23. ledna psal Ondřej Neff o vymykajícím se filmu Po přečtení spalte. Psali o něm i jiní. Jedná o černou komedii bratří Coenů vzniklou v koprodukci Francie, Británie a USA. Film vcelku bravurně kloubí prvky klasického Byl jsem přitom (1979) s Peterem Sellersem plus thrillerů, jakým byl Volný pád (1993, s Michaelem Douglasem), a jen na místě božího prosťáčka Chauncey Zahradníka vlastně uvidíme "normální svět". Špionážní parodie Po přečtení spalte navíc upomíná i na "konspirační" snímek Vrtěti psem (1997) a především na zlatou zásadu VŠECH grotesek Laurela a Hardyho (například), která zní: Z malých příčin velké následky.

2.

Není to naneštěstí jen zásada filmů Laurela a Hardyho. Je to princip života a pokud si, vážení, nedáme pozor, všici můžeme skončit jako hrdinové filmu Po přečtení spalte, a v tom taky vidím přínos příběhu. Možná je na první pohled netypický, ale rozhodně působí až smrtonosně realisticky a neznázorňuje nic víc, než co by se opravdu mohlo stát, když existuje na straně A mohutný aparát (CIA, zatímco v Byl jsem přitom šlo o úřad amerického presidenta) a na straně B my, tedy jedinci s každodenními "normálními" potřebami.

Na úplném začátku tohoto filmu přijde (krize nekrize) jeden takový jedinec o práci.

Je to ovšem agent, pravda, a to právě agent CIA Cox (a hraje ho John Malkovich).

Po vyhazovu se tenhle přítelíček dobrého moku nedokáže bohužel smířit s realitou a jaksi se "vztekne" a zasekne.

Nezasekne se sice "na pochodu" jako zuřící a střílející (ze všech zbraní) hrdina Volného pádu, i tak ale bude Coxův následný volný pád lemován vraždami, i když to tak na začátku ještě nevypadá a nešťastník se "jenom" rozhodne nadiktovat diktafonu paměti.

Cédéčko s tímto jeho blábolem se naneštěstí (ale celkem přirozenou cestou) ocitne v prstech absolutního blba (hraje ho Brad Pitt).

Tento "fitness" blb považuje CD za "špionážní matroš".

Jeho kolega a kolegyně z "fitka" jaksi nestačí být proti a myslet sami a blb se pokusí ex-agenta Coxe vydírat, a to kouzelnou metodou odkoukanou z naivních špionážních thrillerů.

Pomáhá mu navíc i kolegyně, která má k tomu i pádný důvod. Potřebuje peníze na (jak divák jasně vidí, vysoce zbytečné) plastické operace.

3.

U agenta Coxe ovšem naivové neuspějí, takže cédéčko nasupeně donesou na ruskou ambasádu, zrovna jak vyhrožovali. Že však musí mít na ruské ambasádě člověka i CIA, to už jim jaksi nedocvakne, od této chvíle jsou v jejím hledáčku a sotva dojde k (zákonitému) zabití blba Pitta dalším hrdinou (George Clooney), pochopí CIA s úlevou, že o něco jde.

O co? Nevíme. Zatím. I vy už se dál dívejte sami, ale říkám, že Bradík Pittů nebude tou jedinou mrtvolou na cestě odnikud nikam. A čím víc mrtvol bude přibývat, tím si bude CIA jistější, že o něco kráčet a cesta někam vede a... Ta těla za ně sice odklízíme, ale jistě nikoli marně!

4.

Po přečtení spalte má ovšem i handicap a ačkoli souhlasím s ódami, podle mého názoru tkví ten handicap hlavně v tom, že se film nedá vidět podruhé a potřetí už naprosto ne. I když je to samozřejmě zrežírováno bravurně a taky scénář obstojí a každé jeho "vylepšení" už by se našlo na útěku z reality a hodně by ťukalo u skladiště hollywoodských klišé. Ne. Coenové nepřihlazovali, nechtěli bavit hned v prvním plánu a...

A zda má Po přečtení spalte i uspokojující konec?

Určitě! A současně otevřený, takže si umím představit i druhý díl, přičemž pro mnohé hvězdomany může být u "prvního dílu" pobavující i to, že dva z hlavních hrdinů, a to zrovna vraha a jeho oběť, představují právě Clooney a Pitt, v realitě prý vynikající kamarádi.

5.

George Clooney zvládá sukničkáře a městem běhajícího paranoika s přehledem, ale nelze si nepoložit otázku, nakolik jeho slavnější kamarád nadehrává v roli onoho blba.

Osobně mi připadá, že minimálně. Je to ale na diskusi. Film každopádně "odsýpá" především do Pittovy likvidace. Po níž už viditelně postrádá další odlehčující figuru, jenže i právě tak to chodí, v životě, a nebezpečně realitu odlehčující figury bývají bohužel ničeny.