20.9.2019 | Svátek má Oleg


KULTURA: Kostely musíme začít otevírat lidem!

22.8.2019

Mnohá místa v Česku skýtají velmi smutný pohled na beznadějně vyhlížející a dlouho neudržované a polorozpadlé kostely. Bohužel se rozhodně nejedná o žádné ojedinělé případy.

Má-li římskokatolická církev přežít 21. století, musí změnit své myšlení. A to nejen v pohledu na svůj majetek, ale i ve způsobu nakládání se sakrálními stavbami. Po více jak 80 letech jejich zavírání je nutné hovořit o jejich otevření. Jedině tak získá církev v mnohých místech v České republice peníze na obnovu a sakrální stavby se opět stanou centrem kulturního života v městech a obcích.

S největšími problémy se stavem sakrálních staveb se potýkají oblasti bývalých Sudet a severní Čechy. Obzvláště devastující účinky mělo pro české církevní stavby jejich zanedbávání v období komunistické totality. Důsledkem toho mezi lety 1948-1989 podle údajů dostupných na stránce znicenekostely.cz úplně zaniklo více než 200 kostelů a stovky dalších zůstaly v naprosto zdevastovaném stavu. Mnoho dalších církevních staveb nebylo od té doby vůbec udržováno, chátrají a potřebují naléhavě opravit. Pokud se tak nestane, bude číslo na seznamu zaniklých kostelů i nadále růst.

Na zmíněné stránce znicenekostely.cz, která je věnovaná poškozeným sakrálním stavbám, se můžeme dozvědět mj. i to, že v celém Česku existuje v současné době 380 polozbořených či poškozených kostelů a klášterů. Do toho se navíc nepočítají už dávno zbořené církevní stavby, z nichž se nám do dnešních dnů dochovala jen torza.

Ve všech případech se jedná o obrovskou škodu pro celé okolí. Kostely totiž většinou bývají několik set let stará architektonická díla obrovského významu. Vedle využití pro duchovní účely jsou i neodmyslitelnou součástí naší krajiny a jejich opravy a opětovné zpřístupnění by prakticky všude mohly výrazně zatraktivnit danou lokalitu pro bezpočet kulturních akcí a turistický ruch.

Příkladem toho, jak klíčovou roli může kostel mít pro rozvoj obce, může být třeba kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, který nejen díky unikátní skleněné střeše patří mezi nejznámější kostely v republice. Neratov přitom byla maličká vesnička v Orlických horách, která po odsunu sudetských Němců postupně téměř zanikla a kostelu hrozila demolice. Dnes místo navštěvují tisíce poutníků ročně...

Problém lze řešit, ale potřebujeme změnu myšlení

Neutěšenou situaci jednoduše řešit jde a je nesmysl tvrdit opak. Na mnoha místech už se podařilo kostely obnovit, tak proč by to nešlo jinde? Vedle příspěvků od státu a dobrovolných dárců je možné využít i peníze z fondů EU, zvláště z tzv. Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), v rámci něhož je možné obdržet i příspěvek v oblasti kultury. Příspěvky na kulturu z IROP jsou určené na zefektivnění prezentace a rozvoj kulturního dědictví a turistického ruchu.

Obrovskou radost mám tak třeba i z toho, že se v poslední době daří realizovat opravy deseti unikátních kostelů na Broumovsku postavených na konci 17. a v první polovině 18. století. Loni se od EU, Královéhradeckého kraje a dalších dárců podařilo získat 42 milionů korun na opravu tří těchto kostelů. A protože se jedná o opravdu jedinečná díla známých barokních mistrů Dientzenhoferových, zasazuji se i už delší dobu o to, aby se tyto kostely jednou dostaly na seznam UNESCO.

Opravy a fakt, že se zde pořádají různé koncerty, už přivedly loni do těchto kostelů tisíce lidí nejen z České republiky. To může pomoci tomu, aby se oblast Broumovska i s kostely na prestižní seznam skutečně dostala. Vše pak vytvoří jakousi spirálu pozitivního vývoje – bude jezdit ještě více lidí, kteří zde více utratí. Vzniknou nová pracovní místa a v důsledku se zvedne nejen celková kvalita života v oblasti, ale bude i na další opravy nejen kostelů.

Kostelům je třeba vrátit život

Mezi mnohými kostely, které zoufale čekají na opravu, bych rád zmínil např. kostely ve Vrchní Orlici, Olešnici či kostel v Sedloňovicích, tedy stavby v bývalých sudetských vesnicích v Orlických horách v „mém“ Královéhradeckém kraji. Třeba kostel v Sedloňově je v tak bídném stavu, že mše se zde musí konat v tělocvičně Zatím se zde marně čeká na nějaký „neratovský zázrak“. I ten ale může ještě přijít.

Nicméně samotná oprava problém kostelů nevyřeší. Aby se nestaly pouze skanzeny, je třeba je otevřít po 365 dní v roce veřejnosti a přivést do nich duchovní i kulturní rozměr. Pokud najdeme systém, jak lidé budou moci vstoupit do kostelů, abychom zabránili případnému nedovolenému vstupu zlodějů a vandalů, máme vyhráno. Na Broumovsku už jsme na tom začali pracovat.

Věřím, že se najde i dostatek mecenášů na to, aby se unikátní sakrální stavby zachránily. Jen nesmí zůstat prázdné a bez využití. Na zatuchající skanzeny a nicneříkající muzea nikoho nenalákáme. A to by si měli všichni milovníci sakrálních staveb uvědomit.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Komentář vyšel ve zkrácené podobě v Katolickém týdeníku.

Autor je europoslanec za KDU-ČSL



Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.