Rozkazem ministryně obrany č. 13 ze dne 18. dubna 2008 byla ke dni 31. srpna 2008 zrušena Vojenská konzervatoř v Roudnici nad Labem. Poslední absolventské zkoušky se konaly ve dnech 9. až 12. června 2008.
Původně Vojenská hudební škola byla založena v roce 1923. Stěhovala se z pražského Pohořelce a potom z Karlína do Spišského Podhradí a po pěti letech v Liberci nakonec přistála pod Řípem, v Roudnici nad Labem. Za ta léta vychovala 4025 muzikantů. Jejím specifikem bylo připravit každého na dva nástroje, a vlastně nejen pro vojsko; absolventi se po odchodu do civilu výtečně uplatnili jako pedagogové, ale především také v profesionálních orchestrech tanečními počínaje, přes orchestry divadelní, a špičkovými komorními a symfonickými tělesy konče. Pamětníci vyprávěli, že například v jistém okamžiku pocházeli v České filharmonii všichni hráči na žesťové nástroje od vojáků! Škola vychovala také nejednoho dirigenta, skladatele nebo aranžéra, vojenské hudby přivážely vavříny z velkých mezinárodních soutěží a přehlídek. Nestálo za to ono jedinečné vojenské hudební učiliště s úctyhodnou historií a nepopiratelnými úspěchy nabídnout pro potřeby armád NATO? Pokusil se o to vůbec někdo? Třeba zpívající paní ministryně? Nebo její ministerští předchůdci Jiří Šedivý či Karel Kühnl?
Coby rekviem za před šesti lety zrušenou báječnou školu a jako pozdrav všem bývalým studentům, pedagogům a dalším zaměstnancům roudnické školy si poslechněme parádní skladbu vojenského kapelníka Julia Fučíka (1872 – 1916), na pražské konzervatoři absolventa – mimo jiné – slavné skladatelské třídy Antonína Dvořáka. Dodnes po celém světě a zejména všemi vojenskými orchestry hraný jeho Florentinský pochod op. 214 hraje tentokrát Česká filharmonie, kterou řídí Václav Neumann: