1.

Loni 12. srpna jsem tu psal o prvním českém vydání knížky Akta Bond(Mladá fronta), ale to byla publikace takřka pro intelektuály a bez obrázků. Přesto výtisky z krámů mizely, nicméně normální fanda bere do ruky až tuhle "Encyklopedii" Johna Corka, Collina Stutze a Bruce Scivallyho (Mladá fronta 2008 s datem 2009), která se přece jen okatěji vztahuje k filmům než k původním knížkám a nabízí spíš fiktivní svět agenta 007 "uvnitř" jeho dobrodružství než reálný svět okolo spisovatele Iana Fleminga, neřku-li dokonce veselých příhod z natáčení ("... a vyhýbali jsme se, až na některé vybrané oblasti, zákulisním podrobnostem").

Poměrně skvostné dílo doplněné rejstříkem se skládá z devíti částí a hned první se - přece jen – vztáhne k duchovnímu Bondobu otci. Jde ovšem o necelou stránku, zatímco těch ostatních nás čeká ještě 336. Prohlížím stránku o to zaujatěji a vida, musím říct, že uveřejněné zde fotografie Iana Fleminga (mj. z Istanbulu, ale i s Ursulou Andress) jsem ještě nikdy předtím neviděl a o zrození slavného skvělého agenta se pak v silné dočítám:

Pět zim po skončení války jezdil Fleming do svého domu Goldeney na severním pobřeží Jamajky, kde žil napůl požitkářským a napůl asketickým životem. V Londýně pracoval jako zahraniční redaktor pro Kemsleyho noviny. V tomto období vyvrcholil jeho dlouhodobý poměr s lady Anne Rothermereovou. Znal ji ještě jako svobodnou i během jejího manželství s lordem O´Neillem, který padl ve válce. Anne se pak provdala za tiskového magnáta, lorda Rothermerea, ale pokračovala ve svém poměru s Flemingem. Nakonec, když byla s Ianem podruhé těhotná (první dítě zemřelo brzy po narození), opustila Rothermerea a odjela za Ianem na Jamajku. Zatímco čekali na ukončení rozvodového řízení, trávil Fleming svá dopoledne tím, že psal špionážní román s názvem Casino Royale.

2.

Druhá část knihy Bondovský styl už je, vida, rozsáhlejší a v kapitolách Curriculum vitae, Bondovy dovednosti, Šatník a Životní styl zvládá shrnout opravdu hodně. I tady, tak jako v celém svazku, ovšem na fotografiích dominuje "soudobý" Daniel Craig...

A třetí díl? Jmenuje se Role Bonda a je sestaven celkem z šesti úhledných dvoustránek věnovaných postupně Seanu Connerymu, Georgi Lazenbymu, Rogeru Moorovi, Timothy Daltonovi, Pierce Brosnanovi... a právě Craigovi, přičemž je už nejvyšší čas dodat, že se Encyklopedie na rozdíl třeba od zmíněných Akt Bond zdráhá věnovat jak prvním dvěma verzím Casina Royale (a tudíž i představitelům Bonda v obou těchto filmech), tak snímku Nikdy neříkej nikdy se Seanem Connerym, který byl fakticky druhou adaptací románu Thunderball.

Proč ten výpadek? Zaměřili jsme se na Bondovy filmy natočené společností EON Productions a ne na ty, které vyrobily jiné producentské společnosti, přiznávají podle očekávání tvůrci už v Úvodu a prý že... Nebylo to kvůli tomu, že by nás společnost EON nějak omezovala, ale protože ústřední postavy těchto filmů jsou z největší části zastoupeny v sérii EONu a protože by hesla o postavách jako Emilio Largo a Vesper Lyndová byla komplikovanější, než je nezbytně nutné.

Hesla o postavách? zbystřili jste. Ano, a právě ona taky představují tři ústřední části svazku nazvané Bondovi zlosynové, Bondovy ženy a Vedlejší role obnášející celkem 148 stran fotografiemi extrémně prošpikovaného textu. Definovat svět Jamese Bonda vytvořením kategorií se sice může zdát začátečnické, ale není to tak docela jednoduché, předesílají dále oba hlavní autoři a... Donekonečna jsme se (třeba) dohadovali o tom, kam umístit jednotlivé položky a kolik místa jim věnovat. Je slečna Taro Bondův zlosyn nebo jeho žena? Je generál Moon Bondův ničema nebo vedlejší postava? Je tryskový ruksak vozidlo nebo výstroj?

Takže, jak vidíme, nic není tak jednoduché – a předposlední dva díly jsou pak tvořeny právě soupisy Vozidel a Zbraněmi a výstrojí, kde ovšem (pozor!) najdete JEN ty zbraně a TU výstroj, které a kterou užívaly HLAVNÍ postavy, zatímco mnohé mechanismy předvedené v laboratoři pana Q, které však Bond nikdy nepoužil při práci v poli, jsou zařazeny pod heslem postavy pana Q v sekci Vedlejší postavy.

Vedlejší postavy? ptáte se dále. Ano, je jich samozřejmě požehnaně, jsou přesto zmapovány a co se jich týče, Encyklopedie mezi ně dokonce formálně shrnuje třeba i Oddělení "00" (tedy nejelitnějších agentů britské tajné služby), ale i další skupiny, jako bylo šest statečných astronautů ze Žiješ jenom dvakrát (1967), nikdy nespočítané Bratrstvo sněžného leoparda z Dechu života (1987) či devět marnotratných hráčů z Casina Royale (2006). Zcela samostatné heslo s fotem má ale i masérka zabijáka ze SPECTRE Donalda Granta ze Srdečných pozdravů z Ruska (1963) představovaná Jane Williamsovou anebo nervózní hotelová recepční z téhož filmu hraná Arlette Dobsonovou a taky zranitelná recepční z Kvanta útěchy obsazená Oonou Chaplinovou. V kategorii vedlejších postav ovšem figurují i lidé známější - jako schopný a tvrdý generál Puškin z Dechu života (John Rhys-Davies) - a přímo tu pak září i "M", "Q" anebo slečna Moneypenny a samozřejmě i Bondův spolehlivý přítel Felix Leiter, který se objevil již v devíti filmech počínaje vůbec prvním Doktorem No (1963) a Kvantem útěchy (loni) prozatím konče.

3.

Ještě zajímavější je ovšem předchozí díl o padouších, v kterém do očí přímo uhodí především miloučký pan Blofeld v podání Donalda Pleasence. V celku ovšem Blofelda hrálo v letech 1963-1981 pět herců, a to v šesti filmech, přičemž dva z těch herců byli navíc i dabováni.

Nu, a za Blofeldem už volně následují mj. i Gobinda (Kabir Bedi z Chobotničky, 1983), Golfinger (Gert Frobe, 1964) i jeho buřinkový vrhač Oddjob (Harold Sakata), dva metry dvacet vysoký Chřtán (Richard Kiel ve Špiónu, jenž mě miloval, 1977), Emilio Largo (Adolfo Celi v Thunderballu, 1965) a samozřejmě i Doktor No Josepha Wisemana. Proti gustu však žádný dišputát a osobně mám nejraději tříbradavkového Christophera Lee v roli Muže se zlatou zbraní Scaramangy (1974) a Christophera Walkena jako Maxe Zorina ve Vyhlídce na vraždu (1985).

Opět zde však nefigurují jen jedinci, ale figuruje tu i kompletní mezinárodní teroristická organizace Quantum i heslo o skutečném sovětském zpravodajském odboru Smerš, který se jako zločinná organizace objevuje hned ve čtyřech Flemingových románech a taktéž filmu Srdečné pozdravy z Ruska. V dalším snímku Dech života sice ono jméno už nepadne, ale zní aspoň věta směrť špionam. Směrš je zkratkou téhož.

I hesla daleko bezvýznamnějších padouchů však nalezneme! Byli jimi třeba pilot a letuška z tryskáče v Moonrakeru (1979), zbabělí členové asijského kartelu z Povolení zabíjet (1979), tři hrabiví a mocí posedlí severokorejští generálové v Dnes neumírej (2002) anebo také vrhači nožů Miška a Griška z Chobotničky (1983).

4.

Honey Ryderová (Ursula Andress): Co tady děláte? Díváte se po mušlích?

007: Ne. Jen se dívám.

V neméně poutavé další části knihy o Bondových ženách mají zase společné heslo veškeří "Blofeldovi andělé smrti", což bylo hned tucet dívek ze všech světových končin, které Blofeld (tehdy v podobě Telly Savalase) zneužil ve filmu V tajné službě Jejího Veličenstva (1969) se slovy: Řeknu vám, co můžete dělat. Řeknu vám kdy a řeknu vám jak.

A co víc? Raději včas skončím, protože bych se utopil, ale třeba Mary Goodnightovou hrála v už zmíněném Muži se zlatou zbraní někdejší manželka Petera Sellerse Brit Eklandová.

5.

A to je vše. Knihu, tedy až po autech a vynálezech, uzavírá už jen přehled dvaadvaceti dosavadních filmových bondovek, každé z nichž je opět věnována dvoustránka, a taky série profilů některých tvůrců. Každý ten profil je ale bohužel tištěn tak drobným a matným písmem, že jsou v podstatě k nepřečtení. Přesto jsem se pokusil a z režisérů jsou zastoupeni Terence Yong, Peter Hunt, Guy Hamilton, Lewis Gilbert, John Glen a Martin Campbell. Nechybějí dále profily obou slavných producentů Saltzmana a Broccoliho, ale už od roku 1995 filmy produkují Barbara Broccoliová a Michael G. Wilson, kteří se tedy také dočkali sloupečku. Není ale zapomenuto ani na jednoho kameramana (Ted Moore), na dva výtvarníky (Peter Lamont a Ken Adam), na tři tvůrce zvláštních efektů (John Stears, Derek Meddings a Chris Corbould) a dočkáme se i trikaře Boba Simmonse, který se jako vůbec první - tj,. úvodem Doktora No - objevil v roli bonda v hlavni "oné pistole"... Nu, a samozřejmě lze luštit i profily hudebního skladatele Johna Barryho, ale i dalšího skladatele Davida Arnolda a původce slavných titulků Maurice Bindera plus jeho nástupce Daniela Kleinmana.

A co se scénářů týká? Představena je scenáristická dvojice Neal Purvisová a Robert Wade, ale i slavný Richard Maibaum, který přispěl hned třinácti bondovkám a který prý vždycky říkal, že se do scénáře 007 pokaždé snažil dostal DEVĚTATŘICET ŽUCHNUTÍ.

6.

A to je opravdu vše. Tvůrci téhle poutavé knížky úvodem jen opatrně připomínají i první a často od té doby aktualizovaný průvodce bondovským světem od Stevena Jay Rubina a sice před ním "smekají", zdůrazňují však okamžitě, že se na Bonda "podívali zcela jinak". Nu, nevím..., ale co se týká obdobných a U NÁS dříve již vydaných publikací, připomněl bych rozhodně dílo Alastaira Dougalla James Bond. Tajemný svět agenta 007 (OTTOVO nakladatelství 2001) přeložené kdysi Pavlem Danem. Je to taktéž velkoformátová kniha, ale nemá encyklopedický charakter a zabývá se - uvedena sedmi kapitolami tzv. Bondovy složky (15 stran) - prostě a jednoduše a postupně všemi filmy až po Jeden svět nestačí. I zde ale podle očekávání bohapustě chybějí obě první dvě verze Casina Royale a film Nikdy neříkej nikdy.

7.

Kdo vlastně jste? Nějaký nástroj posledního soudu? Šerif Pepper k Bondovi

Nu, a závěrem ještě jedno strohé konstatování. Tato kniha přeložená Jaroslavem Kubrychtem, Jiřím Laštůvkou a Patrikem Doležalem vyznačuje se bohužel i pár chybami. Tak například ve jménech, disponuje však i přinejmenším diskutabilní interpunkcí a konečně taky některými zbytečnými doslovnostmi, vždyť...

Jen pro tvé oči je asi lépe překládat Přísně tajné a - svým způsobem - už to přece bylo v Česku i kodifikováno překladatelem knižní verze této sbírky povídek, i když... No jo, počkat, promiňte a omluva, Ivan Němeček to přeložil ještě lépe. Velmi důvěrné. Howgh!