"Co se zbytku týdne týkalo … Vzpomněl si také, že na něho zapůsobila rozmanitost úzkosti, s níž se setkává …." - Zhruba takhle zřejmě ve chvílích usebrání rekapitulovali uplynulý pracovní týden Albert Schweitzer v Lambaréné či Matka Tereza v Kalkatě. To ovšem byli světci. Kdyby si lidské utrpení, s nímž se během výkonu své praxe setkává, podobným způsobem soustavně připouštěl a "zabíral" každý praktický lékař, tak se z toho po určité době lidově řečeno "zblázní", sebe samého zničí a druhým tím nijak neprospěje.

Úvodem jsme citovali pasáž z expozice české verze románu s názvem Sobota, zatím posledního díla britského spisovatele Iana McEwana (s. 16). McEwanův hrdina, téměř padesátiletý londýnský neurochirurg Henry Perowne, však právě žádný světec není! Založením je to ryzí pragmatik jako MUDr. Rath nebo MUDr. Macek. Citovaná pasáž zní v originálu i s logicky navazujícím sdělením takto: "AS FOR THE REST OF THE WEEK … HE´S TOO EXPERIENCED TO BE TOUCHED BY THE VARIETIES OF DISTRESS HE ENCOUNTERS - HIS OBLIGATION IS TO BE USEFUL." (s. 11) Ač to tak snad na první pohled nevypadá (jednotlivá slova v české i anglické verzi jako by si plus minus sémanticky odpovídala), máme v překladu vedle drobnějších formulačních neobratností co činit především se zásadní chybou, v jejímž důsledku je výpověď originálu nahrazena pravým opakem. Vazba "HE´S TOO EXPERIENCED TO BE TOUCHED …," měla být správně přeložena jako: "… JE PŘÍLIŠ ZKUŠENÝ, NEŽ ABY NA NĚHO ZAPŮSOBILA ..." (V pořádku by samozřejmě byl např. i překlad: "JE PŘÍLIŠ ZKUŠENÝ NA TO, ABY NA NĚJ ZAPŮSOBILA …")

Souvětí s danou vazbou shrnuje stěžejní, centrální mechanismus, kdy většinou někdejší spontánní soucit s trpícími po čase u lékaře otupí a bývá nahrazen převzatým profesionálním postojem se striktním etickým kodexem. V rozporu se všemi laickými představám to rozhodně není málo! Není každý lékař Albert Schweitzer, není každá zdravotnice Matka Tereza. Albertů Schweitzerů je jistě třeba jako soli, stejně tak je ale třeba také spousty odborně zdatných lékařů, kteří "jenom" zcela profesionálně a zcela spolehlivě vykonávají lékařské povolání. Totéž platí mutatis mutandis o příslušnících dalších tzv. pomahačských profesí.

Uvedený neschweitzerovský mechanismus představuje sice cosi hodně obecného a až zákonitého, lékař oddaný vlastní profesi (s výjimkou opravdových světců na straně jedné a fanatických fachidiotů typu Mengeleho, kteří soucit nikdy nepoznali, na straně druhé) popř. příslušník jiné pomahačské profese jej ale zpravidla zakusí a absolvuje niterně, osobně. Natolik osobně, že o něm zpravidla nemůže čas od času neztratit pár vysvětlujících slov mezi svými nejbližšími popř. mezi těmi, kdo jej (jako třeba spisovatel Ian McEwan při přípravě románu Saturday) dlouhodobě zblízka sledují při práci.

Oproti zkratově moralizujícím představám není na samotném procesu postupné motivační sebekorekce u vytíženého praktického lékaře nic ostudného a zavrženíhodného, nic, za co by mu "měli okamžitě odebrat diplom". Jeho stručné připomenutí a osvětlení naopak plně patří do expozice románu, který je věnován upřímnému, nepokryteckému přemyšlování a činnosti špičkového londýnského neurochirurga o jedné sobotě roku 2002 - přemyšlování, v němž hrají významnou roli příjemné stránky vezdejší existence (včetně sexu a uspokojení z vlastnictví hmotných statků), civilizační vymoženosti (dostupnost horké vody v libovolném množství, používání sprchy), křehkost osobního štěstí i křehkost západní civilizace.

V české mutaci se do expozice McEwanova díla dané klíčové připomenutí nedostalo. Místo toho překladatelka se samozřejmostí nanejvýš povážlivou naložila pragmaticky založenému neurochirurgovi středních let na bedra rádoby "klasický", domněle nedotknutelný a nediskutovatelný schweitzerovský ideál, který pro 99 % příslušníků tzv. pomahačských profesí dlouhodobě není k unesení a může u nich vést, pokud je vzat opravdově a dlouhodobě zastáván bez následné korekce, nanejvýš k tzv. vyhoření (BURNING-OUT).

McEwanův román o neurochirurgově sobotě (nebo alespoň expozice románu) by v originále i v adekvátních překladech mohl nést provokativní, dobře rathovský i dobře mackovský podtitulek "Dnes nezachraňuji!" Nikoli však v české mutaci, tam je ostří některých málo schweitzerovských (a spíše rathovských či mackovských) pasáží v důsledku zásadního překladatelského nepochopení obroušeno, přihlazeno. Nebylo a není u nás asi ještě dost pragmatických lékařských profíků typu McEwanova hrdiny, nebylo a není u nás dost MUDr. Rathů, nebylo a není dost MUDr. Macků! Ó, my se máme! Kam oko dohlédne, všude vůkol jenom samí ThDr. et MUDr. Schweitzerové. (Jenom aby nám, poslušni vyššího hlasu, všichni časem neodešli léčit chudé do Afriky …)

Bibliografie
McEwan, Ian: SATURDAY, Jonathan Cape London 2005, 280 s.
McEwan, Ian: Sobota. Z anglického originálu Saturday vydaného nakladatelstvím Jonathan Cape v Londýně roku 2005 přeložila Marie Válková. Euromedia k. s. - Odeon Praha 2006, 256 s.
Dvořáková, Alena: Marná snaha o román, Lidové noviny, 10.6.2006