Podle některých pramenů se exodus židů z Egypta odehrál 2666 let po stvoření světa. To je jedno z možných vysvětlení původu záhadného názvu románu, v němž se titulní číslo ani jednou nevyskytuje.

Řeč je o románu Roberta Bolaña 2666. Vyšel po autorově smrti, psán byl v době, kdy Bolaño věděl o své nevyléčitelné chorobě a snažil se ještě stihnout, co se dá. Na románu je to místy znát. Některé pasáže jsou jen dějovou či místopisnou kostrou, a dokážu si představit, že kdyby měl víc času, určitě by se k nim Bolaño vrátil; některé postavy mění jména či barvu očí.

Je to vlastně pět knih, které autor doporučil vydat samostatně, ale je logické, že nakonec vyšly v roce 2004 v jednom celku. Více či méně se všechny točí okolo postavy záhadného spisovatele Benna von Archimboldiho. Těch pět knih nese názvy Kritici,Amalfitano, Fate, Zločiny a Archimboldi.

Část Kritici nás uvádí do pátrání tří literárních vědců a jedné vědkyně po jejich oblíbeném autorovi, který je poněkud záhadně nepolapitelný. V popředí děje stojí kongresová turistika po celém světě a detailní reportáž o sexuálních výkonech literárních kritiků. Kdyby si člověk neuvědomoval, jaká dřina musí být takový šestihodinový sex, za kterým je nutné letecky cestovat ze Španělska či Itálie do Londýna, málem by kritikům jejich obor záviděl.

V dalších částech se román od pátrání po Archimboldim chvílemi vzdaluje, chvílemi se dostává velmi blízko, ale třeba prostřednictvím vedlejších postav. Stejně jako se sexuálními eskapádami v prvním díle, Bolaño i v dalších částech přehání a tlačí na pilu až za hranici únosnosti. Pátrání po Archimboldim nejvzdálenější a zároveň nejdrsnější je část Zločiny. Výčet nálezů zavražděných a znásilněných žen je ubíjející. Zabírá většinu z 260 stran této nejdelší části románu. Čtenář tu nekonečnou kapitolu pokaždé otevírá s oprávněným pocitem, že má před sebou náročnou směnu v dole. A prorubat se na konec stojí opravdu značné úsilí. Jen občas si lze "odpočinout", třeba u detailního líčení vězeňské kastrace – zrovna tahle část není tím nejvhodnějším čtením před spaním.

Děj románu se odehrává v Evropě i jižní a střední Americe a také v různých časových rovinách – to když čteme o Hansi Reiterovi, což je pravděpodobně skutečné jméno spisovatele Archimboldiho.

Český překlad Bolañova románu je vynikající. Klobouk dolů před Anežkou Charvátovou. Slovní zásoba a témata, s nimiž se musela vypořádat, jistě musela občas vyžadovat důkladnou duševní hygienu. O promyšleném a citlivém přístupu svědčí překladatelská poznámka na konci knihy.

Jak to nakonec s pátráním po spisovateli dopadlo, neprozradím, abych vám dodal motivaci těch 850 stran českého překladu zdolat osobně. Vytištěno na poměrně tlustém papíře to dílo fyzicky vypadá už na první pohled jako skutečně silná výzva. A když se do souboje pustíte, zjistíte, že rozhodně neklame tělem.

Roberto Bolaño: 2666
Český překlad: Anežka Charvátová, vydalo nakladatelství Argo, 2012, ISBN 978-80-257-0611-4