Nový film oscarového režiséra Sama Mendese, který český distributor nemotorně nazval Všude dobře, proč být doma, nejdřív vypadá jako další z nekonečné řady hollywoodských romantických komedií: Burt a Verona jsou pár lehce po třicítce, který neplánovaně, ale poměrně radostně čeká děťátko. Před lety se přestěhovali do nevytopitelného domu v teplotně nevlídném Coloradu, aby byli nablízku Veroniným rodičům. A předpokládají, že jim teď pomohou starat se o potomka.

Od Jerryho a Glorie se však dozvědí, že si místo prarodičovských radostí hodlají splnit dávný sen a odstěhovat se do Evropy. Zkoprnělí nezodpovědností starší generace, začnou Burt a Verona objíždět příbuzné a známé, aby si ujasnili, kde a v čí společnosti chtějí vychovávat očekávaného potomka...

Žánr road movie mění vyprávění ve sled volně pospojovaných epizod. Každá epizoda má trochu jiné ladění podle toho, koho a kde mladá dvojice navštíví. Atmosféra vyprávění postupně temní od satirické zastávky v Phoenixu, kde Verona vyhledá rodinu bývalé šéfové, přes jímavou návštěvu hrdinčiny sestry Grace v Tucsonu, epizodku s Burtovou výstřední příbuznou LN až k návštěvě bývalých spolužáků Toma a Munch v Montrealu.

Z civilní, mírně rozverné romantické tragikomedie (která je ve filmografii Sama Mendese novinkou) se nálada v Phoenixu a pak při návštěvě alternativní domácnosti LN přehupuje do satiry (tak trochu v duchu některých míst Americké krásy) a dramaticky vrcholí v Montrealu ve stylu Mendesova předchozího filmu Nouzový východ.

Návštěva v Miami u Veronina bratra Courtneyho, kterého nečekaně opustila žena, zklidňuje náladu a dovoluje hrdinům uvědomit si to, co bylo divákům jasné už od začátku: že by si měli najít prostor pro vlastní život a nevázat se na místa, které si už zabydleli jejich přátelé a známí.

Satiricky laděné epizody jasně vyřazují ze hry možnost bydlet v Phoenixu nebo si za sousedku pořídit hystericky alternativní LN. Naopak však není příliš zřetelné, proč hrdinové zavrhují kupříkladu Montreal jen proto, že jejich přátelé s bytem plným adoptovaných potomků zrovna procházejí krizí.

Scénář manželského a autorského páru Dave Eggers - Vendela Vidaová se tak jeví jako konstrukce, vybudovaná na jedné straně příliš zjevně à la these a na druhé postrádající jednotnící emotivní spodní proud.

Přestože budoucnost hrdinů je jen naznačena, působí dost pravděpodobně, že si časem vytvoří systém vlastních partnerských i výchovných chyb: metoda, jak čas od času rozpohybovat poněkud laxního nenarozence ve Veronině břiše prostřednictvím inscenovaných hádek, rozhodně působí dost podivně.

V celkově trochu malátném vyprávění se o něco podobného pokouší i sám režisér Mendes, který mívá v rámci své žánrově roztříštěné tvorby občas sklony k afektovanosti (což nedávno dokázal Nouzovým východem). I když se rozhodl uchýlit se k "lehkému" žánru, sklouzává postupně k vypjatému dramatu - a útěšné finále laděné do pastelových barev mu pak divák uvěří jen ztěží.

Ve svém filmu přitom nabízí množství prvků, které zaručují divácky příjemnou podívanou. Od umělohmotných hollywoodských romantických komedií a vztahových dramat směrem k méně vypočitatelné nezávislé scéně snímek posouvá především zajímavé herecké obsazení, kterému dominuje dvojice z filmu ještě nepříliš okoukaných hlavních představitelů (John Krasinski a Maya Rudolphová). Ti dodávají všednodenní věrohodnost sympatickým hrdinům, kteří jsou neobyčejní právě tím, jak velmi se za všech okolností chovají obyčejně. Známější tváře (Maggie Gyllenhaalová, Jeff Daniels, Catherine O'Haraová) se prosazují jen v menších partech. Divácké potěšení zvyšují vtipné dialogy a situace, podepřené jistou neurážlivou mírou nekorektnosti, připomínající vzdáleně filmy z produkce Judda Appatowa.

Nic z toho ovšem nemůže zakrýt, že Mendes se ve Všude dobře, proč být doma vypravil obsadit území, které jen zdánlivě svádí ke snadnému dobytí. Žánr romantické komedie se totiž vymyká jeho konceptu svébytných reformací nejrůznějších mainstreamových žánrů: i ve své nezávislé a tedy trochu nevypočitatelné podobě bývá založen na předvídatelné fabuli, v níž se konfikt, který se rozhoří a vyřeší mezi hlavními aktéry, ozvláštňuje a ozřejmuje skrz vedlejší postavy. Mezi Burtem a Veronou však panuje harmonická jednota a fungují vlastně jako dvojjediná figura. Do vnitřního sporu se v jednotlivých epizodách postupně dostávají s nejrůznějšími postavami, vzniklé rozepře však neřeší (snad s osvěživou výjimkou křiklavě nesnesitelné LN), ale prostě se jimi nechávají odstředit do nové epizody.

Nemohu nezmínit Moje borůvkové noci, kterými se před dvěma lety s žánrem romantické (tragi)komedie vyrovnal jiný "umělecký" režisér - Wong Kar-wai. S Mendesovým snímkem film spojuje žánr road movie, na kterou se ovšem u čínského tvůrce vydala pouze hrdinka. Zatímco procházela jednotlivými epizodami, modelujcíími různé podoby partnerských vztahů, dostávala se z role pasivní pozorovatelky do aktivní pozice, která jí nakonec umožnila změnit svůj život. Oproti tomuto funkčnímu konceptu, originálnímu, a přece pevně navázanému na tradiční podobu žánru, vypadá koncept Eggerse a Vidaové jako snažová školácká hříčka vedle zralého díla. Oproti cílevědomě pomalému rytmu (který ovšem čínskému mistrovi vyblokoval část mainstreamového publika) ovšem Všude dobře, proč být doma nabízí zábavu tak uživatelsky příjemnou, že to možná zastíní její mělkost a nevyrovnanost.

Away We Go
USA/VB 2009, 98 min.
Režie: Sam Mendes
Scénář: Dave Eggers, Vendela Vidaová
Hudba: Alexi Murdoch
Kamera: Ellen Kurasová

Hrají: John Krasinski (Burt Farlander), Maya Rudolphová (Verona De Tessantová), Carmen Ejogoová (Grace De Tessantová), Catherine O'Haraová (Gloria Farlanderová), Jeff Daniels (Jerry Farlander), Allison Janneyová (Lily), Maggie Gyllenhaalová (LN), John Hamilton (Roderick), Melanie Lynskeyová (Munch), Grace (Carmen Ejogoová), Paul Schneider (Courtney)

Premiéra: 30. 7.

(Další autorčiny texty najdete na www.alenaprokopova.blogspot.com)