Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Kultura?

V diskusi jsou opravdu zásadní příspěvky Pavlovský-Gramblička. I sama autorka nemá příliš ponětí o sémantice slov. Kultura je podle definice "soubor hodnot, vytvořených tělesnou i duševní činností lidí a utvářejících lidskou společnost ...". Máme kulturu duchovní, ale i materiální, máme kulturní dědictví (na které se dnes většinou zapomnělo) atd. Máme i podnikovou kulturu, kterou si vytvářejí solidní podniky a kterou nemají někteří "podnikatelé" (ač se o ni třeba sebevíc snaží).

Autorka měla zřejmě na mysli ne kulturu, ale umění a jeho vztah k zábavě. Umění vzniklo proto, aby přinášelo lidem krásné zážitky a ušlechtilou zábavu. Vytvoření kvalitního díla je však pracné, časově náročné a vyžaduje talent, který není dán každému. Dobří umělci stačili dříve zásobovat svými výtvory divadla, kina, koncertní a výstavní sály i tiskoviny; v určitém okamžiku mohlo být každé dílo sledováno jen početně omezeným publikem a než se na všechny zájemce dostalo, uplynul poměrně dlouhý čas; na kvantitu nebyly kladeny žádné vysoké nároky. Globální rozmach elektronických médií se všeobecnou dostupností je schopen zprostředkovat každý výtvor ihned milionům a miliardám diváků i posluchačů a proto se vyžadují neustále díla nová, na jejichž zpracování už není k dispozici ani žádoucí čas ani dostatek kvalitních autorů. Nalezly se tedy „nové metody“: nejsme-li schopni upoutat publikum kvalitou, zkusíme na své produkty upozornit bouráním etických tabu, šokováním, nechutnostmi a především vulgarizací. U méně náročného publika můžeme tím dosáhnout úspěchu za poměrně malé náklady. Jestliže pak vkus obecenstva ničíme systematicky (což zejména komerční televizní stanice s mimořádnou chutí provádějí), rozšiřuje se i odbyt nekvalitních „uměleckých“ výrobků. Opravdové umění nemůže nikdo "určit, stanovit, nařídit". Zatím je známo jediné kriterium kvality - čas. Mozartova hudba se hraje (a líbí) dodnes. Většina dnešních "zábavných" písniček je nejdéle do pár let zapomenuta.

Zbývá 19 znaků a tak skončím.

Re: Kultura?

"Opravdové umění nemůže nikdo "určit, stanovit, nařídit". Zatím je známo jediné kriterium kvality - čas."

Neznám vaši profesi ani vzdělání, ale jako profesinál v oboru estetika a obecná teorie umění konstatuji, že váš výrok by obstál i u státnic! Nic lepšího totiž veškerá světová uměnověda nemá, ačkoli se o to pokouší až asi 200 let (předtím se o vědu v našem slova smyslu neusilovalo, jakkoli třeba Aristotelova Poetika nebyla dodnes překonána).

Nebylo by dobré na to zřídit

další ministerstvo? Myslím ministerstvo zábavy, to ministerstvo kultury už máme.

Ale obecně se domnívám, že spousta věcí z toho, co bylo dříve obyčejnou "zábavou", se stalo nedílnou součástí kulturní tradice, a naopak, co bylo pokládáno za neobyčejně "kuturní" (typickým příkladem nedávné doby budiž socialistický realismus) se dnes stalo přinejlepším zábavou, spíše odpadem. Ale pořád se najdou takoví, kteří si myslí, že mají patent na to, co je kultura a umění, že?

Další krasoduch

Největším problémem těchto lidí je, že předpokládají nějakou vyšší autoritu, která určí, co je zábava a co umění. V oblasti literatury si ze školy matně pamatuji, že jsme se museli učit o umělcích např. z doby obrození. Dodneška se mi ježí chlupy, jaký s.ačky tvořili. Tak můžeme pokračovat ve všech oblastech tzv. umění. To co byl před 100 lety kýč, dnes je umění. Artdeco např. nebo manýrismus atd. Tím se vracím k základnímu problému, kdo určí, že se jedná o umění? Komise? Král? President :-)? Ano, odpověď je na snadě. Je to určitá skupina lidí (lobby), která prosadí danou věc do medií jakože umění. Proč, no protože z toho má prachy, vždyť o nic jinýho nejde. Takže se nám otázka transformovala, kdo určitou činnost zaplatí. U zábavy je to jasné, tam každý musí sáhnout do šrajtofle a vysolit. U umění se předpokládá, že někdo na to příspěje. Kdo? No přece my všichni, z našich daní se platí umění. Viz příklad Divadla komedie. To je řevu, že zavřeli. A odtud vítr vane.

Re: Další krasoduch

za vším hledej prachy... že mě to nenapadlo. jsem naivní.

Z kultivace ducha rychle nesype

Co naděláte, když planetární elity troubí do světa, že hlavním náboženstvím lidstva je co nejrychlejší a maximální finanční zisk bez ohledu na následky, tak se není čemu divit. Ono to platilo vždycky, ale dřív elity vědomy si následků zdivočení lidstva (i pro sebe)předstíraly, že tím hlavním je bůh (v nejrůznější podobě)a s tím spojená etická pravidla. Tím společnost i sebe jakž takž držely na uzdě.

Úpíte nad osudem kultury, ale co chudák sport, který měl v počátku kultivovat nejen tělo, ale i duši. Zajděte si na trénink fotbalových žáčků. Hlavní co se učí je, jak soupeři nenápadně vyšlápnout kotník a naopak na sobě předstírat faul a vymodlit si desítku. A trenéři ladí strategii, ne však hry, ale jak uplatit rozhodčího. Z toho by Guta Jarkovského trefil šlak.

Re: Z kultivace ducha rychle nesype

Planetární elity troubí do světa, že pokud jim nezaplatíme zelené desátky, tak bude do 100 let konec světa. A omezenci jim na to skáčou, a pak si stěžují, že ten jejich zisk má někdo jiný. ;-)

hm

zase článek o ničem. Nevím, proč by mě opera měla zkultivovat víc než poslech dobré muziky (Lenon, ELO, Queen....) nebo sledování dobrého filmu.

Re: hm

To by vám nejspíš vysvětlil někdo odpovědný - dle autorky článku jsou posluchači hudby neodpovědní, asi... Zdá se, že taky potřebujete povodit za ručičku! :-)

Dost odvážný úkol

najít hranici, kde končí kultura a začíná bohapustá zábava, zvlášť v oblasti hudby :-)

Co třeba takový Mozart - ve své době většina jeho produkce zábava, vyleženě lehká hudba, dnes součást "výchovných koncertů" (existuje to ještě?). Totéž třeba Haydn a další...

Abychom se netoulali tak daleko do minulosti, kam patří současní interpreti dejme tomu Bittová, Křesťan, Navarová nebo třeba i Johny Cash? (Zahrabala jsem jen ve svých oblíbených "polokulturních" hudebních žánrech, jinde by se hraničních případů daly najít ještě mraky.)

Milá autorko, myslím, že to se škatulkováním kultury vs. zábavy vůbec nebudete mít lehké...

Re: Dost odvážný úkol

P.S. Mimochodem i vámi zmiňovaná Carmen a řada dalších oper se nám v čase - věřte nebo ne - se dám do kultur přesunula ze zábavy...

Pojmenovávání fenoménů jejich správnými jmény

je mnohem důležitější, než si většina lidí, včetně mediálních profesionálů připoouští.

Náhodné příklady: označení "výherní automaty" je lživé, protože jsou to prostě herní automaty, které jsou i "proherní", a to dokonce většinově, protože jsou konstruovány tak, aby hráči (jako celek) určitě prohráli.

Pojmenování "ghetto", užívané pro ulice, obývané Romy, je zcela falešné. Ghetta (z "benatštiny"), byly hradbami oddělené části středověkých měst, vyjrazené židům. Ti nesměli nikde jinde ve městě bydlet a po setmění (uzavření bran) se nesměli ani mimo ghetto vyskytovat.

Rozhodně to pak nebylo tak, že by bydlení v ghettech bylo financováno většinovou populací nebo že by jeho domy udržoval kdokoli jiný, než jejich obyvatelé, o nějakém "vybydlování" nemluvě.

Re: Pojmenovávání fenoménů jejich správnými jmény

Bohužel, dnešní doba je tím charakteristická, pojmenovávaní správnými jmény se dnes nenosí, na všechno jsou náhražky, eufemizmy, mlžení, překrucování, čím dál víc se uplatňuje newspeak...