V pořadí druhá kniha trilogie Milénium švédského autora Stiega Larssona (1954 – 2004) pojmenovaná Dívka, která si hrála s ohněm a ověnčená cenami za nejepší severskou a švédskou detektivku roku vyžadauje jedno. Znát první díl. Řeší se tu sice jiný případ, ale jsou tu popisovány a prozrazovány události z prvního dílu Muži, kteří nenávidí ženy a taky titulní postavy Lisbeth Salanderovou a Mikaela Blomkvista je vhodnější znát už z úvodního dílu. Zároveň se jde asi jen těžko vyhnout právě porovnávání Mužů, kteří nenávidí ženy a Dívky, která si hrála s ohněm.

Zatímco "jednička" byla až na akční závěr ve stylu klasické detektivky s prověřováním a zjišťováním informací o činu, tentokrát nám Stieg Larsson nabízí spíše thriller se zločineckými organizacemi a do toho trochu špionážního nádechu studené války a la James Bond. Jedna část románu se dokonce jmenuje podle knihy Iana Fleminga, a to From Russia with Love.

Příběh se rozbíhá hodně pomalu, v úvodu sledujeme Lisbethino dobrodružství v Karibiku, z kterého by jiný autor vytřískal samostatnou novelu. Někomu zas může vadit fakt, že se spolu Lisbeth a Mikael vůbec nesetkávají. Zatímco si totiž Lisbeth užívá dovolenou v Karibiku, redakce stockholmského časopisu Milénium, kterou známe už z první knihy a ve které pracuje Mikael společně se svojí milenkou Erikou Bergerovou, dostává zajímavou nabídku. Mladý pár jim nabízí reportáž a knihu zaměřující se na prostituci mladých dívek z východní Evropy, spojenou samozřejmě s korupcí a zločineckou organizací. Téma jistě otřesné, ale přesto jsem si říkal, že ani zas až tak originální. Ale... Kromě toho Lisbethin opatrovník, který má za svého pohledu důvod se své svěřenkyni pomstít (opravdu se vyplatí znát první díl!) cosi chystý. O obou věcech se prostřednictvím svým hackerských schopnostem dozvídá Lisbeth... Až je mladý pár jednoho dne zavražděn a podezřelou se stává právě Lisbeth, čímž už se příběh o organizované prostituci stává neobvyklejším. Lisbeth je vláčena médii, a Mikael se tak až nyní dozvídá o její záhadné minulosti, kdy byla vláčena po psychiatrických léčebnách. Ale bylo to vlastně vůbec oprávněné? Pátrá a snaží se dokázat nevinu mladé ženy, která se s ním při vyšetřování v první knize sblížila a pak s ním pro něj z nepochopitelných důvodů přestala komunikovat...

Klíčové otázky detektivky Kdo?, Jak?, Proč? jsou sice zodpovězeny, přesto však zůstává hodně otevřeného, a proto můžeme s napětím čekat na třetí díl, který by měl vyjít v březnu roku 2010. Nebo zapátrat po některém z jiných překladů - třeba Slováci už mají ve své řeči všechny tři díly.

Sám za sebe nedokážu jednoznačně říct, která z Larssonových knih se mi líbila více. V případě Millénia 1 se jednalo o nové postavy, úplným zjevením a něčím novým pro mě byla Lisbeth Salanderová, na "dvojku" už jsem sahal s touhou vědět, jak to s nimi bude dál a co dálašího vyřeší. Dívka, která si hrála s ohněm je kromě toho také přece jen o větším osobním zapojení postav do případu, což beru jako plus, kdežto u samotné zápletky bych asi dal více bodů Mužům, kteří nenávidí ženy. V obou případech si však Larsson rozhodně zaslouží pochvalu za to, že není žádný machista, naopak se jednoznačně vyjadřuje například proti týrání žen a Lisbeth tu alespoň na mě působí dokonce jako sympatičtější postava než Mikael. V té souvislosti bych jako zajímavost zmínil, že po Lisbeth pátrá i reálná postava, boxer Paolo Roberto.

K samotnému českému vydání pak jen malá připomínka. Pozornost i méně všímavého čtenáře (asi) musí upoutat časté používání slovesa "konstatovat" i v případech, kdy působí poněkud nevhodně - docela by mě zajímalo, jak je to ve švédském originále.

Originál: Flickan som lekte med elden, překlad: Azita Haidarová, vydal: Host – vydavatelství, s. r. o., Brno 2009, 608 stran.

www.juanzamora.ic.cz