Na Neviditelném psu 12.2. 2020 uveřejnil Zbyněk Petráček glosu, ve které přibližuje čtenářům nový pojem, nové označení typu krajiny, které přebírá od geologa a všeznalce dr. Cílka. Stejný text vyšel i v Lidových novinách. Velmi rozumím tomu, že v denním provozu redakce je nutné občas velmi rychle publikovat krátký text, který doplňuje další texty, a že nezbývá mnoho času na jinou recenzi než na čerpání zdrojů „na první dobrou“, tedy v tomto případě od publicisty a znalce čehokoliv dr. Cílka. Čekám jeho stanovisko k nyní tak populárnímu vaření s hvězdami v televizi a letům na Měsíc. Možná ale, že mi něco již uteklo.
Zbyněk Petráček uvádí, že Václav Cílek už deset let razí pojem vnitřní Sudety pro oblast na pomezí krajů, pro oblast, kterou máme historicky dávnou pojmenovanou a o niž se jak v odborném světě, tak ve světě alespoň trochu poučených publicistů nikdo nepře. Proč se dr. Cílek pouští do nového pojmenování regionů Česka, nikdo netuší. V 70. letech 20. století prof. Jiří Musil pojmenoval pás mezilehlého prostoru na hranicích krajů, a to především v místech dotyku Středočeského, Plzeňského, Jihočeského a Vysočiny, jako vnitřní periferii a od té doby se pojem vnitřní periferie objevil v stovkách vědeckých i popularizačních nebo novinářských textů.
Pojem periferie se obvykle označuje jako území na konci, region velmi vzdálený od jádra, centra, a naše české periferie leží podél státních hranic. Vnitřní periferie leží také analogicky podél hranic, ale krajských. Vnitřní periferie tvoří regiony, které to mají daleko jak do hlavního města, tak i do krajských center a jejich periferní poloha má vliv na úbytek obyvatelstva i ekonomických aktivit.
Podobně jako Jiří Musil spolu Janem Müllerem vymezovali vnitřní periferie, i mnozí další autoři zpřesňovali toto vymezení a nikdo nikdy nezpochybňoval toto označení. Až prý Václav Cílek, geolog, který se rád vyjadřuje k čemukoliv, objevil kolo a rozhodl se to kolo podle svého pojmenovat. Vnitřní Sudety! Proč? Myslíte, že území mezi Benešovem a Táborem od Sedlčan až do Mladé Vožice se přestane nazývat Českou Sibiří a stane se Sudetami? A podél hranic kraje Vysočina například okolo Železných hor a přehrady Seč budou náhle vnitřní Sudety? Nesmyslnost tohoto označení se projevuje i v použití slova Sudety. Pomineme-li původně Ptolemaiovo označení Sudety, jako Sudetská soustava se označuje pás hraničních hor od Lužických hor po Jeseníky. Od původního označení pro horskou soustavu postupně přešlo tato označení na území obývané českými Němci (Sudetští Němci) a nakonec v maximální zkratce i na území, které bylo po skončení války vysídleno. Tedy pohraniční, periferní území. V regionech vnitřní periferie na rozdíl od pohraničních zcela jednoznačně dominuje původní české obyvatelstvo. Ve vnitřní periferii nedošlo k totální výměně obyvatelstva, ale i zde dochází k odchodu obyvatel, existují tu velmi malé vesničky, do značné míry se rozpadá přirozená komunita lidí. Často najdeme i místa v krajině, která je opuštěná, bez údržby a bez péče. To, že taková krajina Václavu Cílkovi připomíná Sudety, je možná zajímavost, ale nic to nemění na názvu Vnitřní periferie.
Pojem Sudety se stal i politickým problémem. Před rokem 1989 tímto pojem šermovali komunističtí propagandisté, kteří popisovali spolek vyhnanců, po roce 1989 jiní hysterici strašili návratem Sudetských Němců. Zdá se, že konečně politicky citlivé slovo trochu zmizelo za obzor a mohli bychom zase mluvit o Sudetech a mít na mysli konkrétní horskou soustavu. Do toho dr. Cílek vystřelí bez znalosti a vědomostí svůj, řečeno s Cimrmanem, šrapnel. Ke cti novináře Petráčka slouží jeho upozornění na citlivost slova Sudety
Novinářům doporučuji čerpat ze zdrojů, které jsou alespoň trochu ověřené, a nebrat jako zdroj cokoliv. Václavu Cílkovi bych snad mohl doporučit jediné: méně je někdy více a není nutné mít názor na cokoliv.
Autor je geograf a komunální politik ODS