Trubadúra, museli jsme se jít podívat, kam všechny ty peníze vlastně jdou. Tato Verdiho opera je totiž známá tím, že klade vysoké nároky na umění interpretů. Jistý kritik se kdysi vyjádřil, že recept k tomu uvést na jeviště dobrého Trubadúra je jednoduchý. Vezmete prostě čtyři nejlepší zpěváky na světě a máte to! Kterýsi známý zpěvák se ale nechal slyšet, že v této opeře zpíval aspoň dvěstěkrát, že pořád ale ještě neví, o co v ní vlastně jde! S tím celkem problémy nemám. Jde tu o marnost toho být člověkem, který žije jen proto, aby se za něco pomstil.

Dokázali tedy napakovaní operní mecenáši přitáhnout na jeviště v Lincoln Center skutečně ty nejlepší zpěváky? To ovšem vždy musí být otázkou osobního mínění, tím mým ale je, že pokud ne, tak k tomu měli zatraceně blízko! Především přivedli dvojici Rusů, kteří se oba nacházejí na samotném vrcholu svých pěveckých kariér. Anna Netrebko v roli Leonory, kterou si nejlépe pamatuji jako štíhlou Zuzanku z Figarovy svatby či super-sexy Violetu z La Traviaty, sice ve svých 44 letech značně zboubelatěla - to se ale u operní primadony tak nějak očekává. Jejímu hlasu to neuškodilo, řekl bych, že spíš prospělo; poslouchá se moc dobře a pořád není žádným těžkým údělem se přitom na ni dívat. Že v sobě nějakou tu pružnost stále ještě má, nám navíc předvedla, když v posledním jednání dokázala vylézt několik metrů vysoko po železné mříži, zatímco zpívala s doprovodem sboru slavné Miserere.

Netrebko byla sice skvělá, při tomto představení musela ale, viditelně docela ochotně, popustit značný díl slávy svému kolegovi 53letému Dmitriji Chvorostovskému. Na něho se také snesl déšť květin při konečném děkování. Důvodem k tomu byl nejen jeho výborný výkon v roli úskočného a chlípného hraběte di Luny, ale také to, že stále ještě zpívá, zatímco podstupuje léčbu v Londýně, kde mu byl před několika měsíci diagnozován mozkový nádor. Chvorostovského baryton stále ale zněl jako zvon! Totéž lze říci i o jihokorejském tenoristovi Jonghoon Leem v roli Manrica. Pokud jsem kdy slyšel silnější a barvitější tenor, než jakým vládne 42letý Lee, tak si to nepamatuji.

Kapitolou samotnou pro sebe je Dolora Zajick, která zpívá cikánku Azucenu (není to nádherné, když člověk může ve shodě se 162 let starým libretem ji nazývat takto a nikoliv politicky korektní Romkou?). Cikánka, ano cikánka (musím se toho nabažit, dokud můžu) Aluzena je klíčovou postavou a parádní rolí pro mezzosopranistky. Zajick ji zpívá v Met už od roku 1988. Ti z kritiků, kteří ji po celý ten čas sledují, tvrdí, že ve svých 63 letech je v této roli lepší, než byla kdykoliv předtím! To jméno, které vypadá jako Zajíček bez „e“, ve mně ale vzbudilo podezření. Dal jsem se do hledání, abych zjistil, jaký má tato zpěvačka, o níž se všude hovoří jako o Američance, ve skutečnosti původ. A po nějakém čase stráveném na internetových serverech jsem mohl zvolat Heuréka! S tím Zajíčkem jsem měl pravdu. Dolora Zajick se narodila v Nevadě, v rodině českých emigrantů.

Zbývá dodat, že zjevná momentální nadvláda Slovanů ve světě opery tímto nekončí. Pátou rolí, která je jen o něco málo menší než ty ostatní a jejíž árií se děj dramaticky započíná, je důstojník di Lunových stráží Ferrando. Toho vynikajícím způsobem zpívá i hraje slovenský basista Štefan Kocán. V programech nastávajících produkcí Metropolitní opery se to navíc jen hemží slovanskými jmény. Mezi nimi je také jméno Adama Plachetky, který zde už nedávno zpíval Masetta v Mozartově Donu Giovannim. Hříšníka všech hříšníků, samotného Dona, teprve 30letý Plachetka už zpívá ve Vídeňské Staatsoper, jejímž stálým členem je už po pět let. Takže je asi jen otázkou času, kdy tento český basbarytonista vystoupí v této roli i na prknech newyorské Met.

Autorovy memoáry: http://www.mujbibr.com
Autorovy stránky: http://www.voyenkoreis.com