Nejlépe je to vidět v televizních programech. Začněme stupňováním přídavných jmen. Zcela běžně ve zpravodajství uslyšíte paskvil jako: "více lepší", "více rychlejší" a pod. Mají tyto zprzněniny znamenat "více lepší" druhý stupeň přídavného jména dobrý? V případě srovnání lze přece použít výrazu "ještě lepší", nebo "lepší než". Z kontextu mi často vyplývá, že vzdělanec na obrazovce tímto nahrazuje tvar třetího stupně, tedy "nejlepší", nebo "nejrychlejší". Proč? Nevím. Tohle ale nejen tahá za uši - to přímo bolí.

Ještě jeden hodně používaný paskvil si dovolím uvěst: "Nanynka má rozšlapaný košíček proto, protože na ni přišel Pepíček". Ono zřejmě nestačí obyčejné "proto, že". Proč? Zřejmě proto, protože někdo hodně chyběl ve škole a není tudíž více lepší v používání mateřského jazyka. (Ale sedí na místě, kde by dokonalá vyjadřovací schopnost a znalost jazyka měla být nutnou, nikoliv však dostačující podmínkou.)

No nic, vzdělance jsme vždy měli i na nejvyšších místech, o čemž svědčí "takovej obyčejný ulomenej dámský kramflek" pana Suchého, co reakce na státnický projev - tuším soudruha Štrougala (prosím, omluvte případné nepřesnosti v citaci, je to přece jen dávno).

Pak ještě hojně používané výrazy typu "megafilm", či "megahit". Nejsem jazykozpytcem, ani znalcem, jen jsem prostě v té škole snad tolik nechyběl a občas i dával pozor - já se přiznávám, že nevím, co to znamená.

Film (hit) za miliony, pro miliony, milionářský atd. (pozor, vše je možné). Osobně v tom vidím snahu prostě oslnit, obsah nehledejme. Možná se mýlím. Zkoušel jsem se optat několika "náctiletých", co pod tím cítí oni a dověděl jsem se: "no že je to super". Tak asi ten můj pocit nebyl zcela od věci. Aby mi bylo správně rozuměno - toto poslední téma neuvádím jako odsudek. Je mi jasné (občas si i útržkovitě vzpomenu), že mládí má rádo nadsázku. Jen nevím, k čemu to směřuje. Výraz meganěco se okouká, bude pak giga, tera?

A proč se nepoužívá krom techniky i předpon deci, centi, mili, mikro, piko, nano? Vždyť věcí, činů a dějů, jež by si tuto předponu zasloužily je kolem nás víc, než těch mega.

Přiznávám se bez mučení, že sám užívám dosti často nadsázky, srovnatelné s tou "mega". Občas mne při poslechu zpráv mé již dosti ochablé svalstvo vymrští do vzpřímené polohy. Chvíli postojím a nevěřícně vrtím hlavou. Pak usedám s pokřikem "to je kosmickej vůl". Je to zkratka, heslo, zaklínadlo. Myslím tím, že blbost právě proneseného (či spíše autora) přesahuje dle mého názoru rozměry této planety. (Moje žena ví, že s cholerikem se nežije snadno. Také ví, že je podstatně lepší míti doma cholerika, který řve na obrazovku, než takového, který řve na ni, děti, vnuky, případně ničí společný majetek. A proto mi nikdy nevytýkala můj setrvalý zájem o veřejné dění.

A to byl plynulý přechod do oblasti reklamy. Tak možná příště.