Národní knihovna pracuje na digitalizaci už patnáct let. Rozsáhlé katalogy jsou dostupné po internetu a digitalizován je přímo i fundus. Je to úžasná práce a její záslužnost dnes nedokážeme docenit. Nezbývá mi než si vzpomenout na to, co mi říkala archivářka v trezoru v podzemí Pražského hradu, když jsem tam fotil Zlatou bulu sicilskou a jiné skvosty.

„Za pět set let budou tyhle pergameny vypadat více méně stejně jako teď. Zato všechny knihy a časopisy už nebudou existovat.“

Rozpadnou se, jak to předvídal už H. G. Wells ve svém Stroji času. Převod tištěných textů do digitální podoby je krok proti proudu entropie, všecka za ničícího informaci. Můžeme mít proti digitální podobě sto a jednu výhradu, jedno je ale jisté, že na ni kyselé ovzduší nemá žádný vliv.

Takže v rámci Národní digitální knihovny bude do řeči nul a jedniček převedeno v příštích osmi letech 50 milionů stran. Digitalizovat to budou roboti, kteří dovedou obracet stránky. Kdyby to měli dělat lidé, v Bohnicích by museli otevřít specializované oddělení. No a druhý digitalizační projekt má jméno Google. To je informační gigant, který procitl zhruba v té době, kdy Microsoft usnul. Vsadil na otevřenost informace. Jeho tvůrci pochopili smysl informačních sítí. Přístup kohokoli odkudkoli k čemukoli, to je jádro věci. Problém je v autorských právech. V dnešní době je to pošetilost jako praporkový zákon. Díla mladší sedmdesáti let nemohou být volně přístupná na webu. Můj ty Tondo, kolik čtenářů bude hltat výtvor z roku 1937? Jaké benefity z toho kdo čeká? Takže ty Google knihy se zaměří na 200 tisíc tisků hodně starých, od 16. do 19. století. Je to pro nás obrovské vyznamenání a berme s úlevou v duši na vědomí, že ne všechno je u nás špatně. Národní knihovna je teprve dvanáctou evropskou knihovnou, která svůj fundus pro projekt Google knihy poskytne. A že je to projekt úžasný.

Zahájen byl v prosinci roku 2004 a už příští rok měl Google na krku první žaloby. No a loni Google překročil hranici 12 milionů naskenovaných knih. K srpnu minulého roku bylo prý na světě 129 864 880 knih. Je to málo, nebo hodně? Těžko říct, ale Google je chce všechny naskenovat do konce tohoto desetiletí.

Mohlo by to být úžasné desetiletí. Měl by se pohnout dopředu problém energií: auta na vodík, to je hodně slibná technologie. No a v informační oblasti horce a hořce čekáme na vyřešení mikroplateb. Roboti dokáží skenovat knihy a zpřístupnit je každému, jenže vadí autorský zákon. Kdyby bylo možné užití naskenovaného díla rozumným způsobem zpoplatnit, bylo by po problémech.

Takže tedy budeme digitalizovat. V souvislosti s digitální podobou informace je to další věc, na kterou můžeme být pyšní. Ta první, to je skutečnost, že patříme mezi třináct kultur na světě, které mají na Wikipedii více než 150 tisíc hesel. Ale pozor, skoro třetina z nich jsou asijské: indonéská, korejská, vietnamská a čínská zjednodušená. V angličtině tam je tři a půl milionu článků, to jen dodám, abychom si uvědomili měřítka.

LN, 28.2.2011