Proč Egypt zakázal poslední film Ridleyho Scotta

Film Exodus: Bohové a králové patří mezi takzvaně kontroverzní. Po selsku se tomu říká, že se nezavděčí všem. Můžete mít rádi režiséra Ridleyho Scotta (pro fanoušky kultovníhoVetřelce nic jiného ani nepřipadá v úvahu), nebo nemusíte. Může se vám líbit jeho pojetí náboženství coby „největšího zdroje zla“, nebo nemusí. Můžete souhlasit s jeho interpretací příběhu osvobození Židů z otroctví v Egyptě, nebo nemusíte. Ale když egyptské úřady promítání toho filmu zakázaly, vypovídá to o něčem obecnějším.

Podle egyptského ministerstva kultury je to „jasně sionistický film“ obsahující „nepravdivé historické skutečnosti“. To je pozoruhodné. Ten film totiž není interpretací historie, ale příběhu bible. Té Knihy, která i v očích islámu legitimizuje křesťany a Židy („lid Knihy“). Je interpretací příběhu cesty z otroctví ke svobodě a jako takový má obecně humanitní poselství. Zásadní otázka zní: může zároveň nevadit samotná Kniha (příběh exodu Židů z otroctví do země izraelské) a vadit její filmová interpretace? Vadit natolik, že Egypt film zakázal?

Až příliš často se opakuje, že hlavní příčinou izraelsko-arabského konfliktu je okupace palestinských území. Že kdyby se Izrael stáhl na linii z června 1967, spor se vyřeší. Není to pravda. Ne proto, že to tvrdí různí analytici, politikové či ideologové , ale proto, co ukazuje dění kolem Scottova filmu. I když vytkneme před závorku izraelskou okupaci, spor o židovské osady na obsazených územích či svár náboženský, vztah ke snímku Exodusdokládá, že jádro konfliktu je jinde, mnohem hlouběji. A sice v tom, že arabské státy – islamistické i sekulární, radikální i umírněné – pokládají Židy na Blízkém východě za vetřelce či kolonizátory. Že je za takové považují i ti Arabové, kteří si formálně cení Knihy, jež Židy a jejich svobodu na Blízkém východě legitimizuje.

LN, 29.12.2014