14.10.2019 | Svátek má Agáta


KULTURA: Různé (ne)pravdy o Semaforu

11.6.2008

Moje zvláštní potřeba systému, touha po pravoúhlosti, snaha o určité řazení čehokoliv jakkoliv mě donutila složit současný chaos okolo grantů do úhledného balíčku, a tak jsem usoudil, že nejlepší způsob, jak situaci důsledně zmapovat, je napsat o ní knihu. Samozřejmě, že se mi to mapování nepodaří, určitě v mé knize budou i nedomyšlenosti a omyly, ale zase dám svým odpůrcům možnost mě z nich usvědčovat. Což mě obohacuje o nové poznatky a ty já vítám.

Tak například poučení z minulých dnů: každý jedinec vnímá smysl grantu jinak, a to je pochopitelné. Stejně je pochopitelné, že si každý tu svou (!) pravdu hájí. Každý jen tu svou má za jedinou, jak se zpívá už v naší národní opeře. A pochopit se dá i to, že ve svých obhajobách sahá člověk - anebo, abych byl objektivní, saháme všichni - do registru svých informací, uložených v šuplíku, kterému se říká paměť.

A tak když jistý pan Králíček v Lidových novinách vzpomíná (Pane prezidente, při vší úctě, LN 2. 6.), jak Semafor vznikl „s plnou podporou bolševika“, já mám v paměti jinou verzi. Vzpomínám na to, jak Semafor vznikl navzdory tehdejšímu režimu a byl ve svých počátcích postihován způsobem velmi podlým. Divadlo Ve Smečkách, kde jsme začínali, nám bylo odebráno se slibem, že bude přes prázdniny rekonstruováno, a místo toho bylo zdemolováno, takže návrat do něj byl už nemožný.

Kvůli této „podpoře bolševika“ jsme další sezonu pendlovali po čtrnácti pražských scénách, a teprve, když naše písničky zněly od Šumavy k Tatrám, si tehdejší držitelé moci uvědomili, že jsme nepotopitelní, a proto bude pro ně výhodnější předstírat, že jsou nám nakloněni. A to až do roku 1969. Pak zase následoval postih za postihem, zákaz stíhal zákaz - jen to divadlo zlikvidovat si netroufli, tak tupí přece jen nebyli. To už ale bylo tolikrát řečeno a napsáno, že kdo chce, ten to ví.

Nechme pana Králíčka Králíčkem a vezměme si třeba pana Knížáka. Nedávno mi v LN vysekl poklonu, když se zmínil pochvalně o mé práci, a já mu touto cestou za to děkuju. Moje ješitnost jeho chválu uvítala. Ale i v jeho názorech nacházím pár omylům, a tak se je pokusím vyvrátit dřív, než se vžijou. Mám na mysli jeho zmínku, že mně město zadarmo vybudovalo divadlo a ještě mi dává milionové dotace.

Mám za to, že Praha 6 vybudovala divadlo sobě a pro blaho svých občanů, a mně ho pronajímá, byť za nájem velmi kavalírský. A já to městu vracím tím, že se snažím poskytovat jeho občanům ten druh zábavy, který postrádají v televizi a v divadlech bulvárních. Až jednou Semafor dohraje, zbude to divadlo Dejvicím - rozhodl jsem se totiž, že si ho do hrobu nevezmu, co bych tam s ním dělal.

A pak k těm dotacím - kdybych je nezískal, Semafor by zanikl, to krásné divadlo by možná zelo prázdnotou, nebo - v horším případě - by se tam začalo provozovat cokoliv, co zaplní sál. Když mluvím o tom, že by Semafor zanikl, dobrým protiargumentem je otázka: No a?

V tom je kus pravdy. Nic by se nestalo. Tak co.

Ředitel divadla Semafor



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.