Proč nejvyšší představitel katolické církve uvádí výrok, který odsuzuje Mohameda?
Který z výkladů koránu asi četl? Je (nebo není?) známo, že Mohamed neuměl číst a že jeho výroky zapisovali později různí jeho stoupenci a uctívači, což byli nepochybně lidé s odlišnými představami a zájmy. Tudíž, řečeno stručně, objevilo se povícero výkladů koránu - a není divu, že se učenci dodnes o jeho výklad přou.
Další potíž tkví v tom, že prorokova slova byla zaznamenána různě, sloužila pouze k podpoře paměti a byla psána v různých dialektech. Opis, který se nyní nachází v muzeu Totkapi v Istanbulu, byl vytvořen až o 150 až 200 let později než vznikly opisy původní.
Navíc je tu další nesnáz: skutečný překlad koránu je v tradicionalistické islámské teologii nemožný, neboť každý překlad obsahuje zároveň jeho interpretaci. Z uvedeného plyne, že papež svým citátem nemohl naprosto vystihnout pravdu o proroku Mohamedovi a zbytečně vzbudil neblahé vášně.
Ale měl nejvyšší představitel katolické církve vůbec morální právo, aby kriticky pohlédl na korán? Reformátor Martin Luther neprohlásil r. 1521 nadarmo, že "nevěří ani papežům, ani koncilům, neboť je skutečností, že se častokráte mýlili a sami sobě odporovali…".
Ostatně dějiny dokazují, jak byli papežové, eufemisticky řečeno, omylní - a že si Vatikán neprávem přivlastnil univerzální autoritu. Tážete se, proč? Posuďte historické skutečnosti .
Až do konce třicetileté války bylo 245 papežů, mezi nimi 24 vzdoropapežů, a podle pověsti, která snad je historickou pravdou, i jedna papežka.
A ten neustálý neklid, jaký vládl! 19 papežů opustilo Řím, 35 jich vykonávalo vládu v zahraničí. Nešlo však pouze o jakési zeměpisné určení, ale rovněž o časové limity:
Pouze deset papežů vládlo déle než 20 let; osmnáct bylo u moci 20 let, jedenapadesát papežů 15 let, sedmapadesát 10 let, čtyřiapadesát 5 let, dvaadvacet 2 roky , čtyřicet vládlo toliko 1 rok, osm papežů nevydrželo déle než měsíc.
Zajímavá jsou fakte, že z těchto 245 papežů bylo 31 prohlášeno za uzurpátory, kteří se násilím ujali moci, byli to tudíž nestoudní samozvanci. Je tu ovšem mnohem otřesnější statistika: ze všech legitimních papežů jich 64 zemřelo násilnou smrtí, 18 jich bylo otráveno, 4 uškrceni, ostatní zemřeli různým způsobem.
Je tedy zjevné, že Vatikán není sídlem zbožnosti, nýbrž neurvalou světskou mocí, která se pouze halí do zbožné roušky, a že žádné učení, hlásané římskými katolíky, neobstojí v konfrontaci s Písmem svatým, kterým se neoprávněně zaštiťuje. Prohlášení o "neomylnosti papeže" z r. 1870 bylo jen jakýmsi vyvrcholením papežské nestoudnosti. Navíc - papežové nejsou povoláni od Boha, nýbrž jsou voleni skupinou nejméně 120 kardinálů, kteří jsou o chlebu a vodě zazděni na tak dlouho, dokud se neshodnou na osobě nového papeže. (Michelangelo by se obrátil v hrobě, kdyby věděl, že jsou při tom uzamčeni v prostorách Sixtinské kaple!)

V jednom krátkém článku se zajisté nemůžeme pouštět do podrobností, avšak pro ilustraci si uveďme alespoň něco z dvou tisíc let křesťanství, té historie napěchované zločiny… Připomeňme si, že r. 380 se křesťanství (po dřívějších persekucích, kdy byly pobity tisíce křesťanů) stalo jediným povoleným náboženstvím římské říše. Papežové požadovali dokonce, aby bylo křesťanství poddaným nařízeno, a to pod hrozbou mučení a smrti.
Císař zakázal pohanství s vícero bohy, neboť mu došlo, že jediný bůh na nebi je oporou pro jediného vládce na zemi. (Dokonce bylo křesťanům později povoleno vstoupit do armády.)
A církev nikterak nelenila: papež Lev III. korunoval Karla Velikého na císaře římského, čímž si činil nároky na moc nad světským panovníkem.
Nyní alespoň pár otřesných lahůdek:
896: papež Štěpán VII. dal vykopat pohřbené tělo papeže Formona a posmrtně jej vyslýchal.
904: papež Sergius III. dal zavraždit Lva V. a kardinála Kryštofa, kteří mu stáli v cestě k jeho trůnu.
955: papež Jan XII. se dopustil incestu s vlastní matkou, měl vlastní harém, hrál hazardní hry s penězi vybranými od poutníků, své milostnice odměňoval zlatými kalichy ukradenými z baziliky sv. Petra, znásilňoval ženy přímo v kostele, za vysvěcení na kněze si nechal platit, vykastroval jednoho z kardinálů a přivodil tak jeho smrt, byl obviněn z vraždy, krvesmilstva s příbuznými (čímž jsme jeho skutky zdaleka nevyčerpali).
1032: byl zvolen papežem jedenáctiletý chlapec Benedikt IX., který v nestoudnosti a zhýralosti dokonce předčil své předchůdce.
1073: papež Řehoř VII. se prohlásil sám za svatého; nikdo ho nesměl soudit. Zavedl celibát, aby majetek zůstal církvi. Měl pod sebou celý sbor padělatelů, kteří vyhotovovali listiny, jaké potřeboval.
Další papežové vzývali démony, zafixovali podobu čarodějnice létající na koštěti, což vedlo k pozdějším procesům s čarodějnicemi (a k upalování), dávali popravovat své nepřátele.
Pořádali hony na kacíře, jimiž byli podle nich všichni, kdo nesouhlasili s apoštolskou stolicí.
V 11. století byly zahájeny křížové výpravy proti kacířům, které se však obrátily i proti židům: ti museli nosit odznak hanby, měli zakázán styk s křesťany, byli zbaveni majetku a nahnáni do ghet (takže Hitler v tom neměl prvenství!).
1215: papež Inocenc III. uzákonil na lateránském koncilu s dalšími účastníky církevní antisemitismus.
1232: papež Řehoř IX. vydal bulu, kterou zavedl neblaze proslulou inkvizici, později bylo při výsleších povoleno mučení.
1415 je na kostnickém koncilu bez možnosti vlastní obhajoby zaživa upálen Mistr Jan Hus. 1431
je jako kacířka upálena Jana z Arku. (O pět set let později je prohlášena za svatou.)
1456 za papeže Alexandra VI. bylo v Římě naprosto vše na prodej, od odpustků až po kardinálské klobouky. Papež, který nemohl být sesazen, ztratil veškeré mravní zábrany. Měl údajně poměr se svou dcerou i s vlastní babičkou. V Římě té doby se denně páchaly vraždy.Pokud viník zaplatil, zprostil ho papež viny. Často za tučný obolus dal jmenovat kardinály, které pak dal otrávit, načež jejich majetek zdědila církev, neboli on sám.
Že je toho právě dost?
Tudíž si už pouze připomeňme, jak se papežové pletli do filosofie a přírodních věd:
Pavel V. prohlásil koperníkovské učení za bláznivé a kacířské.
Byly zakázány knihy Galilea Galilei, na základě soudu byl přinucen prohlásit, že země je nehybným středem vesmíru - to už je ostatně známo.
Roku 1520 exkomunikoval papež Luthera, kromě jiného za jeho prohlášení, že upalování kacířů se děje proti vůli boží…
Roku 1600 byl na příkaz inkvizice zaživa upálen astronom, filosof a básník Giordano Bruno.
Po této smutné a děsivé exkurzi je nasnadě otázka:
Neměl by si Vatikán a nejvyšší představitelé církve zamést před vlastním prahem?

x x x

Dodatek: odsouzením katolické církve nechci se ani v nejmenším dotknout citů skutečných věřících, kteří si za své neúplatné přesvědčení a víru zaslouží úctu.

Poznámka: Redakce si vyhrazuje právo odstranit komentáře, které jsou neslušné, útočí na autora článku nebo na jiné osoby, i komentáře, jež se netýkají uveřejněného článku - a to včetně zákazu přístupu pisatelů takových příspěvků na diskusní stránku.