Ve filmu jsou úžasné honičky, a to i se skoky po vysokých jeřábech (kde jsou ty doby, kdy se komisař Juve nemotorně šplhal na jeden takový za Fantomasem...), nechybí ani Aston Martin, v jedné scéně po mnoha přemetech bohužel zralý jen do šrotu (předtím ale ještě stačí jeho lékařské vybavení zachránit jedem otrávenému Bondovi život). Velká část filmu se odehrává v komorním prostředí u hráčského stolu, hra je pouze přerušena (aby divák neusnul) dramatickou pauzou, během níž Bond stačí zamordovat dva černošské zabijáky. Při kartách je ale divákovi málo platná znalost mariáše, hraje se otevřený poker a jeho taje prostší člověk jako já pochopí až v závěru, a i to možná špatně...
Vzhledem k tomu, že film popisuje začátky Jamese Bonda, jemuž v úvodu ještě schází dokonce i označení 00, tedy povolení zabíjet, je s podivem, že jeho šéfovou "M" hraje Judi Dench, která se objevila až jako nástupkyně předešlého "M" Roberta Browna a navíc očividně (a pochopitelně) starší, než jaká byla v posledních filmech s Piercem Brosnanem. Bondgirl hraje Eva Green, na můj vkus poněkud unylá kráska (daleko lepší je úchvatná, živočišná a smyslná Caterina Murino, padouchova přítelkyně Solange), a Bondova protivníka Le Chiffre s krvácejícím okem nemastný neslaný Mads Mikkelsen. Sám hlavní hrdina ztvárněný Danielem Craigem mě zklamal. Už se asi nikdy nezbavím určité nevraživosti vůči Rusům a Craig mi bohužel připomínal (nejen svou kulturistickou postavou s malou hlavou) spíš "rudého" zabijáka Granta ze Srdečných pozdravů z Ruska, než elegantního, noblesního a ironického špióna, jakým byl zejména výše zmíněný Brosnan a všichni jeho předchůdci Connerym počínaje.
Film jsou místy vynikající akční scény, jsou ale tak rychlé, že člověk nestačí sledovat, co všechno vlastně Bond provádí, po čem střílí a jaký efekt jeho střelba má. Milostné scény, přestože nijak nepřekračují délkou záběry v předchozích filmech, jsou nudné a nuda provází i další momenty filmu, což byl taky důvod, proč jsem se během promítání několikrát podíval na hodinky - tvrdím totiž, že výborný film poznám podle toho, že během děje nemám ani jednou nutkání zkontrolovat čas, který ještě zbývá do konce. Jak vidno, u nového Bonda se mi to nepodařilo, asi tedy není v mých očích tak výborný. Scházely mi taky zbraně a hračičky od nezapomenutelného "Q" Desmonda Llewelyna, respektive od jeho nástupce Johna Cleese, technické vymoženosti špionážní služby byly postaveny výhradně na bezdrátovém internetovém spojení a informačních technologiích jako takových, Aston Martin byl docela obyčejné auto s lékárničkou a ze svých náramkových hodinek vydoloval Bond nanejvýš tak přesný čas. Ještě poznámka: všechny postavy ve filmu jsou nekuřáci, zázrak v jakékoli společnosti nevídaný. A jedna odlišnost od předchozích bondovek - v kdysi tak krásně komponovaných úvodních titulcích dnes není ženská, ale chlap! Fidonc, hnusné!
Největší chybou - nejspíš ovšem dík mé skleróze - ale bylo, že zcela na konci si vyřídí Bond účty s lotrasem největším - a já vůbec nevím, kdo to je! Mám pocit, že se ten člověk objevil v úvodní scéně při finanční transakci kdesi v ugandské džungli, ale jist si tím nejsem...
Zajímavou poznámku jsem dostal od kamaráda z Kanady - jeden tamější recenzent si o filmu troufl napsat, že "ve chvíli, kdy v Bondovi politická korektnost převáží nad příběhem, jde celý podnik do háje". Takové hodnocení je víc než výstižné.
Asi se dá říct, že bylo jedině dobře, že jsem Casino Royale navštívil v kině, kde měli zrovna nějakou předvánoční akci a vstupenky byly za míň než za třetinu ceny - padesátikoruny tolik nelituju, kdybych zaplatil obvyklých 159 korun, možná bych se teď díval na film ještě méně příznivě. I tak se ale dá říct, že nejnovější Bond mě naštval, jednadvacáté dévédéčko do mé sbírky bondovek by tedy bylo vyhazováním peněz.