28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KNIHA: Předem prohraný střet civilizací

V průběhu 20. století vznikly tři velké dystopické romány. Dva jsou všeobecně známé, třetí už méně. Alespoň u nás o něm vědělo mnohem méně čtenářů než na Západě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. David 8.9.2019 15:40

Morálně silná a dobře organizovaná společnost

by si poradila s ještě větším množstvím migrantů, než je to dnešní. Zkrátka a dobře - stanovila by pro migranty pevná pravidla a metodou cukru a biče by si vynutila kázeň nebo vypakování nepřizpůsobivých.

Nihilismem, homosexualismem, gendrismem, multikulturalismem a vším tím západním hnojem rozleptaná společnost je již dnes ztracena.

Nájezdníci stmelení satanským islámem mají velkou šanci nad Evropou zvítězit, pokud se nestane zázrak a Evropané se nevzpamatují ! ! !

F. Navrátil 8.9.2019 11:01

Furt stejný

Pohled na klimatické uprchlíky je ambivalentní. Můžeme je chápat jako nešťastníky, kteří utíkají před nepřízní přírody nebo jako kočující kobylky, které zdevastovaly své území a táhnou za potravou, aby opakovaly zničení přírody a zdrojů. Nezapomínejme na příklad bohatého města Leptis Magna. Libye byla na počátku našeho letopočtu kvetoucí zemí. V době panování císaře Septima Severa mělo město Leptis Magna bezmála 100 tisíc obyvatel a bohatlo nejen tranzitním obchodem, ale zemědělskou produkcí, zejména olivového oleje. Byl zde přístav, akvadukt, veřejné lázně, divadlo, cirkus a další významné veřejné stavby. Po oslabení říše římské napadaly město i okolí loupeživé kmeny nomádů a po arabské invazi se město úplně vylidnilo, zavál ho písek. Na místě kvetoucího města vnikla poušť a bojovní kočovníci si šli hledat další Leptis Magna do Španělska, Francie, Itálie, Sýrie, Mezopotámie a dalších zemí. Nemluvím o dnešku. To se událo v druhé polovině prvního tisíciletí.

V. Němec 7.9.2019 12:35

myši, které se dostávají do prostor domu, kde o ně rozhodně nestojím, chytám do pastí a ukládám "pietně" na kompost.

J. Anděl 8.9.2019 9:12

Re: Já

Samozřejmě.

Dům je ovšem váš v jiném smyslu, než je váš stát nebo kontinent. A s myšmi legislativa zachází jinak, než s lidmi. A to dokonce i ve vašem domě.

J. Vintr 8.9.2019 9:40

Re: Já

Ovšem ta analogie s pouštěním myší do domu a jejich krmením s chováním jistých etnik bohužel platí

J. Anděl 8.9.2019 10:18

Re: Já

Tak jako všechny analogie, v jistém smyslu, je-li dobrá, ano, platí.

Jenom ve svém domě, tzn. ve svém soukromém majetku, si (více méně) můžete rozhodovat zcela sám. Nepotřebujete vládu a úřady, aby vám vyřešily postup, jak si poradit se škůdci (nebo jak vyžehlit prádlo).

Stát není váš, není můj, není Babiše, není nikoho - a jakoby všech. Proto zástupný orgán. A úřady. A byrokracie. A spory. A volby. A ideologie. A zájmové nátlakové skupiny. A tak. V tom světle je analogie jednoduchého rozhodnutí u sebe doma sice hezká, ale marná.

J. Vintr 8.9.2019 11:44

Re: Já

Pouštět do země cizí vetřelce a ještě je lákat na dobré krmení, je zcela fatální zásah do stávajícího stavu. O tom by neměl mít právo rozhodovat žádný politik a vlastně vůbec nikdo, protože tohle se týká i budoucích generací a těch ještě mnohem víc, než těch současných. Celé generace našich předků pracovaly a prolévaly krev, aby nám zanechaly náš bohatý, bezpečný a prosperující kontinent a teď to pár sviní jen tak nechá zničit. A spousty idiotů tomu ještě tleskají.

J. Kanioková 8.9.2019 17:56

Ano, přesně :)

V. Petr 8.9.2019 17:42

Stát patří svým občanům a to už od starověku.

Alternativně byl vlastnictvím panovníka.

Nikdy nepatřil přivandrovalcům z nějaké prd*, to je vymyšlenost Brusele...

J. Anděl 8.9.2019 19:19

Re: Stát patří svým občanům a to už od starověku.

Byl.

Teď však není.

Na to trochu narážím.

P. Grigar 7.9.2019 10:26

On kdysi existoval takový vtip..

..jaký že je v naší situaci rozdíl mezi optimistou a pesimistou? Optimista se učí anglicky, pesimista se učí střílet.

J. Vintr 7.9.2019 10:43

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Místo anglicky tam mělo být nazpaměť Korán v originále ...

F. Navrátil 7.9.2019 12:58

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Optimista se učí anglicky, pesimista čínsky a realista se učí střílet!

P. Grigar 7.9.2019 14:22

Re: On kdysi existoval takový vtip..

.. za komančů jsem neměl šanci vycestovat požadovaným směrem, na jazyky jsem tudíž moc nebyl. Tož co mi zbývalo jiného než...

J. Anděl 8.9.2019 7:47

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Vtip je dobrý, líbí se mi.

Ale jedinec se miliónovým davem neprostřílí. Je dobré učit se i další "survival techniky" a vůbec samostatnosti. A nejlepší snad, jak "doporučoval" Dante, vzdát se všech nadějí. Alespoň co se týče těch nadějí souvisejících s tím, jak má vypadat svět kolem nás.

Vážně mě opakovaně překvapuje podobnost dvou hrozeb, které se dnes v médiích rozebírají, a téměř identický přístup k nim u dvou protichůdných táborů, které si tyto dvě hrozby rozdělily mezi sebe. Migrace a klimatické změny. Tu a tam mi přijde, že by si každý tábor mohl vzít doporučení druhého tábora k jeho hrozbě a aplikovat na tu svojí hrozbu.

Zde tedy parafrázuji doporučení klimaskeptiků, jak se má lidstvo postavit ke klimatickým změnám, a aplikuji ho na migraci: Migrace vždycky byla (byť ne takového rozsahu, jako dnes, což klimaalarmisté o klimatických změnách tvrdí také!). Nelze s ní bojovat (ač oba tábory o své hrozbě tvrdí a jsou přesvědčeni, že to lze, jen je nutné odhodit zastaralé postoje - jednou humanity, podruhé svobody jednotlivce). Je nutné se jí racionálně přizpůsobit (což ovšem oba tábory považují u té své hrozby za morální selhání, tudíž na to nepřistoupí).

Jenomže jednotlivci nakonec nezbude nic jiného, než se buď přizpůsobit, nebo umřít. Světu na něm nezáleží. Nanejvýš se bude pár hodin kochat jeho dojímavým příběhem, bude-li mít "štěstí", aby ho nakonec zneužil pro své záměry, k jednotlivci už zase lhostejné.

P. Grigar 8.9.2019 8:50

Re: On kdysi existoval takový vtip..

..tož při jistém specializovaném výcvikovém kurzu ČSLA nám vtloukali do hlavy tzv.prioritu cílů.. specialisté, především technického směru, důstojníci a velitelé, obsluhy těžkých zbraní a potom ten zbytek, bezhlavě pobíhající po poli.

J. Anděl 8.9.2019 8:58

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Nevím, jestli připomínku chápu: myslíte jako, že když člověk bude moc šikovný, udělá ze sebe prioritní terč?

J. Anděl 8.9.2019 8:59

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Aha, už mi to docvaklo. Jako prioritizace při prostřelování se miliónovým davem. To jo.

J. Anděl 8.9.2019 9:15

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Ale když jich bezhlavě pobíhá milión, ušlapou vás, i když stihnete sejmout všechny náčelníky a obsluhu techniky :-)

P. Grigar 8.9.2019 9:48

Re: On kdysi existoval takový vtip..

.. milionový dav by mohl pobíhat tak nanejvýš někde v kurské oblasti. Obrazně je to myšleno tak, že je třeba masu zbavit technologií, vedení a potom..

J. Anděl 8.9.2019 10:11

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Máte pravdu. Je třeba.

Já psal víc o tom, co zmůže (a může, protože není zcela bezmocný) jednotlivec, já nebo vy.

P. Grigar 8.9.2019 10:20

Re: On kdysi existoval takový vtip..

.. v současnosti jen být připraven a znát co nejvíce podobně smýšlejících.

Praemonitus praemunitus.

J. Vintr 8.9.2019 12:56

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Je ovšem určitě lepší zemřít v boji se zbraní v ruce než se nechat podříznout jako ovce. Ty pocity před smrtí jsou nepochybně diametrálně odlišné. Všichni zemřeme a v podstatě nezáleží na tom kdy, ale jak.

J. Anděl 8.9.2019 19:25

Re: On kdysi existoval takový vtip..

Souhlasím.

L. Písařík 7.9.2019 9:59

Pustit nebo ne?

Bohužel, pustit jen omezené množství a vůbec ne ty, co mají chytrý mobil a konto v bance, ti si mohou zažádat o vízum. Pokud si mám vybrat zda my nebo oni, je volba jednoznačná. Příklad: Umřel MUGAVE, co se mu za 50 let udělat z koloniální kvetoucí země pomocí osvobozeneckého boje, trosku, zemi na konci hodnocení životní úrovně.

P. Kopáček 7.9.2019 9:18

Další kniha

Možná by bylo poučné a inspirativní sepsat knihu s podobným motivem, ale jiným rozuzlením - země západu se spojí a vojensky zlikvidují miliony krvelačně naladěných špindírů ještě během jejich plavby, Amerika totéž udělá se svými černými "bratry", kteří se chovají tak, jak se chovají. Rád bych si takovou publikaci koupil, abych z ní načerpal povzbuzení...

P. Dvořák 7.9.2019 9:37

Re: Další kniha

Evropští politici mi nedají šanci, ale rád bych byl mezi těmi, o kterých by se v té knize psalo.

P. Lenc 7.9.2019 9:58

Re: Další kniha

Tedy pane Kopáčku, něco takového v naší tak "korektní době"? Aby jste nakonec nebyl souzen za "fašistický názor".I já bych si takovou knihu koupil, ale asi se nedočkáme, autor by v okamžiku, kdy by ji chtěl vydat čelil obvinění z rasismu, případně k podněcování nenávisti k náboženským skupinám.Asi je nám, nebo spíše našim dětem souzeno spadnout na hubu, nakonec jako již tolikrát v lidských dějinách.Civilizace se buduje staletí ale zničit se dá během dvou tří desetiletí.A k tomu spějeme opravdu rychle.

V. Církva 7.9.2019 10:19

Re: Další kniha

O tom to není. Evropská, do jisté míry křesťanská civilizace měla tvořivost a schopnost přinášet novinky, ale i prosazovat sebe a bránit se.

Taky ale inspirovala svět v myšlenkách humanismu a lidské vzájemnosti. Když se ale něco přehnalo tak to dopadlo špatně. Někdy se prosazovala až moc moc a bořila to ostatní. Poslední dobou popřela sama sebe a je sebedestruktivní až pasivní. Sebevědomá a pokroková civilizace nemusí likvidovat "špindíry". Taková brání sama sebe a ty ostatní inspiruje a vede k pokroku, a to bez vlastní sebedestrukce. Takže chyba není v těch špindírech. Ty vlastní špindíry si musíme vykopat z našich parlamentů, veřejného prostoru ale už i z našich hlav.

A. Reček 8.9.2019 8:50

Re: Další kniha

Přesně tak. Nová levicově-liberální multikulturní vize přivede Evropu do značných problémů. V západních a severních částech Evropy je to už viditelné.