HUDBA: Lynyrd Skynyrd – 30 let od havárie
Od jedné takové rockové tragédie uplynulo o víkendu právě třicet let. 20. října 1977 se do bažin u Gillsburgu ve státě Mississipi zřítilo letadlo, které vezlo z koncertu na louisianské univerzitě americkou rockovou skupinu Lynyrd Skynyrd. V troskách zahynuli tři její členové včetně zpěváka a vůdčího ducha Ronnie van Zanta. Havárie přervala slibnou kariéru - skupina na dlouhou dobu skončila, ostatní se rozešli k vlastním projektům a činnost pod původním názvem a v obměněné sestavě obnovili až v roce 1991. Od té doby skupina dál úspěšně funguje, koncertuje a natáčí, nejlepší léta už má ovšem zcela jistě za sebou. Přitom v polovině 70. let měli Lynyrd Skynyrd opravdu slušně „našlápnuto“ ke světové slávě. Tenkrát platili za stylotvornou kapelu, která spolu s Allman Brothers Band rozhodujícím způsobem spoludefinovala tzv. jižanský rock - energickou směsici blues, boogie, country a hardrocku. Zatímco „Allmani“ se vyžívali v dlouhých, někdy až jazzrockových improvizacích, v případě Lynyrd Skynyrd šlo hlavně o fascinující souhru a virtuózní exhibice tří sólových kytar (u nás se právě touhle skupinou dlouho inspiroval Hejmův Žlutý pes). Snad nejtypičtější jsou v tomto ohledu četné koncertní verze legendární balady „Freebird“, (věnované příznačně právě kytaristovi Duane Allmanovi, který se v roce 1971 zabil při autonehodě), kde tklivý začátek postupně graduje a zlomí se do nekonečných orgií kytarových sól.
Původně parta středoškoláků z Jacksonvillu na Floridě se od konce 60. let pomalu, ale důsledně vypracovávala z lokální atrakce na vyhledávanou koncertní senzaci a svou tvorbu korunovala v letech 1973-77 postupným vydáním pěti alb, z nichž jedno každé patří do zlatého fondu rockové hudby. Podivný název kapely je údajně parafrází jména jejich školního tělocvikáře Leonarda Skinnera, který v 60. letech šikanoval místní „máničky“. K těm sice Lynyrd Skynyrd patřili, s intelektuálním univerzitním liberalismem hippies však měli pramálo společného - na to v nich byl příliš silně zakořeněn hrdý jižanský patriotismus. Ostatně ve své asi nejslavnější písni „Sweet Home Alabama“ z roku 1974 ironicky zúčtovali s „květinovým dítětem“ Neilem Youngem za to, že se ve své skladbě „Southern Man“ do Jižanů kriticky navezl. V jejich textech nenajdeme žádnou mírotvornou angažovanost či politickou korektnost, spíš romantiku dlouhých cest a osamělých střelců v zaprášených lokálech, oslavu jednoduchého života amerického Jihu a důraz na jeho tradiční hodnoty jako láska, víra, tvrdá práce. A samozřejmě také potoky whisky. Lynyrd Skynyrd zkrátka určitě nejsou nic pro modernisty, experimentátory či alternativce. Milovníci skvěle vystavěného a kvalitně zahraného klasického rockového modelu si je ale dodnes vychutnávají jako láhev dobře uleželého bourbonu.
Článek vyšel ve zkrácené verzi v MFD 20.10. 2007