16.4.2024 | Svátek má Irena


KNIHA: Revoluce

18.8.2020

Kniha „Revoluce“ od Jakuba Trpiše je nepochybně ojedinělým počinem na literární scéně letošního roku. I když je možné zařadit ji jako žánr sci-fi, je její podstata mrazivě realistická a dnešní.

Trpiš

Kniha začíná velmi přehlednou zkratkou našich dějin od 14. století až po dnešek, zkratkou nasycenou nejen výčtem událostí, ale zejména jejich vztahu k dnešku. Každé slovo první kapitoly má svou váhu a je jakousi ouverturou, která čtenáře vtáhne do děje a nedá mu vydechnout do poslední kapitoly.

Není třeba velké představivosti pro dosazení některých osob dnešní politické scény do tohoto politického thrilleru. Manipulace veřejným míněním, zákulisní tahy hlavních protagonistů, špína a agrese pod maskou zdvořilosti a snahy „o blaho země“ jsou nám všem dobře známy. Všechny hlavní postavy jsou velice uvěřitelné, jejich psychologická drobnokresba je dovedena do dokonalosti. Autor velmi dobře rozkrývá systém, v němž občané svěří dobrovolně veškerou moc do rukou jednotlivce, a tak umožní přechod od demokracie k její karikatuře. Víc prozradit nelze bez toho, že bychom popsali děj románu.

Autor je inženýrem v oboru bezpečnostních technologií a své znalosti zúročil měrou vrchovatou. Nevím, jestli je možné vše, co autor v textu použil, uvést do praxe. Pakliže ano, čekají nás nelehké časy. Představa, že vypnutím mobilu o nás nikdo neví, bere po přečtení některých technik bezpečnostních služeb v románu zasvé.

Struktura textu je rozmanitá, od standardní románové formy, přes popis internetových chatů a zpráv z tisku k přechodu do ich formy atd. Nejde o samoúčelné „rozbíjení“ jednolitosti, ale naopak o velmi podařené zpestření románu.

Knihu vřele doporučuji jako výbornou četbu na dovolenou, neboť je nutné ji přečíst v poměrně krátkém čase celou. Čtenář však ani jinou formu zvolit nemůže, neboť děj knihy mu dlouhou pauzu nedovolí.

Drobnou výtkou je nepříliš precizní práce textového korektora, překlepů v románu je více.

Kniha má cca 450 stran, vydalo Tiskcentrum s.r.o, náklad neuveden.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora