Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Hm, někdo tu zmínil Werichova Švejka. Bohužel není celý. Celého načetl Kaiser, a to neskutečným množstvím hlasů. Jinak čte Kmotra. To jsou případy, kdy si to pořídíte kvůli výkonu herce... Za druhé: je hodně knih, třeba non fiction, které se čtou-študují. Já třeba při študování potřebuju občas podtrhávat, poznámkovat. Nestydím se, i Eco tohle dělal a přiznává to. Opatrně, měkkou tužkou. No, a to při audiu nejde. Čtečku neužívám, ale někdo mi už před lety tvrdil, že si na čtečce lze "podtrhávat = vyznačovat místa, ke kterým se vrátíte. nebo to tak není??

Vracím se ke knihám. Vždycky jsem je měl rád a nejsou v nich reklamy.

ad časopisy:

To je téma, které by bylo na delší rozbor, tak jen stručně.

Kulturně beletristických titulů bohužel ubývá. Sám podporuji (a kupuji) Pevnost, té se podařilo rozkročit se nad několik příbuzných oborů a zatím, zdá se, přežívá.

Populárně naučné časopisy částečně suplují články na netu a částečně knihy, ve kterých lze u příslušného tématu jít víc do hloubky. A ty lze dneska i v češtině koupit takřka z jakéhokoliv oboru. Navíc v ročnících časopisů se těžce zpětně dohledávají informace, je to roztříštěné a kvalitní index málokdy existuje.

Lifestylové časopisy jdou mimo mne.

Zpravodajské časopisy mají z principu problém, vždycky přinesou ve srovnání se internetem zastaralé zpravodajství. Musely by být opravdu dobré a to stojí peníze...

Ad audioknihy:

Pro mne úžasný vynález. Všechno, co bych číst chtěl, prostě nestíhám, ale zato trávím dost času v autě a ještě víc času v práci.

Ale přesto jsou pořád tituly, které prostě chci mít a mám v hmotné podobě.

Audioknihy nerad. Až na výjimky - třeba Werichem čteného Švejka.

Audioknihy jsou pomalé - číst dokážu mnohem rychleji, takže mi žerou čas. Navíc čas od času mi nepasuje k sobě kniha a interpret a/nebo způsob interpretace.

A poslouchat knihy třeba v autě - buď se soustředím na řízení a kniha je jen hluková kulisa, kterou vnímám jen okrajově a nic z ní nemám, dozvím se leda, jak to dopadne, nebo se soustředím na knihu a koleduju si o průser. Jako hluková kulisa v autě je vhodnější muzika nebo zprávy ... a v práci - já byl před penzí programátor, vznešeně software developer, a poslouchat a vnímat knihu a zároveň vymejšlet obmyslné algoritmy mi holt nešlo.

Ovšem - každej jsme ňákej ...

Ad elektronické knihy:

Kdysi dávno, bude to už skoro 15 let, jsem si objednal u Amazonu Kindle (perlička: tři dny z Texasu do Prahy. 10 dní z Prahy ke mně). Sehnat si e-knihy nebyl problém, ovládání, jakkoliv kostrbaté, se dalo přežít. Ale nebylo to ono. Čtení knihy není jen konzumace písmenek, je tam i estetický zážitek a navíc taky vůně a hmat... Kindle dneska leží zaprášený v krabici a regály s knihami mi doma zabírají každý možný kousek.

Mimochodem, zkusil jsem to i na tabletu. Ovládání o něco lepší, šlo tak číst i komiksy, ale suma sumárum zážitek z četby jako u papírové knihy se nedostavil...

No vidíte, a já už knihy jinak než v elektronické podobě nekonzumuji. Už jenom z toho důvodu, že je doma nemám kam dávat. Vůně a hmat mi opravdu v kontextu děje a emocí z příběhu nijak neschází. Co asi museli říkat tesači menhirů, když se přecházelo na hliněné tabulky, o papyrech ani nemluvě?

"Vždyť to ani nic nevydrží, to takový menhir, ten budete mít nadosmrti, a po vás i vaše rodina, ještě dalších pár set let. Kdo by to měnil Takovou kvalitu?!

To jsou takové pitomé řeči, že jim snad ani sám nemůžete věřit. Přiznejte se.