28.9.2022 | Den české státnosti


Diskuse k článku

JAZYK: Necelý, téměř

Starší lidé mají v porovnání s mladšími nižší práh tolerance vůči pití alkoholu, kouření i k tzv. lehkým drogám, např. k marihuaně, jejíž kouření považuje za přijatelné každý třetí mladý člověk, ale jen jeden z pěti starších lidí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Kulhánková 16.12.2013 18:05

Re: S těmi jmény je to jinak:

... nebo si taky může nechat obě a postupně sbírku rozšiřovat.

Z. Kulhánková 16.12.2013 18:04

Re: S vetsinou se da souhlasit

Ještě lepší je rozhodnout se pro jedno, aby se dámy stačily dopředstavovat ještě před koncem večírku.

Moc se mi líbí belgický systém, kde si vdaná žena pro legální účely ponechává své rodné jméno, takže není třeba měnit papíry, ale ve společenském styku se jí říká Madame (manželovo příjmení).

Z. Kulhánková 16.12.2013 17:56

Re: S vetsinou se da souhlasit

V anglosaských zemích, kde je zvykem používat "middle name", tedy druhé křestní jméno, si vdané ženy často nechávají své rodné příjmení jako toto prostřední jméno.

J. Heincl 16.12.2013 16:32

Necelý

Slovo necelý se už rozšířilo jako mor. Nestačím kroutit hlavou, když čtu např. Fotbalové derby mělo rekordní návštěvu necelých třicet tisíc diváků. Tomu, kdo tohle napíše nebo pronese, absolutně chybí jazykový cit.

V. Váňa 16.12.2013 15:57

S těmi jmény je to jinak:

Na pořadí příjmení po sňatku máme zákon, resp. jeho ustanovení. A zůstává stejné i po účinnosti nového OZ.

Tak tedy, nikoli ze zdvořilosti k partnerovi, nýbrž podle zákona se jako první příjmení užívá to nové, a pak to původní. A tak to zůstává. V úředním styku nelze to druhé příjmení "postupně vypustit!. Muselo by dojít znovu ke změně jména, a ta by musela být žadatelem zdůvodněna.

Po zániku manželství je možno obnovit do 3 měsíců původní příjmení.

P. Han 16.12.2013 14:43

Jako obvykle

souhlasím téměř se vším. Ale trestná výprava, trestné tažení pokládám za správné. Tedy určené k potrestání soupeře, nikoliv trestatelné (i když v některých případech současně trestuhodné, čeština je nádherný jazyk). Analogicky trestný kop, nikoliv trestní. Opravdu jde o nařízený kop proti soupeři, ne o okamžik, kde kdosi protihráče nakopne. Trestná lavice v hokeji také nečeká na své vyšetřování a následný soudní proces.

V. Vaclavik 16.12.2013 13:32

Re: S vetsinou se da souhlasit

Jeste poznamku - myslim, ze poradi jmen ve dvojitem jmenu zalezi i na dobre harmonii vyslovovani, ci jak to jinak nazvat. Nekdy je lepsi jmena prehodit ciste z duvodu rytmicke, hramonicke vyslovnosti.

V. Vaclavik 16.12.2013 13:19

S vetsinou se da souhlasit

ale ne se vsim.

Napriklad -

Ve svém volném case devet z deseti mladých pravidelne brouzdá na internetu, zatímco mezi staršími lidmi je to jen 71 %.

Na to, že jde o starší lidi, bych nerekla, že o 19 % brouzdalu méne v této generaci je tak špatný výsledek. --- To naprosto zalezi na uhlu pohledu. Jak se na tech 71% divat by zalezelo na souvislosti, tedy na zbytku clanku, ktereho ta veta je soucasti.

A na konci pak nerozumim tomu o tom dvojim jmenu. Co tim chtela autorka rici? Dela se to i ve sportu, nebo vsude, kde si zena jiz 'udelala' sve jmeno a pak se vdala a nechce o ne prijit. Myslim ze si to zdvojene jmeno pak nechavaji naporad. Nemyslim, ze verejnost si zvykne na to prijate jmeno, a pak muze to sve puvodni casem opustit. Tak to myslim nefunguje. Mozna po skonceni aktivni drahy umelce, ci sportovce, muze zena prejit na jmeno manzela vylucne. Jako jiny priklad, spisovatelka-filozofka Ayn Randova se puvodne jmenovala Alice Rosenbaumova (puvodem z Ruska), ktera si zmenila jmeno na Ayn Randovou po emigraci do Ameriky (graficka a foneticka hra na jeji jmeno psane v Cyrilice) a stala se pod tim jmenem znama jako spisovatelka a pak se vdala za Ira jmenem O'Connor a dal psala jen pod jmenem Randova a ve spolecnosti nebyla 'O'Connor Rand' ale 'Rand O'Connor'... V jejim pripade v tom jiste hrala roli velka znamost jejiho jmena (Rand). Randova byla velice presna ve svem psani, co se vyjadrovani tyka, vcetne takovych veci v zivote, jako je ta zalezitost usporadani jmena. Jestlize jste prisna na gramatiku a presne vyjadrovani, pak bych doporucil cist Randovou. Ovsem v Anglictine, za ceske preklady bych nerucil.

J. Berger 16.12.2013 11:37

S paní autorkou většinou souhlasím.

Taky musím přepočítávat, když redaktor použije nekompatibilní jednotky (např. necelá třetina + 2/5 +  27%). Nicméně jazyk je živý organismus a domnívám se, že "skoro, téměř, necelý" jsou "téměř" totéž (nesprávně, leč velmi používané "to samé").

Leč vadí  mi používání slova "epicentrum" místo "centrum". Svědčí to o tom, že pachatel netuší rozdíl mezi oběma. Centrum je nam, kde se příslušný úkaz odehrává, Tedy v případě hirošimské bomby asi 800 m nad povrchem. Epicentrum je průmět centra na zemský povrch. Tedy v uvedeném případě "atomový dóm" na zemi. Stejně tak původcem posledního cunami bylo zemětřesení, jehož CENTRUM bylo několik km pod hladinou, EPICENTRUM pak nad tím, na hladině. Reportéži všech televizí pak používají zásadně slovo "epicentrum", neboť to zní vznešeněji a "odborněji".

J. Kalina 16.12.2013 11:03

tak bych skoro řekl,

že je to trošku matoucí a točení se na místě. "Téměř" polovina nebo "necelá"  polovina je skoro (téměř)  to samé. Spíš je to zabarvené tím, jak to mluvčí vidí - cítí. Necelá použije, když zdůrazňuje, že je to pod a že je tomu rád a téměř, když zdůrazňuje tu polovinu a že by rád, kdyby to polovina byla. Ale asi jak kdo.

Takové ty kydy o téměř 2/5, skoro 3/4, necelých 2/3 jsou podle mne většinou demonstrací autora, že umí z hlavy převést údaj ze zdroje vyjádřený v procentech na zlomky. Někdy i blbě. Zde bych si spíše všimnul, že se nepoužívá 5/6, 3/7, 5/8, 4/9, 7/11 apod, snad proto, že instinktivně autor cítí, že by si to každý zpaměti nemusel v hlavě převést zpět na procenta a asi ani on..

Nejhorší ovšem je ten mix, když autor chce být literárně na "výši", případně chce něco zamlžit. Viz: V Sovětské svazu vzostla v loňském roce výroba oceli o celých 1 456 000 tun, zatímco v USA jen o 1,2% a u nás dokonce o 10 680 000 korun. Takovéto věty lze číst i slyšet i v současnosti.