4.10.2022 | Svátek má František


Diskuse k článku

KNIHA: Odznak Julia Fučíka 2021

Začalo pršet. V tom okamžiku jsem … k údivu … zřejmě rozpustných Němců vyběhla do deště. Roztáhla jsem ruce, zvedla k nebi obličej a při masáži blahodárnými kapkami vykřikovala slastí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 27.5.2021 11:47

Autorka zřejmě vložila do díla i svoji osobnost a to je sympatičtější, než něco předstírat. Ale oproti ní prostý čtenář v češtině poněkud tápající se až zastydí, jak nelichotivý dojem mohou vzbuzovat jeho písemné projevy. Ale je pod dvojím tlakem. Z jedné strany je to čeština Vavákova, Dlaskova a vůbec neukotvená ještě čeština devatenáctého století, o češtině středověké a renesanční nemluvě. I původnímu pravopisu K.H.Máchy by se dnes mohlo leccos vytknout. Na druhé straně je to mocný tlak moderní doby s hlubokým úpadkem jazyka mluveného i psaného, erodující cit pro jazyk. Prostý čtenář a staromilec se pak intuitivně kloní spíše k tomu dávnějšímu, neukotvenému. A ty čárky navíc, a nejen ony, to podtrhují. Ale mnohdy je to přízemnější: při rychlém psaní dělá čárky tam, kde by při řeči nabral dech.

Ale to všechno jsou marné řeči a snahy. Stačí otevřít si titulní stránku Seznamu. Nikoli už jen bulvární, ale i vojenské, motoristické, historické (tedy ne historické, ale zaměřené na historii - to je časté zjednodušování vedoucí k rozmlžení přesnosti výrazu a následně k rozmlženému myšlení, jak můžeme pozorovat u dětí). Jako poslední se držely 100+1, ale i ony podlehly tlaku doby. Přitom by často stačilo projet text ve wordu kontrolou pravopisu.