29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

HISTORIE: Nekamenujme Slováky

Když přijde řeč na Slovensko a na naše slovenské přátele, podléháme často nehezkým klišé. Jedno z nich je, že Slováci žili po staletí pod nadvládou Maďarů, kteří jim nedovolili takřka nic, takže v důsledku toho byli zaostalí, až teprve spojení s českým národem v Republiku československou je povzneslo a vysvobodilo z ghetta.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 7.7.2021 19:29

Že psal česky... No, slovensky nemohl, spisovná slovenština neexistovala, tu si vymyslel až Štúr. A Havlíček mu za to řádně vynadal.

J. Prečuch 7.7.2021 23:38

Ale mohl . Slovakizace češtiny existovala , viz divadelní hra o Hrajnohovi . Je víc Slovenska než česká .

L. Beneš 7.7.2021 15:19

Maďarizace byla nějak mírná? Moje moravská babička (r.n. 1900) chodila do školy ve Skalici na slovenském Záhoří. Ve škole jen s maďarskými učiteli byly děti trestány surově rákoskou, kdykoli promluvili slovansky (schválně používám ten výraz: česky, slovensky, nářečím). Ráda to připomínala, podobně jako kejle slovenských vojáků s fintou na protějším břehu řeky Moravy za války, kteří mířili na ty, kdo v řece plavali za polovinu vodního proudu. Zemřela v roce 1994 a ještě pořád dobře vládla maďarštinou. Ta rákoska musela přiléhat dost fest.

L. Beneš 7.7.2021 17:02

Sorry: kejkle, s flintou.

J. Ticháček 7.7.2021 18:27

To ovšem nebyla maďarizace. Stejně tak byly trestáni spolužáci mé prababičky (1896) kousek od Náchoda, když ve škole promluvily polsky nebo německy, další děti pár kilometrů odtamtud měly problémy s polštinou a češtinou, protože škola byla německá a pokud staré filmy nelžou, měly podobné problémy i děti v Alpách. Podle toho na kterých hranicích žily byly bity za francouzštinu, němčinu a italštinu.

Cílem těch škol bylo naučit děti používat úřední jazyk na všech úrovních. To, že tam byla rákoska je dáno dobou, nakonec i já (1968) ji pamatuji.

A stejně tak pamatuji, že učitelé ruského a anglického jazyka vyžadovali během výuky komunikaci v tom kterém jazyce. Včetně různého šeptání se spolužáky.

Měli recht.

L. Beneš 8.7.2021 13:26

Pochopení smyslu mého sdělení vám bohužel zůstalo vzdáleno. Jakým mezníkem ve vašem životě je vyznačený rok 1968?

L. Severa 7.7.2021 14:32

Nevím co je divného na tom, že Slovák ten první český překlad napsal v češtině. V jeho době spisovná slovenština neexistovala. Její vznik se datuje rokem 1843.

L. Beneš 7.7.2021 15:04

Lze snad do jisté míry porovnat vztah Slováků k češtině se vztahem Ukrajinců k ruštině, byť ukrajinština (maloruština) vykazuje jistě větší odchylky od velkoruštiny než slovenština od češtiny. Také většina ukrajinských literárních tvůrců psala rusky. Ukrajinština začala být považována za samostatný jazyk až ve druhé polovině 19. století. Také snaha oddělit se od těch druhých nejen kulturně je v obou případech podobná (bez ohledu na ukrajinizační třeštění současných mocipánů v Kyjevě).

V. Novák 7.7.2021 19:42

Ukrajinštinu - ovšem tehdy zvanou jihoruština - vymyslel Taras Ševčenko, průměrný literát, který tím zakrýval svou průměrnost. Gogol nic zakrývat nepotřeboval - tak psal rusky a maloruské nářečí používal pro charakterizaci postav. Jako Baar nebo Němcová když psali povídky z Domažlicka.

L. Beneš 7.7.2021 20:10

Ano. Ten Hohol. Kolega jménem Hrbatý byl na Ukrajině na montáži a vadilo mu, že Ukrajinci mluvili o Haharinovi a henerálu Hrečkovi, jemu ale říkali Grbatý.

P. Hák 8.7.2021 13:17

Když jsem před časem vysvětloval českou výslovnost ruskojazyčným známým, bylo mi řečeno, že Ukrajinci jako my také "hekájut" :-)

P. Hák 8.7.2021 13:12

No vzhledem k tomu, že maďarizace vlastně nebyla a svébytná slovenská kultura vzkvétala (mírná nadsázka vůči článku), je neexistence spisovné slovenštiny nepochopitelná. To jako že Slováci sami nechtěli mít vlastní spisovnou řeč? Proč?

P. Adámek 7.7.2021 13:58

Pořád nevím, co má dokázat, že první český překlad Shakespearova monologu pořídil Slovák? Já z toho (možná mylně) dedukuji, že slovenština nebyla v té době dost etablovaná (rozvinutá, rozšířená) na to, aby se dalo nebo vyplatilo do ní Shakespeara přeložit.

L. Písařík 7.7.2021 13:43

Každý národ má své velikány a nikdo rozumný nebude takové postavy ani Slovákům upírat. Tím, že jsme se v míru rozešli, zanikla slovenská špecifiká, o nich bychom dodnes jednali, zůstat v jednom státu. Takto můžeme zůstat přáteli a to je nejdůležitější.

P. Hák 7.7.2021 8:17

Dobře, tak tedy Slováci nebyli ovládáni Maďary. Žádná maďarizace neprobíhala, slovenská kultura byla podporována. Mám to správně?

Akorát mi teda není jasné, proč páter Tablic toho Hamleta přeložil do češtiny a ne do slovenštiny.

Mimochodem Pazúr byl sice lump, ale jak proboha souvisí s tématem článku???

P. Andrle 7.7.2021 9:31

Ještě jednou - maďarizace byla, avšak ne taková, aby nemohly vyrůst osobnosti ryze slovenské. Tablic považoval češtinu za všeobecně známější a v té době přijatelnější. Čímž nijak neopovrhoval svou rodnou řečí. Již tehdy vyjádřil vizi, že oba jazyky mají (a budou mít) hodně společného.

Už poprvé jsem napsal, že Pazúr nemá s tématem nic společného. Jde o jistou asociaci, která nás napadne, když čteme jméno městečka Dobšiná...nic víc prosím.

P. Hák 7.7.2021 11:15

Oceňuji, že odpovídáte, pane autore.

Nemyslím, že by zde někdo tvrdil, že "nemohly vyrůst osobnosti ryze slovenské". Taky nemyslím, že by někdo Slováky "kamenoval". Faktem ale je, že Slovákům spojení s Čechy pomohlo se etablovat jako samostatný, sebevědomý a kulturní národ, ač se to některým (zřejmě spíš Němcům než Maďarům) nepochybně nelíbí. Tolik k první části mého příspěvku.

Pazúr: Ovšem pak těžko vyčítat panu Salajkovi, že na Vaši vlastní zmínku reaguje...

L. Beneš 7.7.2021 15:11

Slováci využili vztahu k Čechům jako výtah typu paternoster ve veřejné budově. V jednom patře do něho nastoupili, aby ve vyšším vystoupili.

J. Prečuch 7.7.2021 23:45

A Varinec Benedikt z Nedožier vám popmohl s gramatikou a Ján Jesenský se stal rektorem univerzity. Pavol Jozef Šafárik se taky věnoval českému pozvendnutí .Pritom stačilo tak málo - aby se česká knížata nesla poklonit franskému králi a raději podporovali moravskou suverenitu v roce 895 po smrti Svatopluka . A pak to vazalství využil i Adolf a převzal protektorát nad vazaly z starého říšského léna které si myslelo, ze je nějak suverénní . To Svatopluk chtěl a dosáhl toho . Žel skočilo to brzy .

L. Beneš 8.7.2021 9:52

Já jsem znal jenom Pavla Josefa Šafaříka. To byl slušný člověk. Odkaz Svätopluka, svazek tří prutů, pohřbili právě Slováci. Ještě není konec dějin, možná ještě vznikne Szlovákországh s hlavním městem Pozsony. Pokud jde o Adolfa, podtatranští hoši s ním spolupracovali do té míry, že dostali na Rusi na p*del spolu s Germány. Kdyby nebylo snah prezidenta Beneše a J. Masaryka, bylo by skončilo Slovensko na stejné lavici s Říší. Češi nevolali Slováci peši ani nevolali Bij a rúbaj do krve po tej slovenskej kotrbe. Asi to bude tím, že nemají žádné špecifiká.

P. Hák 8.7.2021 13:09

Nemám problém ani s touto interpretací - paternoster je UŽITEČNÝ, že? :-)

Já to Slovákům přeju, i když nepovažuji rozdělení Československa za ideální, asi to byla jediná reálná možnost. Pár let to celkem fungovalo společně, no a když se chtěli oddělit, civilizovaně jsme se dohodli.

L. Beneš 8.7.2021 13:20

Tak tak. Ale doplácejí na to oba pozůstalí trpaslíci. Konec dějin ještě nenastal. Přesně takhle to chtěli naši současní přátelé, svého času ochránci, tedy protektoři. Stejný recept podněcování separatismu úspěšně použili k rozdělení Jugoslávie na země se sídlem v Laibachu, Belgradu i Agramu, jak staronově ta hlavní města dnes označují. A Prischtina už je jenom ta crema de la crema na sladkém zákusku, který pro ně rozdělení Balkán představuje. Neboť dnes nám patří .....

L. Beneš 7.7.2021 15:08

Za minulého režimu se mlčky mělo za to, že slovenština a čeština jsou vůči sobě ve vztahu dvou nářečí jednoho jazyka (ač se to Slovákům nelíbí). Proto také vyhláška regulující tarify za jazykové služby rozlišovala a hovořila o překladech z/do cizího jazyka a o převodu z/do slovenštiny. Tomu také odpovídaly rozdílné tarify za překlady.

J. Ticháček 7.7.2021 18:43

To také není zcela přesně napsáno.

V tomto případě šlo o to, že díky dost dlouhému soužití v jednom státě ty dva jazyky byly všem obyvatelům Československa natolik srozumitelné, že až na vzácné výjimky nebyl potřeba překlad. Pouze v případě (velmi) oficiálních dokumentů, korytnačky, hlmy a ťavy mohlo dojít k nedorozumění. Jo, a ještě desiatá a olovrant. Česi jsou větší pankáči a je jim šmafů kdy posvačí. Jinak šlo spíše o jazykové korektury, nežli překlady.

Dnes je to horší. Občas přistihnu mladé Slováky a mladé Čechy, jak spolu pro jistotu mluví anglicky.

L. Beneš 7.7.2021 20:06

Mladí Češi a Slováci spolu mluví anglicky? Do jakého prostředí chodíte? Blbci se najdou všude. Když ovšem má člověk v hlavě "hmlu", tak je svědkem lecčeho.

K. Bratinka 7.7.2021 18:05

MAĎARIZÁCIA. Síce sa aj u nás občas vyskytuje tvrdenie o 1000-ročnom národnostnom útlaku, ale je to mýtus. Ľudia si zamieňajú sociálny útlak s národnostným. Posledný Arpádovec na Uhorskom tróne zomrel r 1301. Napríklad, zápisnica zo súdu s Jánošíkom je napísaná v latinskom-spisovnom jazyku.

Keď Jakobíni popravili vlastného kráľa a jeho manželku z rodu Habsburg, v Budapešti si všimli, že Habsburgovci sú slabí a vymysleli ideu veľkomaďarského národa. A pomaly step-by-step začali uťahovať. V roku 1805 pri Slavkove prehral Habsburg bitku s Napoleonom a musel podpísať potupný mier. A to už boli v Budapešti na koni a uťahovali ďalej.

V roku 1848 Viedenčania vyvolali povstanie proti Meternichovi (panovník Ferdinand, produkt incestu, bol slaboduchý, keďže ho otec Franz II.-I. splodil s dcérou svojej sesternice). Budapešť sa k Viedenčanom pridala. Slovenskí dobrovoľníci stáli pred dilemou, proti komu bojovať. Proti Budapešti, alebo Habsburgovcom? Rozhodli sa proti Budapešti.

Vo Viedni vymenili panovníka, stal sa ním synovec Ferdinanda. Tým revolúcia skončila. Ale v Budapešti to Slovákom nezabudli. V roku 1867 došlo k rakúsko-uhorskému vyrovnaniu. A Maďari sa začali mstiť Slovákom. Vrcholom útlaku boli Apponyiho zákony (AZ) z roku 1907 (20. storočie). V škole, kde chodila moja babička *1900, pôsobil učiteľ, ktorý pridal k AZ nadprácu. Každý školák, ktorý vyslovil slovenské slovo (dokonca aj cez prestávku), dostal bitku rákoskou. Dedko chodil do cirkevnej školy. Tam učili rádové sestry. Pochopiteľne po maďarsky, ale tie aspoň nemlátili deti za slovenské slovo.

J. Jurax 7.7.2021 20:02

Přes Dobšinou. V článku je odbočka takto uvedena; nicméně do oslavného článku na slovenského myslitele fakt moc nepasuje.

P. Válek 7.7.2021 8:00

Pane Andrle díky!Hodně čtu ve slovenčině,ale od Vás jsem se dozvěděl co jsem zatím nevěděl,díky.

K. Salajka 7.7.2021 6:40

Váš Pazúr je rodem ovšem také jeden z "velkých" Slováků. Narodil se v Krompachoch (české - chách nebo -ších zní ještě hůře). Vychován byl v Hlinkových gardách a teprve po zajetí při Drang nach Osten stal se komunistou. To, že se k moci dostali lidé jako tento Reicinův pucflek, umožnila válka, kterou rozpoutali Němci a vykládat masakr na Švédských šancích jako projev vztahu Čechů ke Slovákům je spíše pitomé než nesprávné.

K. Salajka 7.7.2021 6:42

I ten vražedný oddíl si složil Pazúr z lidí, které si přivedl z bojů na obou stranách ještě na Slovensku.