23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

JAZYK: Musí se to umět

Vzpomínám na dvě příhody: v jednom nakladatelství jsem se dohadovala s básníkem (velmi ceněným, nejen kritikou) o jedné pasáži v jeho textu. Byla krásná, ale byla v ní češtinská chyba tak zásadní, že to bránilo si báseň vychutnat. Procítit a promyslet.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Vyhnalík 23.7.2013 15:25

Re: Spisovnost

Dodnes si pamatuji, jak jsme se s bratry vždycky chechtali, když nás naši moravští vrstevníci u babičky vítali: "Už só tu zasek té Pražáce! Pražáce spivajó." ;-)

J. Calta 23.7.2013 15:52

Re: Spisovnost

No, to jsem taky nikdy nepochopil, jak na to přišli, že Pražáci zpívají - s tou jejich intonací :-)

Z. Kulhánková 23.7.2013 22:08

Každý je sám sobě normou

To je stejné, jako když se Poláci smějí Čechům, že šišlají - oni to tak prostě slyší. Pražské protahování koncovek je jiný druh zpěvu, než na jaký jsou Moraváci zvyklí, no a Češi zase měkčí jinde než Poláci.

Z. Kulhánková 23.7.2013 16:17

Re: Spisovnost

Ten člověk, který překládal pro dabing, by měl být pověšen do průvanu. Zřejmě se jednalo o f"The Longest Day", jeden z nejskvělejších filmů všech dob, na němž je kromě spousty jiných věcí skvělé i to, že Němci mluví německy a Francouzi francouzsky. Každý národ si tam akorát přidává titulky dle své potřeby, jenom Češi líní číst to samozřejmě dabují a pak se diví, že nedokážou kváknout jinak než česky. Fuj, hanba, takový film zprznit je barbarství.

Ten "bohémský" kaprál je v originále "böhmischer Gefreiter", tedy český kaprál - tak se Hitlerovi posměšně říkalo, protože na vojně dosáhl nejvyšší hodnosti svobodníka a pocházel z Rakous - českou národnost mu připsali jako ještě opovrženíhodnější než rakouskou.

P. Han 23.7.2013 17:12

Re: Spisovnost

Nenapsala jste, za co by měl být pověšen do průvanu. Obvykle se udává vulgární výraz pro latinský termín "testes". Za co by měly být věšeny dámy, těžko říct. Do dějin asi vstoupil překladatel filmu Skála (The Rock) se Seanem Connerym, který stvořil jistého generála Attorneye (pochopitelně Attorney General, což je nejvyšší státní zástupce, ovšem konkrétně v USA ministr spravedlnosti). Asi zbytečné uvádět víc příkladů, tenhle bohatě stačí. Překladatel by měl umět perfektně oba jazyky a výborně znát reálie.

Z. Kulhánková 23.7.2013 17:29

Re: Spisovnost

Moje oblíbené je "Říkej mi Asape" (Call me ASAP).

V. Vaclavik 23.7.2013 6:22

Pohadky maji byt podane ve spisovnem jazyku

protoze se tak deti uci spisovny jazyk. Kde jinde ho maji slyset, nebo cist?

Dela se me spatne, kdyz slysim maminky mluvit na sve deti detskou mluvou, s idiotskou intonaci. Kdysi jsem na nejake seslosti videl maleho chlapecka se kterym rodice mluvili vazne jako s dospelym (i kdyz samozrejme na jeho urovni chapani) a on taky mluvil vubec ne jako male dite, uz si nepamatuji, ale mohlo mu byt tak pet sest let. Byl jsem z toho uplne vykuleny, a nebyl jsem sam, komu se to libilo. Sam deti nemam, tak nevim jestli to proste bylo zazracne dite, nebo to mohou rodice ovlivnit vychovanim.

J. Lepka 23.7.2013 11:08

Re: Pohadky maji byt podane ve spisovnem jazyku

Už nevím, kde jsem to četl, ale malé dítě vnímá "dětské šišlání ze strany maminky" jako jiný jazyk. (A jeden můj kamarád prohlásil, že na tom něco bude, protože se v podstatě jedná o jinou gramatiku a jinou slovní zásobu.)

Proto jsme taky s manželkou při mluvení na děcka šišločeštinu nepoužívali.

V. Vaclavik 24.7.2013 5:11

Re: Pohadky maji byt podane ve spisovnem jazyku

Deti si to proste preberou, pozdeji az tochu vyrostou a az zjisti, ze rodice mezi sebou tak  nemluvi, ale proc jim davat do cesty uceni mluvit takove prekazky.

A nejde jen o sislani, taky se k detem uziva jina intonace, jako k blbeckum, i kdyz se nesisla.

P. Boublíková 23.7.2013 5:23

Hezký článek jako vždy

zajímala by mě ta češtinářská chyba v básni, mohla byste ji prosím zveřejnit?

M. Suková 23.7.2013 9:20

Re: Hezký článek jako vždy

Ono už je to asi třicet let, takže si to nepamatuji. Bylo to nějaké vymknutí se mluvnici. Víc mi v hlavě utkvěla ta situace - jak jsme tam seděli a bezradně na sebe koukali. Jméno básníka neuvedu, vážím si ho, a on už zemřel.