Není úspěch jako úspěch. Když ale něčeho prodáte na celém světě za prvních čtyřiadvacet hodin milión kusů, je to úspěch jako hrom, když to nejsou – dejme tomu – ping pongové míčky, ale počítačová hra. Právě to je ten případ. Hra se jmenuje Kingdom Come: Deliverance 2. Kdo nevíte o co jde se podivíte, proč se tu rozplývám nad americkým produktem pokleslé zábavy. Jenže v tom je ten háček. Není to ani americký produkt, ani pokleslá zábava. Kingdom Come: Deliverance 2 je čistě český produkt vývojářů Martina Klímy a Daniela Vávry, beru to podle abecedy. No a počítačová hra, to není jako když jsme kdysi na atari hráli piškvorky a o něco později Perského prince. Produkce počítačové hry, pokud má mít celosvětový dopad a má se jí prodat milion kusů za čtyřiadvacet hodin, se liší od produkce velkofilmu jen tím, že je náročnější a dražší. Posloucháte dobře. Prorazit na světovém trhu počítačových her, to je přinejmenším srovnatelné jako prorazit ve filmu. Tím nemyslím urvat Cenu filmové kritiky v Kodani a Zlatou mušli v Tararingapatamu. To znamená přitáhnout miliony diváků do kina. Naposledy se to z Čechů podařilo Miloši Formanovi v Amadeovi, jenže produkce byla hollywoodská. Kingdom Come: Deliverance 2 má anglosaský jenom název. Odehrává se v českém středověku, konkrétně na hradě Trosky a v Kutné Hoře a příběh je ryze český. Jak to souvisí s českou reprezentací si umí každý soudný člověk představit.

Srovnání s velkofilmem sedí a v něčem kulhá. Zasvěceným to nemusím vysvětlovat, ale ne každý je obeznámený. Dnešní počítačové hry tohoto dějového typu si představte jako film, do kterého vstoupíte a hrajete v něm. Jsou to zpravidla příběhy akční, dříve se říkalo dobrodružné a nejinak je to i zde. Tedy znovu, je to „něco jako film‟. Rozdíl je v tom, že film jako žánr zvolna usíná, stává se tradičním uměním a do kina se bude chodit jako do divadla. Ale to špičkové ve smyslu ostří břitvy, to je soudobá počítačová hra.

Takže znovu, obrovský úspěch a díky této hře se o existenci naší země dozvědí mladí lidé na celém světě, kteří o ní nikdy neslyšeli anebo mají jakési ponětí o divném koutě někde v podhůří Karpat. Ano, v dnešním světě jsou pánové Klíma a Vávra něco jako Goldwyn a Mayer. Ještě by měli mít lva, aby zařval. Tohle je reprezentace státu! Snad nemusím připomínat, že na ni nepadla ani koruna státní dotace, to asi každý tuší. Stejně jako že pánové asi nepůjdou do fronty na přidělení titulu placeného státního umělce, natož aby dostali vyznamenání za zásluhy. Jsme přece v Česku.

Psáno pro ČRo Plus