KNIHA: Sherlock Holmes a Boží dech

Sherlock Holmes a jeho dobrodružství zdánlivě kolidují se světy fantaskna. Bylo tomu tak na začátku a za času Arthura Conana Doyla. Ten své duchovní dítko nikdy nevyrval z lůna racionálního světa.

Ale časy se mění a dokázala to například už před dvaceti lety antologie Stíny nad Baker Street (2003, česky 2007), kam chutě přispěli Neil Gaiman, Barbara Hambly či Brian Stableford. Nic pro racionalisty. Teď ovšem již ke knižní novince (Guy Adamse) Sherlock Holmes a Boží dech. S kým vším se uvnitř této knihy potkáme a skutečně i s Bohem? Ani moc ne. To spíše s jeho antipodem - a už roku 1991 ostatně i česky vyšla Kniha zákona Alesteira Crowleyho.

Mám ji, objevila se v edici Zlatý úsvit a vydalo ji nakladatelství Horus. Jak víme, devadesátá léta podobným publikacím přála - a Zlatý úsvit je hermetický řád, jehož členem byl nejen britský výstředník Crowley, pověstný „černý mág“ a šarlatán, ale i autor velice kvalitních fantastických povídek Algernon Blackwood, jehož děsuplná knížka Vrby se, mimochodem řečeno, odehrává na Dunaji, fakticky v oblasti někdejšího Československa.

Vrby - Algernon Blackwood | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví

Vrby kdysi dokázaly vyděsit i samotného Lovecrafta. Je to skutečně působivý text. Jenže Algernon Blackwood nevysnil jen Vrby - o dvou plavcích vprostřed hrůzy všech hrůz -, ale i paranormálního lékaře Johna Silence, kterého permanentně chrání dva neskutečně bizarní společníci nazývaní Dým a Plamen. Sice jde „jen“ o jakési živly, ale vyskakují občas přímo z doktorovy hrudi! Nikdy jej nenechají ve štychu, a jestli se vám to zajídá, asi už neumíte vnímat dětsky.

Všichni tři se (Silence, Plamen a Dým) prvně vynořili ze stran Blackwoodovy prózy Psychická invaze, ale vraceli se urputně - a vraceli vprostřed nejkrkolomnějších zápletek a v dalších a dalších povídkách. Právě ty zná Adams dobře a roku 2011 díky tomu pomohla TROJKA vyřešit Sherlocku Homesovi případ Božího dechu.

Sama by ale nestačila. Do té samé války proto nastupují za doprovodu dvou pánů: Juliana Karswella a Thomase Carnackiho. Karswella, dodejme, přivedl na svět slavný britský spisovatel Montague Rhode James - v povídce Magická síla run - a vyšetřovatel nadpřirozených jevů Carnacki je dítětem Williama Hope Hodgsona, což skutečně byl mistr děsu nad mistry, jehož dnes již klasický horor o budově na rozhraní světů vychází zrovna česky již podruhé…

Dům na rozhraní - William Hope Hodgson | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví

Hodgson byl pečlivější než Blackwood (stále tu mluvíme o Britech) a nakonec proto napsal jen devět povídek s Carnackim. Ten se tu utká, a to je zajímavé, nikoli jen s jevy nadpřirozenými, ale taky a především s děsy, které jako nadpřirozeno pouze vypadají. Je to tedy tím i podobné případům Sherlocka Holmese.

A Guy Adams?

Sebe Guy označil za oddaného fanouška téhle série a chválí taky její inovativní pohled na celou problematiku. Po právu. Upoutá nás třeba elektrický pentagram a škoda jen, že ho Carnacki užívá tak spoře: Hodgson je totiž stará britská škola a jaksi uměřený.

Adams už tak uměřeným neuměl být a vše „napravil“ - v tomto tisíciletí.

A zrovna tak zužitkoval tu nejzásadnější z vlastností Juliana Karswella, jíž je absolutní neschopnost akceptovat jakoukoli kritiku. A to je opravdu něco. Nasupíte-li totiž tohoto džentlmena, což věru není kumšt, sice se nezmění v pana Hyda či nějakého Hulka, ale zcela podobně vztekle po vás… Vychrlí samu smrt. Většinou prostřednictvím útržků papíru posetého runami.

Adams napsal velice poutavý příběh o matoucím zahradním labyrintu (takřka jako vystřiženém z Kingova Osvícení) a jeho hrdina Julian Karswell nám ho vypráví. Už to samo je bombou, nicméně se jedná pouze o sekvenci románu Sherlock Holmes a Boží dech, který jinak vychází taky z Jamesovy duchařské povídky Pan Humpreys a jeho dědictví.

Z řečeného soudíte, že je Adams jenom laciný napodobovatel a „vykradač hrobů“. Není tomu tak. Ano, ano, uzmul ty postavy, ale každé přifařil prostřednictvím vlastní fantazie ještě cosi nového.

Konečnou otázkou tak zůstává jen jeho přístup k Aleisteru Crowleymu. To byl, jak víme, reálně žijící občan Spojeného království, i kdyby nepatrně šílený. Nešlo o žádnou postavu z knihy a česky byla svého času vydána i jeho objemná biografie od Martina Bootha: v překladu Zdeňka Milaty (2004) má 464 stran. Jestliže ji prolistujeme, anebo použijeme i mnohý jiný pramen, velmi brzy zjistíme, že byla mágova image děravá a že se tak trochu dovymyslil sám. Vedle Holmese a Carnackiho rozhodně pasuje.

Přesto Adams i tady přispěl inovací. A to? Po desetiletí byl Aleister Crowley líčen hlavně jako sprosťák a zloduch. „Nejzkaženější muž světa“ a král hříchu. A taky jako podvodník. Daily Express ho dokonce označil za nejprohnanějšího člověka, co kdy žil. Adams nám náhle tvrdí, že je vše nesmysl. A že byl Crowley fakticky beránek. Uměl si jistě dělat reklamu, ale úplně líným nebyl. Blázen už vůbec ne. Napsal řadu knih a veršů, proponoval se jako filozof i okultista, ale byl to i zdatný horolezec, ba jeden z vynálezců létacího kola. A zkoušel to kolo dávno před imaginárním Tleskačem Jaroslava Foglara, už počátkem 20. století.

Síla legendy okolo Crowleyho inspirovala i vznik mnoha fiktivních postav, mezi kterými kráčí Oliver Haddo z knihy Williama Somerseta Maughama The Magician či „Mocata“ z filmu Dennise Wheatleyho The Devil Rides Out.

„Druhá vlna“ životopisců, a tedy nikoli pouze náš autor, navíc předvádí Aleistera v až extrémně kladném nasvícení, takže dnes (a bez legrace) figuruje v anketě BBC o 100 největších Britů na - poměrně solidním - 73. místě.

Sherlock naší knihy však toto samo sebou neví. Uprostřed zasněženého Londýna se objevuje rozdrcená mrtvola, aniž jsou kolem šlépěje, a při dalších útocích postupně umírají všichni význační britští okultisté. Holmes uchopí jistou nit a jede až k jezeru Loch Ness. A vstupuje tu do útrob pověstného domu Boleskine, kde chtěl Crowley, a to i v reálu, provádět tzv. Abramelinův rituál.

Anebo mág jen kecal? Adams před nás předestře takové hrůzy, že na předstírání nadpřirozena zprvu nevěříme. Tak například se zjevuje bytost, která je váš dvojník. Ta bytost přisedne k vašemu lůžku a svléká se. Když je nahá, začne se zaživa okrajovat. Trvá to tak dlouho, až je živou kostrou, a možná jste dávno předtím šílení.

Adams se živil i jako klaun a napsal několik science fiction. K tomu i román Sherlock Holmes a armáda doktora Moreaua. Česky mu roku 2015 vyšla i kniha Sherlock (2015), propagující stejnojmenný televizní seriál s Benedictem Cumberbathem.

A Boží dech? Přinejmenším baví, a jak už naznačeno, vše se na konci vysvětlí racionálně.

Knihu Guy Adamse přeložila Alžběta Vargová (216 stran) a byl o ni značný zájem…

Sherlock Holmes a Boží dech - Guy Adams | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví