HISTORIE: Příběh posledního Přemyslovce
Narodil se r. 1289 královskému páru Václavu II. a Gutě. Ta však zemřela, když bylo chlapci osm. Otec se do tří let znovu oženil. Nejednalo se ovšem o akt nijak romantický. Jeho vyvolenou se stala Eliška Rejčka, polská princezna švédského původu, paradoxně o pouhý rok starší než její nový „syn“ Václav III. Král si ji vzal jen proto, aby získal polskou korunu, a polské šlechtě za své zvolení navíc ještě tučně zaplatil.
Mladý Václav III. byl na jedné straně velmi pohledný, nadaný a chytrý, neodpustil si však manýry rozmazleného královského synáčka. Rád se podíval na dno sklenice, jeho šarmu podlehla nejedna dívka a zejména rád utrácel. Ačkoliv v té době zadlužené královské pokladnice zely prázdnotou, Václav, opojený náklonností pochybných přátel, rozdával plnými hrstmi. Královské hrady, města, úřady... K dovršení všeho si za manželku překvapivě vzal jistou Violu Těšínskou, dívku pocházející z poměrně bezvýznamného knížecího rodu vedlejší slezské větve Piastovců.
Nejistá ruka a nedostatečná autorita nezkušeného panovníka nezůstaly dlouho bez povšimnutí. Už na jaře r. 1306 přišly z Polska špatné zprávy: polská šlechta z podnětu vládychtivého Vladislava Lokýtka (budoucího polského krále) povstala proti Přemyslovcům, jejichž vláda v této zemi se tak začala hroutit. To už se ale pomalu schyluje k tragédii. Počátkem léta svolává Václav III. zemskou hotovost – armádu, která má za úkol pozice v Polsku vydobýt zpět. Opouští Prahu, aby vládou dočasně pověřil svého švagra Jindřicha Korutanského.
Mladý král netuší, že už se nikdy nevrátí... Se zemskou hotovostí počátkem srpna přijíždí do Olomouce. Tato poslední zastávka na domácí půdě má sloužit k nabrání sil. Václav pobývá v domě děkana olomouckého chrámu (dnešním Přemyslovském paláci), 4. srpna 1306 krátce po poledni se jeho osud naplňuje. V komnatě na loži odpočívá de facto nestřežen, když je přepaden neznámým útočníkem (útočníky?) a třemi ranami nožem usmrcen. Umírá prý buď okamžitě, nebo v několika minutách. Každopádně promluvit už nestihne. Kdo měl zájem na Václavově smrti? Prameny uvádějí spoustu subjektů. Mohl to být Vladislav Lokýtek, polský rival; česká šlechta, jíž byli Přemyslovci trnem v oku; Habsburkové toužící po kutnohorském stříbru a po omezení moci Přemyslovců a další a další... Pravda zůstala nevyjasněna.
Spolu s životem Václava III. onoho srpnového dne r. 1306 vyhasla éra vlády slavného rodu, jež trvala více než 400 let.