B. Novacek 11.3.2019 11:23

;>)

Specielní kapitolkou v maratonu českých překladů čehokoli, jsou titulky k filmům...Jen namátkou; ve filmu The Rock (1996) se Seanem Connerym, se vyskytne jistý generál Attorney, což je překladatelský kotrmelec nebývalé intensity: Attorney General je, jak všichni se základní znalostí angličtiny vědí, Generální Prokurátor USA... :)

Leč pachatel nedbal. Ať už to byl režisér nebo ten, kdo ty titule smolil. Podobně vás uzemní, když v českém dabingu u jiného filmu, vyslovují dabéři původní "gay", (teplouš), důsledně jako gáj, (guy - tedy člověk, chlap)...a tak dále.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 10.3.2019 17:02

Mě mrzí, jak přejímáme anglickou transkripci ruských

a ukrajinských jmen jenom proto, že to tak nositelé mají zapsané v pasu. Takže naše uklízečka se jmenuje Adriyovych místo Andrijovyč(ová). Pomalu aby se člověk divil, že se pořád ještě píše Chruščov a Brežněv a ne Khrushchov a Brezhnev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sinnreich 10.3.2019 1:22

Juzovka-Donetsk

Zajimava je tez etymologie tohoto ruskeho mesta v Donbasu. Puvodne nazyvane Juzovka (Hugesovka) podle Americana Johna Hugese, ktery zde vybudoval zelezarny. Posleze za komunizmu Stalino a dnes Donetsk, sice formalne ukrajinsky, ale pod kontrolou proruskych separatistu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 9.3.2019 22:02

A co japonština?

Ta má slabiky v hiraganě, jako má čeština: ši, cu. Bylo by fajn vyhnout se zbytečnému anglickému mezičlánku a psát normálně "šitake, cunami"...ale to né, zase ta angličtina mezitím. Protože nikdo nezná ten japonský originál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 9.3.2019 18:20

Hrdina maršal Chujkov...

Mne sa aj tak najviac páči hrdina od Stalingradu maršal Chujkov v knihe "Stalin - Hitler" v českom preklade z angličtiny (autorov aj prekladateľov si momentálne nespomínam, túto časť tuším prekladala nejaká dáma). Také pekné meno - a ja o tom nič neviem... Kto to asi mohol byť...?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 9.3.2019 14:39

Čajkovskij už není Čajkovskij

Dříve se blblo po rusku, dnes se blbne po anglicku.

Dnes už proto u nás neexistuje Čajkovskij, ale Tchaikovsky, a Šostakovič ze změnil na Shostakovich.

Hlavním městem Indie už není Dillí, ale Delhi, a Bombaj je dnes Mumbai.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Netzer 9.3.2019 11:59

Mám stejný problém

s českou transkripscí asijských názvů a jmen. Nechápu, proč je do nich všude cpáno "ch" - Tchajwan, Pchjongjang, pchin-jin, etc.

S ruštinou to prý nemá nic společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 9.3.2019 11:54

A což teprve Fenstrovo sklo,

co si dáváme do oken.

Počeštělé názvy žádnými ch ani w neplýtvají, ten chuligán je dnes už prakticky zaniklá výjimka. Takže ta základní kritika v článku se nás až tak netýká. Ani ten volejbal se nepíše s dvojitým. Používání názvů ve vlastní řeči ve vlastní verzi není českým specifikem a zažil ho každý, kdo jel přes třeba Cáchy tam a zpět.

A v Českých Budějovicích máme naráz Alšovu galerii a Alešovu ulici. Po tomtéž malíři. Nějak jsme se s tím už srovnali. A Křemže má potok, co se jmenuje Křemžský potok (i ten mění jména, podle toho, kolem čeho nebo od čeho teče) a pořádá Křemežský veletrh.

Jo a Tchajwan se počeštěný píše Tajvan a je to ostrov lipenské přehrady a pak také i leckde jinde na menších nádržích. Ale i ten u Číny, co je a není její součástí.

A Rakousko říkame podle hradu Rábu, nad čímž Rakušané kroutí hlavami a když nemají znalosti sousedů, tak netuší, že se mluví o jejich zemi, tedy o té říši na východě. No, schválně, koukněte na mapu, o kolik je Vídeň východněji než Praha. No a v Brně název ulice končící ě vůbec nezaslechnete a málokdo to s tím ě napíše. Jména ulic tam končí á.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Malovec 9.3.2019 10:55

To, co píšete mne netíží tolik

jako Legerová ilice (dopravní informace: ...v Legerové ulici...) nebo další hrůzostrašnosti našich nedovzdělaných veřejnoprávních i ostatních redaktorů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šedivý 9.3.2019 8:38

Tylžský sýr by znělo praštěně?

No tak mrkněte http://vool.cz/zVE8C

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 9.3.2019 7:56

Jestli ono to není tak, pane Frýborte

že Tylže byla možná Tilsitem od doby svého vzniku až do doby, kdy ji po některém z dělení Polska převzali nejprve Němci a pak, co válečný zábor, Rusové. Ono totiž se jednalo původně o území baltských národů, kteří si svá sídla holt pojmenovávali po svém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 9.3.2019 7:39

Litevština

je krásný jazyk, kam se hrabe maďarština : Naučil jsem se tam na brigádě v mládí tuto větu : Aš ištroškęs ir todėl neveiksiu (Mám žízeň a proto nebudu pracovat - jak se píše tak se vyslovuje).

Přimlouval bych se za ponechání Tylže je určitě autentické a jde o jiný případ než u přepisů čínských názvů. I když tam vládl řád německých rytířů od 13. stol. a před ruským úchvatem v r. 1946 se oblasti přezdívalo Malá Litva - a přes 50 % lidí hlavně na venkově mluvilo litevsky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 9.3.2019 7:39

čínská transkripce

za zmiňovanou transkripci čínštiny do latinky rusové nemohou. U nás se používá česká transkripce profesora Švarného z 50tých let, která je asi velmi dobrá, ale bohužel se používá pouze v přepisu do češtiny. Číňané a zbytek světa používá standardizovaný pchinjin. Obě transkripce dávají poměrně dost rozdílné výsledky a z toho vyplývají v českých textech dost zmatky. Různé apostrofy a spřežky jsou používány pro vyjádření hlásek, které v našich jazycích nemáme. Číňanům je to nakonec jedno, protože výsledný zvuk se jejich jazyku blíží jen přibližně a srozumitelnou větu čtením čínštiny z latinky nevyloudíte.

Mrzí mě, že se na Neviditelném Psu objevují příspěvky psané sice ve svatém nadšení, ale za to bez faktické znalosti popisované problematiky. Trocha autocenzury by neškodila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek