Ještě nedávno znalo původně valašskomeziříčskou Markétu Irglovou jen pár hudebních fandů a nadšenců, kteří sledují pečlivě jak domácí, tak třeba irskou hudební scénu. Dnes ji obdivuje spousta příznivců po celé Americe a brzy možná i Evropě, tak jak bude film „Once“ uváděn v jednotlivých zemích.

U nás se diváci dočkají už 20. října, kdy bude předpremiéra v rámci 4. ročníku festivalu MOFFOM v Praze. Premiéra pak 25. října pošle do českých a moravských kin tento filmový „indie“ hit v 6 kopiích. Once vznikl loni v zimě v ulicích Dublinu, v autentických exteriérech s neherci a velmi nízkým rozpočtem. Letos v lednu získal diváckou cenu na festivalu Sundance v USA a od té chvíle jsou jeho hlavní představitelé Glen Hansard a Markéta Irglová v Americe skutečnými hvězdami a jdou z jedné TV show (D. Letterman) do druhé (Carson Daily)… 

O hudebních souvislostech spojených s tímto filmem jsem se rozepisoval nedávno jinde. Nápad na tento filmový příběh započal v roce 2005 na koncertě skupiny The Frames (jejímž byl režisér filmu John Carney původně jako baskytarista členem). Během několika měsíců si režisér s Glenem Hansardem (lídr The Frames) vyměňovali nápady a těžili z nich vzájemně, z čehož nakonec vzešlo deset původních písní a 60stránkový scénář.

S pomocí písní vypráví moderní a velice jednoduchý milostný příběh. Jak říká Carney „…mým záměrem bylo natočit takové vizuální album, jehož základem by byla realistická love story. Ocitáme se ve světě, ve kterém vydá tříminutová písnička za deset stránek dialogů, ve kterém postavy komunikují spíše písněmi než mluvením nebo tím, že by se ocitaly v dramatických situacích. To samozřejmě neznamená, že by film neměl tradiční tříaktovou strukturu, ale ta je méně obligátní než v běžných filmech a samotné písně jsou klíčem k jejímu rozkrytí.“.

Původně měl titulní roli ztvárnit Cillian Murphy, který se objevil již v dřívějším Carneyho filmu Klub sebevrahů (v půjčovnách dvd spíše jako On the edge). Ale nakonec bylo vše jinak. Glen Hansard na základě scénáře vždy napsal nějakou píseň nebo naopak pár scén vzniklo na základě jeho písně. A režisérovi došlo, že pro tuhle roli je ideální právě Glen, protože to byly jeho písně, tudíž je uměl prodat daleko lépe než kdokoli jiný. „Glen miluje filmy, ale není to filmař. Má velmi silné vizuální cítění, dělá často grafiku na přebaly jejich cd. A já to mám ve vztahu k jeho řemeslu podobně. Strávím půl roku psaním scénáře a pak si sednu ke klavíru a chvilku si hraju čistě pro zábavu. Nedělám to profesionálně, ale hodně to pro mě znamená. Miluju hudbu. Nebral jsem to nikdy jako kariéru, kromě těch mladých let, kdy jsem hrál se skupinou. Je to pro mě zábava. Pro Glena je zábava film. Takže bylo zajímavé jak se ty věci propojily.“ pokračuje Carney.

Soundtrack filmu začne u nás ještě v září distribuovat Sony BMG. Ale tenhle film doporučuju nepropásnout v kině.

Jinak z dalších lahůdek Moffom nabídne třeba film „Step Across the Border“ s Ivou Bittovou a Pavlem Fajtem, ve filmu „Kurt Cobain: About A Son“ Kurt vypráví o tom, jak ho zničila vlastní sláva, dále třeba The Clash on Broadway nebo Joe Strummer: The Future is Unwritten a řadu dalších, včetně různých živých vystoupení jako koncert Freda Frithe v Arše, podrobnosti najdete na stránkách festivalu (www.moffom.org).