Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pěkné povídání, děkuji!

Díky za krásný večer. Po práci na zahrádce si teď z youtube pouštím Castalda. Jako vždy, čím starší nahrávka, tím lepší. Jak už kdysi psal pan Bošek, za blahých dob monarchie zněly vojenské pochody nějak hutněji a řízněji. Nejvíc se mi líbí Castaldo hrané osmadvacátníky, šelaková deska s červenou etiketou, tuším Parlophon. Tu jsem na youtube nenašel. Ta má už dynamiku, staré rakouské nahrávky Zonophone Rekord z Aussigu čili Ústí znějí ploše. A na youtube potvrzení dřívější zkušenosti: amatérské orchestry jsou autentičtější, hra není strojová a je v ní cítit prožitek.

"My jsme ta pražská pára", ta měla hodně slok, Vacek s Kovářem zpívají okleštěnou versi. Někdy začátkem let šedesátých, v době předautomobilové, jezdil jsem s rodiči na podnikové nedělní autobusové výlety po Čechách. Autobus Tatra 500HB, chlouba podniku i naše mezi tou masou 706 nebo dokonce erenek. Vyjelo se a hned se začalo zpívat a zpívalo se skoro celou cestu. Písně lidové i národní, předválečné odrhovačky a občas zanotoval pan Hola na předním sedadle i nějakou píseň vojenskou. Tu často nějaká matka rázně uťala, aby dítě nebylo zkaženo. Castaldo měl dost slok, kéž bych si něco pamatoval. Podobně Bruck Lager se starou Blažkovou a jiné. Myslím, že něco málo, ale jistě zdaleka ne všecho zachránil G.Oplustil do Babiččiných krabiček a podobně.

To byl ještě skutečný svět, skuteční lidé. Mě to nabíjí dodnes.

Tak na mě dýchl starý dobrý svět ...