Kým byl Sergej Ejzenštejn pro komunismus, kým byla Leni Riefenstahlová pro nacismus, tím byl Miloš Forman pro levicový liberalismus.

Jsou názory, jež se člověk zdráhá vyslovit s ohledem na předsudky a piety spoluobčanů. Zvláště jde-li o ctěné osobnosti. Miloš Forman ve věku šestaosmdesáti let zesnul. Vždy mi na jeho filmech přišlo něco nepatřičného. Postupně můj pocit uzrál v přesvědčení, které nyní formuluji.

Byl Sergej Ejzenštejn velký režisér? Nepochybně; jeho Křižník Potěmkin (1925) byl přelomovým dílem kinematografie, z řemeslného hlediska mistrovským. Byla Leni Riefenstahlová skvělou režisérkou? Zajisté; její dokument Triumf vůle (1935) byl na danou dobu úžasný. Ale na obou je něco rušivého, nepatřičného, no ne?

Lze obdivovat technickou dokonalost děl obou, leč to, co nás znepokojuje, je jejich účel: víme, čemu sloužila. Křižník Potěmkin stalinismu, Triumf vůle hitlerismu.

Antická filozofie měla za to, že něco dokonalé musí být pravdivé, dobré a krásné zároveň. Dokonalost, toť pravda, dobro a krása simultánně.

Umění lze hodnotit i jinými kritérii, například schopností vyjadřovat emoce tvůrce, a pravda–dobro–krása jsou upozaděny. I na obraze, který není pravdivý, dobrý, krásný, leč je lživý, zlý a ošklivý, stále lze oceňovat práci štětcem. Může být dokonalá, tj. obraz je parciálně dokonalý, avšak jako celku mu dokonalost chybí. Jako celek dokonalý není. A to je i případ filmů Miloše Formana.

Pravda, dobro, krása

Lásky jedné plavovlásky obsahují krásu (ženského těla, jinak tam moc krásy není), ale postrádají pravdu a dobro. Ten příběh je absurdní a vůbec ne dobrý. Hoří, má panenkomůže pravdivě popisovat malost člověka, ale není tam ani krása, ani dobro.

Přelet nad kukaččím hnízdem je nejlepším Formanovým filmem; je v něm dobro i krása (lidských charakterů) zároveň, ale není pravdivý, je nerealistický. Vlasy zobrazují lidské dobro, ale není v nich ani krása (jakž takž krásná je jen ta poslední písnička), ani pravda (o tom za chvíli).

Amadeus má v sobě mnoho krásy, ale žádné dobro a žádnou pravdu – stejně jako Valmont. A Lid versus Larry Flynt je jednoznačně nejhorším Formanovým filmem. Není v něm totiž ani dobro, ani krása, ani pravda.

Prezentovat producenta pornografie jako bojovníka za svobodu projevu je jako představovat kanibala coby bojovníka za zdravou výživu.

Goyovy přízraky jsem neviděl a ani vidět nehodlám; mám dost primitivní protikatolické propagandy. Každý nevinný lidský život, který inkvizice zmařila, byl zmařen zločinně. Ale považovat inkvizici za to největší zlo v době Goyova života, v době Francouzské revoluce? Inkvizice za staletí zavraždila asi 3000 lidí, jakobíni během roku revolučního teroru od léta 1793 do léta 1794 vykonali 16 660 rozsudků smrti. Tady se objevilo zlo moderního typu, zlo protototalitní, jež předznamenávalo totalitarismy 20. století, nacismus a komunismus.

Natočit v americkém levicově liberálním prostředí New Yorku a Hollywoodu, v němž se Miloš Forman pohyboval, film o zločinech jakobínů by bylo trapné, málo snobské a vůbec ne politicky korektní. Proto bylo pro něj „bezpečnější“ natočit film o zločinech inkvizice, i když to už bylo bičování mrtvého koně…

Nic o zločinech komunismu

A to mě přivádí k největší výtce vůči Miloši Formanovi. Uprchlík před komunismem nenatočil žádný film o zločinech komunismu. Vzhledem ke svému talentu se mohl pro kinematografii stát tím, kým pro literaturu byli Orwell a Solženicyn. Nestal se, promarnil to.

Tak se rozhodl. Antikomunismus totiž v amerických levicově liberálních kruzích nebyl populární, populární byl antiantikomunismus. Tož natočil antiantikomunistický film Vlasy.

Filmy Miloše Formana mají jednu věc společnou: autority v západní civilizaci, ať už morální, lékařské, politické, kulturní, vojenské, či náboženské, jsou zlé; představují civilizační řád, a proto jsou záporné. Rebelové vůči nim jsou však – včetně pornografomana – kladní.

Člověk si říká: proč Miloš Forman tolik nenáviděl naši civilizaci?

Proč byl ve svých filmech tak zapšklý, zatrpklý a žlučovitě nepřátelský vůči civilizaci a společnosti, která mu poskytla útočiště, zajistila svobodu, prosperitu a slávu nad všechna očekávání, jež coby prvorepublikové nemanželské dítě z Čáslavi mohl realisticky mít?

Protože u levicových liberálů je to „in“ a každý snob se tomu musí přizpůsobit. A Miloš Forman byl supersnob.

Když nyní zesnul, Bože, dopřej klid jeho zmatené a pomýlené duši. Ať odpočívá v pokoji.

LN, 19.4.2018

Autor je ředitel Občanského institutu